Ocenění

L. K. Hamiltonová už podesáté aneb Narcis v řetězech

Autor redakce | Aktuality | Úterý 26 Červen 2012 8.00

Je dost možné, že se jednou bude psát alternativní science fiction, v níž se budou lidé vracet časem ne pro zabití Hitlera či Stalina, ale pro zlikvidování klíčových osob stojících za vznikem nepolevujícího přílivu paranormálních romancí. Jednou z kandidátek na odstranění z časového kontinua by pak zcela jistě byla i Laurell K. Hamiltonová, tvůrkyně cyklu o lovkyni upírů Anitě Blakeové. Faktem ovšem je, že by to asi stejně nepomohlo, proč brát miliónům spokojených čtenářek žánr, i když snad může někoho iritovat? V už desátém svazku série se navíc dozvíte, co se stane, když se do vypjatého milostného trojúhelníku v klasickém rozpoložení žena – upír – vlkodlak přimíchá ještě čtvrtá přísada. A Hamiltonová jistě nezůstane jen u romantických náznaků…

Laurell K. Hamiltonová: Narcis v řetězech

vázaná, překlad Olajda Prokešová, obálka Dorothea Bylica, 568 stran, 399 Kč

Další dobrodružství Anity Blakeové, lovkyně upírů a ženy s nerozhodným srdcem. Narcis v řetězech, desátá kniha celosvětově populární série o Anitě Blakeové, přivádí oblíbenou lovkyni upírů zpět na domácí půdu a nutí ji zkoumat temné touhy lidských – i nelidských – srdcí.

„Poslední věc na tomhle světě, kterou potřebuju, je další chlap, který by se mi pletl do života. Nevím, co mám dělat s těmi dvěma, které už mám. Skutečnost, že jeden z nich je upíří vládce města a druhý ulfrik, vlkodlačí král, je jen část toho problému. Už to napovídá, jak hlubokou jámu si pod sebou kopu…“

Anita se vrací do St. Louis, konečně připravená čelit oběma mužům svého života a vyrovnat se s vlastní mocí. Netuší však, že několik měsíců, které strávila mimo město, narušilo rovnováhu sil nejen v upíří komunitě, ale i mezi skupinami kožoměnců. Je zapotřebí stvrdit triumvirát moci, jenž tvoří společně s upířím vládcem města Jean-Claudem a vlkodlačím králem Richardem, než dojde k nenapravitelným škodám – pokud k nim už nedošlo. Ale zatímco politické záležitosti se napravit dají, s citovými pouty to není zdaleka tak snadné, zvlášť když do Anitina života nečekaně vstupuje další muž a spolu s ním nová výzva, která může ohrozit samu Anitinu lidskou podstatu…

Info o sérii:

ANITA BLAKEOVÁ, LOVKYNĚ UPÍRŮ

Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Živí se jako oživovatelka zombií a zákonná popravčí upírů. Pomáhá také policii při vyšetřování nadpřirozených trestných činů, což se však občas kříží s jejím soukromým životem.

Stává se totiž součástí nejen milostného, ale i mocenského trojúhelníku, jehož další dvě strany tvoří vnitřně rozervaný alfa vlkodlak Richard a neskutečně okouzlující a vlezlý upíří vládce města Jean-Claude.

Anita považuje svou sebeúctu za důležitější než vlastní život, dokonale rozumí zbraním, čelí čarodějnicím a ghúlům, zdivočelým lykantropům i najatým zabijákům, v milostných vztazích však často neví, má-li dát přednost vlkodlačímu vytí či upířím špičákům…

O autorce:

LAURELL K. HAMILTONOVÁ

Americká autorka, narozena v roce 1963, v současné době žije spolu s rodinou ve městečku Sims ve státě Indiana. Počátky její literární kariéry měly podobu hrstky povídek, fantasy románu Nightseer a také dvou knih z prostředí televizního seriálu Star Trek: Next Generation a RPG hry Ravenloft.

Skutečný úspěch jí ale přinesla až rozsáhlá série Anita Blakeová, lovkyně upírů, které se po celém světě vydalo více než šest milionů výtisků v šestnácti jazycích, dočkala se komiksového zpracování a stala se jedním ze základních kamenů dnes tolik populárního subžánru paranormálních romancí.

Tuto vlajkovou loď autorčiny tvorby doplňuje podobně laděný cyklus Merry Gentryová, v němž stejnojmenná hlavní hrdinka opustí nadpřirozenou říši a ukryje se v moderním Los Angeles, kde si zařídí zcela novou identitu jako soukromá vyšetřovatelka.

Více o Laurell K. Hamiltonové se dozvíte na jejím domovském webu www.laurellkhamilton.org.

442 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 20 »

  1. Comment by Jana Dvořáčková — 26.6.2012 @ 17.39

    Ach, kdyby mi znovu bylo náct, abych tohle mohla brát vážně.
    Nicméně zásadní myšlenka mě napadla právě teď – což takhle vyhlásit soutěž (kupodivu literární) na téma „nejpodivnější, ale představitelná a uvěřitelná paranormální romance?“

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  2. Comment by arwenu — 26.6.2012 @ 18.43

    Vlastně, proč ne? :)

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  3. Comment by Martin Sust — 26.6.2012 @ 18.49

    Proč ne? Ale na mě to neházejte :-) Možná holky ze serveru Děti noci, s nímž spolupracujeme…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  4. Comment by squire — 26.6.2012 @ 19.08

    Zdá se mi to, nebo je ta obálka opravdu Photoshop Disaster jako vyšitý? Myslím tím ty divné srostlé nohavice.

    Jinak soutěž bych si líbit dala, pokud není omezení na paranormálno v těch romancích, že se alespoň jeden musí výt a alespoň jeden musí sosat.  

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  5. Comment by Jana Dvořáčková — 27.6.2012 @ 19.32

    Abych se do toho nezamotala. Proti upírům a vlkodlakům v podstatě nic nemám (jednoho vlkodlaka mám dokonce v práci), jen je jich kolem děsně moc, což trochu diskriminuje ostatní tvory a potvory. Nakonec i těch možných romancí je určitě hodně a možná bychom se divili, co se v nitrech čtenářů/autorů skrývá :).
    V nácti bych je brala vážně a asi i děsně milovala (ze svého pohledu asi spíš vlkouše). Pohled na krev mi nevadí (ani na cizí), chuťově… no, chybí tomu kari, ale dá se to, ale úplňky se mnou dělají divi odjakživa, takže… tak.
    Ještě že mám raději SF, i když ani tam už není bezpečno :).
    Prostě ale v nějaké takové soutěži by se asi pár lidí slušně vyřádilo. Samozřejmě v mezích nějakých pravidel :).

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  6. Comment by Jana Dvořáčková — 27.6.2012 @ 19.33

    Ou, omlouvám se za ty chyby.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  7. Comment by squire — 27.6.2012 @ 19.44

    Což o to, mně sosavci taky nevadí, ostatně Ve stínu upíra byl výborný film:), ale vadí mi ti vyšamponovaní upíři. Prostě někdo, kdo vypadá jak archanděl Gabriel, akorát s tesákama, případně jako Ken (ten od Barbie), akorát s chlupama (promiň, Jacobe Blacku). 

    Nedávno jsem četla rozhovor s Markem Gatissem (brit. herec a scénárista), ten si střihl v jednom seriálu miniroli upíra. Mr. Snow je 3000 let starý upír, co si už ani nepamatuje, jak se původně jmenoval. Když Gatiss tu roli bral, vymínil si, že bude sice uhlazeně moderní, učesané vlasy, bezvadný oblek… ale ohavné nehty a hnijící zuby. Chtěl, aby to stáří na něm bylo vidět v detailech, že je v podstatě 3000 let stará hnijící mrtvola. Takové věci se mi líbí. Když to někdo dotáhne do důsledků.

     

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  8. Comment by Jana Dvořáčková — 27.6.2012 @ 19.50

    Pokud by to nevadilo, pokusila bych se o víkendu o nějaký nástin pravidel. Velmi nezávazně a hodně zlehka.
    Určitě nechci, aby to skončilo opět jen u upírů a vlkodlaků. Něco v tom smyslu „pokud jeden bude výt, druhý nesmí sosat.“
    Nepředstavuji si to jako výčet všemožných způsobů jak při znásilnění někoho zakousnout, případně při zakousávání někoho znásilnit.
    Bojům dvou soků o krásnou dívku se samozřejmě meze nekladou.
    Spíš jsem na to ale myslela jako na pokus o takové poodhalení nějakých těch skrytých tajemství (náznak erotiky, trocha tajemna, hodně fantastiky a spousta mezidruhových sympatií)…, i když klasice typu „princezna zakletá v žábu a fešný metalák-motorkář,“ se nebráním.

    Není mi náct :), už dávno ne.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  9. Comment by Jana Dvořáčková — 27.6.2012 @ 19.52

    squire: Film „30 dní dlouhá noc.“
    Je v tom sice spousta blbých nelogičností a celkově to na mě moc nepůsobilo, ale upíři jsou zcela jiní, než na jaké jsme zvyklí. Vidět to nějaká Edwardomilka, asi to s ní sekne :).

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  10. Comment by standa.e — 28.6.2012 @ 19.51

    to squire: Being Human (původní, tedy britská verze, 4. řada)? ;-)
     

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  11. Comment by standa.e — 28.6.2012 @ 19.52

    to Jana: Co to vymýšlíš?! Nelekej mě! :-o

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  12. Comment by squire — 28.6.2012 @ 20.44

    to standa.e: Bullseye! :) Dost dobrý seriál, že jo?

    to Jana: Jestli to spácháš, asi se přidám. Náct mi sice už taky dávno není, ale pro jednou bych si odpočinula od starostí typu „zápis do školky“ a to se počítá.

     

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  13. Comment by standa.e — 28.6.2012 @ 22.17

    to squire: Dost dobrý.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  14. Comment by Jana Dvořáčková — 30.6.2012 @ 22.23

    standa e: Neboj :).

    squire: Abych z toho spíš nespáchala sebevraždu :). Byl to nápad impulsivní a jako takový se nemá moc hrotit a měl by se promyslet.
    Má-li to být bráno vážně.
    Mám-li se já pak brát vážně :). 
    Promýšlím.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  15. Comment by squire — 30.6.2012 @ 22.26

    to Jana: Aha. V tom případě Tě nechám myslet, to bude bezpečnější, než kdyby se to svěřilo mně. Protože já beru vážně odjakživa všechno kromě sebe. 

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  16. Comment by Jana Dvořáčková — 1.7.2012 @ 20.14

    squire: Nééé, jen klidně do toho. Já jen nečekám, že by to mělo být zítra. Mám zkrátka na všechno dost času, někdy víc než dost.
    Na druhou stranu, pokud se toho ujme někdo jiný, budu se moct účastnit :).
    Martin měl dobrý nápad. Bylo by to totiž i zajímavě tématické.
    Já jsem jen taková remcalka votravná :).

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  17. Comment by standa.e — 2.7.2012 @ 10.30

    squire & Jana: Já bych to nehrotil, ona si to Jana promyslí – pravidly i časově, dá tomu trochu prostor, prostě žádná hurá akce. Nakonec – co je u našeho koníčka rok nebo dva, že? Povídky kolikrát někde leží i roky tři a déle…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  18. Comment by squire — 2.7.2012 @ 12.05

    standa.e: Však já nic nehrotím, z čeho to zas kdo kde čte? Mějte mě rádi:)) 

    Koneckonců jsem ta poslední, kdo by stál o hurá akci, když mám momentálně rozepsáno pět povídek bez výhledu na dokončení byť jen jediné z nich a ještě ke vší smůle mi při včerejší bouřce napršelo pootevřenou ventilačkou na skoro hotovou ilustraci, kterou jsem zapomněla schnout na parapetu:((( Ještě další soutěž do toho, ani kdybych to vzala ze srandy, tak to nestíhám, natož vážně.

    Takže všeho do času. Podzim je taková dobrá mrtvá doba, mezi parconem a fénixconem, hm?  

    Ohledně ležatosti povídek – trumfneš můj rekord? Přátelé mi leželi v počítači osm let, než jsem je dokončila:-DDD  

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  19. Comment by standa.e — 3.7.2012 @ 2.20

    No, já myslel ležatost u vydavatelů. Ležatost u autora? No, „Dobrodružné putování Karlíka trpaslíka (a stonožky Danduly)“ jsem začal psát, když bylo neteři cca 4-5 let. Dnes je to dvacetiletá slečna a významně se ptá, kdy to hodlám dopsat ;-) kulturně-religionisticko-kosmicko-archeologocký „Artefakt“ (psaný důsledně ve stylu odborné literatury (včetně poznámkového aparátu a citací) – 13 let (je to takový Nonstop naruby), „Odi et amo“ – divadelní hra o Gaiovi Valeriovi Catulovi (psaná ve verších) – 11 let. Všechno to chci jednou dopsat ;-).
    V otázce DOKONČENÝCH věcí – tady je to hrozně těžké, protože mi nedělá problém kanibalizovat vlastní texty. Ale určitě „Na poli za městem“ jsem začal psát 1995, vyšla po dlouhých peripetiích v listopadu 2004.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  20. Comment by Jana Dvořáčková — 5.7.2012 @ 14.52

    Hej, to jste mě potěšili :). Mám DEVĚT let rozepsaný román, vlastně dva a jednu povídku rozdělanou let sedm. Jinak je to taková roční, dvouletá klasika. Ale pak zase třeba najednou dodělám tři-pět věcí.
    Ale ke všemu mám vztah, vím „kde co, kdo s kým, kam s tím…“ a neztrácím nit.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.