Přestože je u nás téměř neznámý, ve Spojených státech je milovaný a uznávaný. Výtvarník a spisovatel Edward Gorey vytvořil za svůj život kolem stovky knih, ilustroval množství klasických románů od Charlese Dickense až po H. G. Wellse, své kresby publikoval v novinách a časopisech, ujal se výpravy pro několik divadelních představení a v neposlední řadě ho znají i televizní diváci jako autora úvodní znělky amerického seriálu Mystery!. Díky svému stylu bývá někdy omylem pokládán za Angličana a díky častému zobrazení dětí pak za ilustrátora knih pro nejmenší čtenáře. Ovšem jeho hrdinové jsou vystavováni strašlivým nástrahám, krutým ranám osudu a v mnoha případech se nedožijí posledních stran knihy.

Kromě několika výtvarných kurzů neměl Gorey žádné profesionální vzdělání. K ilustraci ho dovedla touha tvořit vlastní příběhy a produkovat je podle svého gusta, bez velké firmy za zády. Na tomto poli dosáhl prvního úspěchu v roce 1953, zatímco dál pracoval jako výtvarník pro vydavatelství Doubleday Anchor. Jeho příběhy nejsou ani komiksy, ani povídky, ale něco mezi tím. Černobílé kresbě se dle svého přítele, spisovatele Alexandra Therouxe, věnoval proto, že v padesátých letech bylo skoro nemožné vydat barevně ilustrovanou knihu. Ať už jsou Goreyho práce označovány jako gotický horor, nebo je poukazováno na jejich morbiditu, násilí a absurdnost, chytlavost a vtip jim brzy zaručily věrný okruh čtenářů.

Časem se stabilizovaly i základní prvky jeho výtvarného projevu. Na první pohled jednoduchá práce perem a inkoustem vytváří intenzivním šrafováním stísněné tmavé interiéry, ve kterých se pohybují bílé postavy jako duchové. Smyslem je zachytit esenci každé scény, ne se zabývat přebytečnými detaily. Inspirace 20. léty minulého století spolu s texty psanými rukou vyvolávají u drobných knih dojem stáří a nostalgie.

Jak už bylo řečeno výše, Gorey pracoval i pro divadla. Za výpravu pro broadwayské představení Dracula získal v roce 1977 cenu Tony. Nebyl však spokojený s finálním provedením svých návrhů a na slavnostní předávání ani nepřišel. Nicméně se stal velice známým a jedním z výsledků této popularity byla i nabídka vytvořit úvodní animaci k seriálu Mystery!, který spustila americká stanice Public Broadcasting Service v roce 1980.

Pokud by se autorova témata zdála poněkud excentrická, není to nic proti jeho osobnosti samotné. Tento vysoký muž, který vždy nosil dlouhé vousy, a také drahé kožichy v kombinaci s teniskami, zlaté prsteny a náušnice, se sotva ohlížel na to, co je považováno za tradiční. Nikdy nežil v partnerství se žádnou ženou, ani mužem, pouze se smečkou koček. Za druhé světové války pracoval na testovací základně v Utahu, která sloužila nejen jako výcvikový prostor pro letectvo, ale kde se také zkoumaly (a dodnes zkoumají) biologické a chemické zbraně. Jako velký fanoušek baletu navštěvoval v letech, kdy žil v New Yorku, všechna představení místního souboru. Theroux, který vydal přítelovu autobiografii nazvanou The Strange Case of Edward Gorey, ho považoval za neortodoxního člověka, který žil tak svobodně, jak to jen bylo možné. Obdivoval jeho nesmírně rozsáhlé pole zájmů a obrovskou erudici. Když v roce 2000 Gorey zemřel, zanechal po sobě na Cape Cod, kam se později přestěhoval, dvě stě let starý dům, kde vzniklo jeho muzeum. Výběry z Goreyho příběhů vydalo pro českého čtenáře nakladatelství Dokořán pod tituly Kuriozní lenoška a jiné příběhy (česky 2008) a Octárna a jiné příběhy (2011).

Ukázka z knihy Octárna a jiné příběhy (Dokořán, 2011).