Ocenění

Gateway osiřela. Zemřel spisovatel Frederik Pohl.

Autor Martin Šust | Aktuality | Úterý 3 Září 2013 12.00

Významný americký autor a editor žánru, celým jménem Frederik George Pohl Jr. Narodil se 26. listopadu 1919 v New Yorku, kde se už od svých mladých let začal zajímat o vědeckofantastickou literaturu. Stal se jedním z členů proslaveného klubu Futuriáni, k nimž patřil např. Isaac Asimov, Damon Knight, James Blish či jeho budoucí spolupracovník Cyril M. Kornbluth. Do žánru vstoupil básní „Elegy to a Dead Satellite: Luna“ (1937) pod pseudonymem Elton V. Andrews v časopise Amazing. Svou první povídku „Before the Universe“ (Super Science Stories 1940) napsal ve spolupráci právě s Cyrilem M. Kornbluthem pod společným pseudonymem S. D. Gottesman. Hospodářská krize ho přinutila zanechat studií, ovšem už v letech 1940 až 1941 krátce řídil magazíny Astonishing Stories a Super Science Stories a poté v nich až do roku 1943 pracoval jako zástupce šéfredaktora. Po druhé světové válce pracoval jako literární agent, zastupoval mnoho z tehdy nejslavnějších autorů žánru. Byl celkem pětkrát ženatý, jeho v pořadí třetí manželkou byla v letech 1949 až 1952 spisovatelka Judith Merrilová, podstatně déle vydrželo manželství s Carol Metcal Ulfovou, s níž během let 1952 až 1982 spolupracoval na sestavení několika antologií.

50. léta

Ve spolupráci s blízkým přítelem Cyrilem M. Kornbluthem pokračoval i v padesátých letech, kdy společně vytvořili jednu z nejpozoruhodnějších autorských dvojic v dějinách žánru. Jejich nejznámějším dílem se stal samozřejmě dodnes často zmiňovaný román The Space Merchants (časopisecky Galaxy 1952, také jako Gravy Planet, knižně 1953, česky Obchodníci s vesmírem, SNKLU 1963, Odeon 1987 a Laser-books 2005). Jde o na svou dobu neobvykle drsný pohled na přelidněný svět řídící se pravidly obchodu, dle kterých je významná zakázka spojená s přípravou kolonizace Venuše dostatečnou záminkou pro rozpoutání špinavého boje nadnárodních reklamních agentur. Příběh se stal vzorem pro desítky podobně koncipovaných titulů ze světa ovládaného mocenskými skupinami budoucnosti. Sám Frederik Pohl napsal pokračování pod názvem The Merchants’ War (1984). Obě knihy vyšly rovněž společně pod titulem Venus, Inc. (1985).

Následující spolupráce s Kornbluthem zahrnuje satirickou komedii Search the Sky (1954), román Gladiator-at-Law (časopisecky Galaxy 1954, knižně 1955), v němž svět ovládají právníci gigantických obchodních společností, a román Wolfbane (časopisecky Galaxy 1957, knižně 1957), kde je Země odsunuta z oběžné dráhy mimozemskými roboty, kteří se chystají využít lidská těla jako součást rozsáhlého strojového komplexu. Dále spolu napsali nefantastické romány A Town is Drowning (1955), Presidential Year (1956) a pod pseudonymem Jordan Park vydaný Sorority House (1956). Společná díla se nepřestala objevovat ještě čtyři roky po Kornbluthově předčasném úmrtí. Pohl navíc na počátku sedmdesátých let zpracoval několik Kornbluthových návrhů. Výsledkem této snahy byla mimo jiné i Hugem oceněná povídka „The Meeting“ (F&SF 1972). Většina společných kratších prácí vyšla v souborech The Wonder Effect (1962), Critical Mass (1977), Before the Universe (1980) a Our Best: The Best of Frederik Pohl and C. M. Kornbluth (1986).

V průběhu padesátých let Pohl pokračoval v psaní za spolupráce s jinými autory, zvláště si oblíbil Jacka Williamsona, s nímž v mládeži určené trilogii Undersea Eden: Undersea Quest (1954), Undersea Fleet (1956) a Undersea City (1958) popisuje kariéru Jacka Edena, kadeta námořnické akademie ve světě podmořských měst a čilého dopravního i průmyslového ruchu na dně oceánů. Souhrnné vydání tvoří kniha The Undersea Trilogy (1992). Následoval méně vydařený román Preferred Risk (časopisecky Galaxy 1955, knižně 1955), napsaný ve spolupráci s Lesterem del Reyem pod pseudonymem Edson McCann. První samostatně napsaný román Slave Ship (časopisecky Galaxy 1956, knižně 1957) předvídá výcvik zvířat určených pro válečné konflikty budoucnosti. Dle některých zdrojů se anonymně podílel rovněž na napsání mimo fantastiku spadajících románů The God of Channel 1 (1956) od Donalda Stacyho a Turn the Tigers Loose (1956) od Walta Laslyho.

V té době se jako spisovatel prosadil především díky kratším pracím, zpravidla ironického až satirického pojetí, snad nejznámější jsou tituly „The Midas Plague“ (Galaxy 1954, česky Midasovo prokletí-Síň slávy II C, Baronet 2011) a „The Tunnel Under the World“ (Galaxy 1955, česky Tunel pod světem-Pozemšťané a mimozemšťané, Svoboda 1981), dále z té doby jmenujme povídky „The Man Who Ate the World“ (Galaxy 1956) či „The Census Takers“ (F&SF 1956). Souhrnně vyšly v souborech Alternating Currents (1956), The Case Against Tomorrow (1957), Tomorrow Times Seven (1959), The Man who Ate the World (1960), Turn Left at Thursday (1961) a The Abominable Earthman (1963). Většinu povídek tehdy publikoval v magazínu Galaxy, kde pracoval jako asistent šéfredaktora Horace L. Golda, některé z nich vyšly pod pseudonymy Paul Flehr, Ernst Mason či Charles Satterfield. Stal se rovněž editorem antologií, vedle samostatných titulů Beyond the End of Time (1952), Shadow of Tomorrow (1953) a Assignment in Tomorrow (1954) zaujal především významnou sérií Star Science Fiction Stories I-VI (1953, 1954, 1955, 1958, 1959, 1959), kterou doplnil o delší práce v antologii Star Short Novels (1954).

60. léta

Román A Plague of Pythons (časopisecky Galaxy 1962, knižně 1965, přepracováno jako Demon in the Skull) předkládá možnost úplného ovládnutí lidské mysli spolu s celkovou ztrátou kontroly nad vlastním chováním. V románu Drunkard’s Walk (časopisecky Galaxy 1960, knižně 1960) zpracoval motiv telepatických schopností člověka. Člověk původem z dvacátého století poznává technologicky rozvinutý svět roku 2527 v románu The Age of the Pussyfoot (časopisecky Galaxy 1966, knižně 1969). Spolu s předchozím titulem vyšla kniha také pod společným názvem BiPohl (1982). Složitý soubor zákonů má pod ochranou celosvětové bezpečnostní počítačové sítě sloužit k ochraně nového evolučního stupně lidstva v románové sérii Star Child (ve spolupráci s Jackem Williamsonem): The Reefs of Space (časopisecky If 1963, knižně 1964), Starchild (časopisecky If 1965, knižně 1965) a Rogue Star (časopisecky If 1968, knižně 1969), vydané v jednom svazku pod názvem The Star Child Trilogy (1977). Povídky z tohoto období shrnul do souborů Digits and Dastards (1966), The Frederik Pohl Omnibus (1966, také jako Survival Kit) a Day Million (1970), jmenujme z nich zejména tituly „Three Portraits and a Prayer“ (Galaxy 1962), „Punch“ (Playboy 1962, česky Kašpárek-Tunel pod světem, AFSF 1996), „The Children of Night“ (Galaxy 1964), „The Fiend“ (Playboy 1964, česky Ďábel-Ikarie 4/95), „Under Two Moons“ (If 1965, nominováno na cenu Nebula, česky Pod dvěma měsíci-Tunel pod světem, AFSF 1996) a snad nejznámější „Day Million“ (Rogue 1966, česky Milióntý den-Nebula 1966, Mustang 1996).

Početnou řadu antologií rozšířil tituly Star of Stars (1960, také jako Stars Fourteen), The Expert Dreamers (1962), Time Waits for Winthrop and Four other Short Novels from Galaxy (1962), The Best Science Fiction from Worlds of Tomorrow (1964), The Best Science Fiction from If (1964), The Seventh Galaxy Reader (1964), The Eighth Galaxy Reader (1965, také jako Final Encounter), The Ninth Galaxy Reader (1966), The If Reader of Science Fiction (1966), The Tenth Galaxy Reader (1967, také jako Door to Anywhere), The Second If Reader of Science Fiction (1968) a The Eleventh Galaxy Reader (1969). Většina z nich úzce souvisí s jeho soudobou redaktorskou prací, v letech 1961 až 1969 zastával funkci šéfredaktora v magazínech Galaxy a If, ceněna je zejména jeho práce v méně známém If, díky níž byl časopis hned třikrát vyhlášen za nejlepší periodikum při udělování cen Hugo v letech 1966 až 1968. Podílel se rovněž na založení a řízení jen krátce existujících magazínů Worlds of Tomorrow (1963 až 1967) a International Science Fiction (1967 až 1968).

70. léta

V sedmdesátých letech se opět vrátil ke spolupráci s Jackem Williamsonem, nejprve v dosud knižně nepublikovaném románu The Org’s Egg (časopisecky Galaxy 1974) a poté v úvodním svazku románové dvojice Farthest Star (1975) a Wall Around a Star (1983), později vydané společně pod názvem The Saga of the Cuckoo (1984). Lidé zde ve společnosti zástupců mimozemské civilizace vyšlou misi s úkolem prozkoumat záhadnou Dysonovu sféru, a to s pomocí vynálezu Tachyonické replikace umožňující vytvořit dokonalé kopie živých organismů, tedy i samotných průzkumníků. V působivém románu Man Plus (časopisecky F&SF 1976, knižně 1976, cena Nebula, nominováno na cenu Hugo, česky Man Plus, Návrat 1994 a Laser-books 2010) se řešením neustále se zhoršujících podmínek na planetě Zemi zdá být biologická modifikace člověka a jeho přizpůsobení se životu v drsných podmínkách ostatních planet Sluneční soustavy. Příběh sám zachycuje postupnou fyzickou i duševní přeměnu astronauta Rogera Torrawaye, jenž se tohoto projektu dobrovolně zúčastní. Volné pokračování tvoří román Mars Plus (1994) napsaný dle autorovy osnovy Thomasem T. Thomasem.

Stěžejní prací Pohlova samostatně napsaného díla se stal vřele přijatý román Gateway (časopisecky Galaxy 1976, knižně 1977, ceny Hugo, Nebula, Locus, Apollo a Pamětní cena Johna W. Campbella, česky Brána, Transit 1991 a Gateway, Laser 1993 a Laser-books 2004). Stejně jako v případě novely „The Merchants of Venus“ (Worlds of If 1972, česky Obchodníci z Venuše-Ikarie 4-6/91 a Tunel pod světem, AFSF 1996) se i zde lidstvo setkává s pozůstatky po zmizelém mimozemském druhu Heechee, ovšem na rozdíl od téměř prázdných podzemních koridorů objevených na Venuši je na asteroidu Gateway nalezen slušný počet funkčních mezihvězdných plavidel. Ta jsou však díky neznámému navigačnímu systému prakticky neřiditelná, což pro lidskou posádku znamená potencionální přenos do životu krajně nebezpečných oblastí stejně jako do blízkosti vzácných technologických artefaktů přinášejících zúčastněným mnohdy nezměrné bohatství.

Jedním ze šťastných výherců této riskantní loterie se životem se stane Robinett Broadhead, jenž v následujících románech Beyond the Blue Event Horizon (1980, nominováno na ceny Hugo a Nebula, česky Za horizontem modrého jevu, Laser 1993 a Za modrým horizontem událostí, Laser-books 2004), Heechee Rendezvous (časopisecky Amazing 1984, knižně 1984, česky Setkání s Heechee, Laser 1994 a Laser-books 2004) a The Annals of the Heechee (1987, česky Anály Heechee, Laser 1995 a Laser-books 2005) působí jako mecenáš neustále se rozvíjejícího průzkumu mimozemských technologií, jejichž využití slibuje vedle vyřešení četných problémů přelidněné a zdevastované Země rovněž vytoužené nalezení ztracené mimozemské civilizace ukrývající se uvnitř černé díry kdesi v galaktickém jádru. K celému cyklu se Pohl vrátil v kratších pracích uveřejněných během roku 1990 v časopise Aboriginal SF. Spolu s dříve zmíněnou novelou byly shrnuty do souboru The Gateway Trip: Tales and Vignettes of the Heechee (1990, česky Cesta na Gateway, Laser-books 2006). Později autor k sérii přidal ještě povídky „The Boy Who Would Live Forever“ (Far Horizons, sest. Robert Silverberg 1999, česky Chlapec, který chtěl žít věčně-Legendy SF, Beta 2001) a „Hatching the Phoenix“ (Amazing 1999, česky Kvočna pro Fénixe-Ikarie 10/2002), následně je propojil zcela novým materiálem do románu The Boy Who Would Live Forever: A Novel of Gateway (2004, česky Chlapec, který bude žít navěky, Laser-books 2008).

Skvělou formu v druhé polovině sedmdesátých let potvrdil románem Jem: The Making of a Utopia (časopisecky Galaxy 1978 až 1980, knižně 1979, nominováno na ceny Hugo a Nebula), cynickým pohledem na kolonizaci planety Jem, kde je dosud celkem poklidný život tří inteligentních ras narušen rivalitou pozemských kolonistů pocházejících ze tří znepřátelených mocenských bloků Země. V sestavování antologií nadále pokračoval samostatně tituly Nightmare Age (1970), Best Science Fiction for 1972 (1972) a The Science Fiction Roll of Honor (1975). Některé sestavil ve spolupráci s Carol Pohlovou, zde jde o tituly Jupiter (1973), dvojici Science Fiction: The Great Years 1-2 (1973, 1976) a Science Fiction Discoveries (1976). Spolupráci s Martinem H. Greenbergem a Josephem D. Olanderem zahájil antologií Science Fiction of the ’40s (1978). Mimo beletrii zavítal nejprve v knize Practical Politics (1972), po které následovala fandomem kladně přijatá vzpomínková kniha The Way the Future Was: A Memoir (1978, cena Locus). Za zmínku snad stojí také prezidentská funkce v organizaci Science Fiction Writers of America, kterou zastával v letech 1974 až 1976. Nezahálel ani při psaní kratších prací, které v průběhu dekády shrnul do souborů The Gold at the Starbow’s End (1972), The Best of Frederik Pohl (1975), The Early Pohl (1976), In the Problem Pit (1976) a The Survival Kit (1979). Z tohoto období jmenujme kupříkladu povídky „Shaffery Among the Immortals“ (F&SF 1972, nominováno na cenu Nebula), „Growing Up in Edge City“ (Epoch, sest. Roger Elwood & Robert Silverberg 1975, nominováno na cenu Nebula, česky Dospívání ve městě na okraji-Tunel pod světem, AFSF 1996), „The Mother Trip“ (F&SF 1975, česky Mateřská péče-F&SF 6/95) a „Swanilda’s Song“ (Analog 1978).

80. léta

V osmdesátých letech se s plnou silou začal věnovat románům, bohužel spolu se zvýšenou produkcí se u většiny z nich dostavil nevyhnutelný pokles kvality. Kratší práce „Mars Masked“ (IASFM 1979, nominováno na cenu Nebula), „The Cool War“ (IASFM 1979) a „Like Unto the Locust“ (1979) shrnul do špionážního SF románu The Cool War (1981). Po nepříliš uspokojivém románu Syzygy (1982) rozvedl úspěšnou novelu „The Gold at the Starbow’s End“ (Analog 1972, cena Locus, nominováno na ceny Hugo a Nebula) do románu Starburst (1982), v němž se má pečlivě vybraná posádka určená k cestě na nově objevenou planetu v sousedním slunečním systému stát obětí politického podvodu v nejvyšších kruzích. Objev zdánlivě nevyčerpatelného zdroje energie poskytne v satirickém SF souboru Midas World (časopisecky 1954 až 1956 a 1982 až 1983, knižně 1983) život v luxusu i těm nejchudším, zatímco bohatí hledají klid v jednoduchém životě bez všudypřítomného přepychu. Politicky nestabilní situaci panující na Zemi mezi znepřátelenými velmocemi v románu Black Star Rising (1985) snad ještě více zkomplikuje návštěva nekompromisních mimozemšťanů. Alternativní světy soudobé Ameriky navštívil ve vydařeném románu The Coming of Quantum Cats (1986), ve kterém jsou hranice mezi alternativami zcela zničeny vědeckým průlomem v oblasti kvantové fyziky. Mimo fantastický žánr patří i u nás známý thriller Terror (1986, česky Teror, Ivo Železný 1994) a dokumentárně laděný Chernobyl (1987).

Reakci lidstva na nález inteligentního života na planetě Mars předkládá soubor The Day the Martians Came (1988), jenž vznikl propojením deseti kratších prací včetně dnes už klasických titulů „The Day After the Day the Martians Came“ (Dangerous Visions, sest. Harlan Ellison 1967, česky Den potom, co přišli marťani-Nebezpečné vize, Laser-books 2004) a „Sad Solarian Screenwriter Sam“ (F&SF 1972, česky Smolař scénárista Sam-F&SF 4/96). V románu Narabedla, Ltd. (1988) se bývalý operní pěvec dostane na stopu podivných událostí vedoucích k tajemné obchodní organizaci. Po únosu mimozemšťany je mu navrácen ztracený hlas i bývalá životní síla, to vše spolu s úspěchem před zcela novým publikem. Prolétající kometa naruší v románu Land’s End (1988, ve spolupráci s Jackem Williamsonem) pozemskou ozónovou vrstvu do té míry, aby donutila zbytky lidstva k nucenému životu na dně oceánů, kde je zastihne příchod téměř božských mimozemšťanů. Na planetu svých rodičů se v románu Homegoing (1989, česky Návrat domů, Laser 1995) vrací mladý Sandy v doprovodu zástupců mimozemské rasy Hakhhli. Země, zmítající se uprostřed ekonomické a ekologické krize, však nemusí přijmout podle všeho ne zcela upřímné návštěvníky bez hrozby válečného konfliktu.

V průběhu osmdesátých let vydal rovněž sbírky kratších prací Planets Three (1982) a Pohlstars (1984). Z tohoto období nelze opomenout povídky „Servant of the People“ (Analog 1983, nominováno na cenu Hugo), „Spending a Day at the Lottery Fair“ (F&SF 1983), „The Greening of Bed-Stuy“ (F&SF 1984, nominováno na cenu Nebula) a „The Blister“ (F&SF 1984). Poslední dvě byly později zařazeny do volně propojeného souboru The Years of the City (1984, Pamětní cena Johna W. Campbella), což je čtenářsky atraktivní kronika změn čekajících na město New York v průběhu dvacátého prvního století. Jako editor antologií se Pohl začal čím dál více spoléhat na pomoc spolupracovníků, jak je vidět na většině z uvedených titulů: Galaxy: Thirty Years of Innovative Science Fiction (1980, spolueditory jsou Martin H. Greenberg a Joseph D. Olander), The Great Science Fiction Series (1980, spolueditory jsou Martin H. Greenberg a Joseph D. Olander), Nebula Winners 14 (1980), Yesterday’s Tomorrows: Favorite Stories from Forty Years as a Science Fiction Editor (1982), Worlds of If: A Retrospective Anthology (1986, spolueditory jsou Martin H. Greenberg a Joseph D. Olander) a Tales from the Planet Earth (1986, spolueditory jsou Elizabeth Anne Hull). Mimo beletrii publikoval knihu Science Fiction: Studies in Film (1981, ve spolupráci s Frederikem Pohlem IV).

Pozdní tvorba

V románu The World at the End of Time (1990, česky Svět na konci času, Laser 1995) popsal v průběhu staletí osudy lidské kolonie na planetě Newmanhome, která se stane pouhou hříčkou ve vleklém konfliktu nesmrtelných hvězdných bytostí. Hrdina samostatně vydané novely Outnumbering the Dead (1990) se ještě před svým narozením stane díky neúspěšnému lékařskému zákroku jediným smrtelným člověkem ve společnosti, kde je nesmrtelnost běžnou normou. V románu The Singers of Time (1991, ve spolupráci s Jackem Williamsonem) přiletí na Zemi nadřazená mimozemská rasa, jež si chce lidstvo podrobit cestou obchodu a tolerance. Posádka vesmírné lodi z novely Stopping at Slowyear (1991, nominováno na cenu Hugo) navštíví planetu, kde je rok desetkrát delší než pozemský, což sebou samozřejmě přináší všezahrnující důsledky. Oortův oblak komet na samém okraji Sluneční soustavy je v románu Mining the Oort (1992) využíván k těžbě vody určené pro planetu Mars.

Kolonisté planety Pava se v románu The Voices of Heaven (1994) musí smířit s nepravidelným zásobováním a s neobvykle častým zemětřesením, drsné podmínky zdejšího života jsou však spíše hnacím motorem k usilovné snaze o vybudování civilizované společnosti. Hrdina románu O Pioneer! (časopisecky Analog 1997, knižně 1998) se jako novopečený starosta kolonie na planetě Tupelo musí vypořádat se spiknutím ohrožujícím existenci zdejší multirasové společnosti. V románové trilogii The Other End of Time (1996), The Siege of Eternity (1997) a The Far Shore of Time (1999), později vydané v souhrnném svazku jako The Eschaton Sequence (1999), se zvláštní agent Dan Dannerman snaží ochránit planetu Zemi před blížící se mimozemskou invazí, která je však pouhou součástí rozsáhlého galaktického konfliktu. Rozsáhlým výběrem z celé autorovy povídkové tvorby je soubor Platinum Pohl (2005, česky Platinový Pohl, připravuje Laser-books), kde se mimo jiné objevila i Hugem oceněná povídka „Fermi and Frost“ (IASFM 1985, česky Fermi a mráz-Nejlepší povídky sci-fi 1986, Laser1999 a Fermi a Frost-Armageddony, Triton 2005).

Jako editor pokračoval v činnosti třídílnou sérií The SFWA Grand Master (1999-2002, česky Velmistři SF, Baronet a Knižní klub 2001 a 2002, pouze dva svazky), kde se sám jako Velmistr žánru, tedy nositel prestižního titulu získaného v roce 1993, představil v několika pracích. Pokračoval rovněž v tvorbě mimo beletrii, ve spolupráci s Isaakem Asimovem napsal knihu Our Angry Earth (1991), detailní plán jak ochránit Zemi před zhoubným vlivem lidské rasy. Zajímavý je rovněž autorův cestovní průvodce po vědeckých zajímavostech světa Chasing Science: Science as Spectator Sport (2000). Po dlouholeté pauze se k science fiction vrátil v románu The Last Theorem (2008, česky Poslední teorém, Baronet 2009), jenž vznikl na základě obsáhlých poznámek Arthura C. Clarka. S ironickým nadhledem zde zobrazil osudy geniálního matematika, jenž se v rámci tajné organizace zaplétá do mezinárodních konfliktů v době, kdy lidstvu hrozí vyhubení ze strany nadřazených mimozemšťanů. Ve svém posledním románu All the Lives He Led (2011) zobrazil nepříliš vzdálenou budoucnost, v níž se teroristé snaží využít výročí neblaze proslulého výbuchu sopky Vesuv k vytvoření další ničivé a zcela nečekané katastrofy.

Frederik Pohl zemřel 2. září 2013 ve věku nedožitých devadesáti čtyř let. Jako spisovatel zůstal věrný čisté science fiction podporované bohatými znalostmi moderních věd, svým rozsáhlým dílem a záslužnou redakční činností do značné míry obohatil žánr, jenž mu může poděkovat i za jeho neustálý optimismus převažující nad satirickou kritikou budoucí společnosti.

612 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Lamahe — 3.9.2013 @ 14.57

    Nejak sa nám míňajú velikáni…pamätám si, akoby to bolo včera, keď ma kedysi Brána úplne rozobrala. To isté Man Plus. To čo bolo jeho kamarátovi Kornbluthovi na rokoch ubraté, Pohlovi bolo nadelené vrchovate. Odišiel posledný z „futuriánov“. Ale jeho čitateľom je jasné, že on bude „The Boy Who Would Live Forever“.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 2 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.