Ocenění

HorrorCon 2019 aneb Reportáž psaná krví

Autor | Aktuality | Středa 11 Prosinec 2019 15.00

Horor je žánr s dlouhou tradicí, přesto se na něj někdy kouká skrz prsty a zdaleka se mu nedostává tolik pozornosti jako fantasy či sci-fi. Akcí věnovaných hororu u nás přesto pár naleznete, ovšem podle všeho existuje jeden jediný ryze hororový con – HorrorCon. Jeho čtvrtý ročník se stejně jako vloni uskutečnil v pražském Cross Clubu. Nutno říct, že do jeho prostor se 16. listopadu přišlo podívat mnoho fanoušků temného žánru a mnohdy si člověk až říkal, že by to chtělo víc místa. Program ctil podobné schéma jako v minulosti, tj. spousta přednášek, prezentace nakladatelství (Golden Dog, Comics Centrum, Netopejr, Carcosa), maskérna, creepybox, hudební vystoupení, autorské čtení a možnost nakoupit si nejen knihy a trička, ale i figurky známých hororových postav z dílny Zdeňka Svobody…

HorrorCon-2020

Bohatý program měl jednu nevýhodu – občas jste se museli rozhodnout, zda jít na tu nebo onu přednášku či panel. Začínalo se v jednu hodinu a měli jste na výběr buď temnou poezii Mircey Dana Duty na hudební scéně nebo přednášku Honzy Vojtíška o sexy stránce asijského gore ve sklepě. A tak to šlo i nadále, občas se tak con nesl ve znamené neustálého pendlování mezi patry. Na hudební scéně se vyhlašovali vítězové soutěže „O krvavý brk“, přednost jste však mohli dát sklepu a zajímavé přednášce Lucie Matouškové „Zrozeni ke zločinu“, která se problematice věnovala vskutku podrobně. Šlo o velice inspirativní povídání, tedy nikoli ke spáchání vraždy, ale kupříkladu k sepsání nějakého krimi příběhu.

Na hudební scéně poté dostali prostor pro autorské čtení tři mladí čeští autoři – charismatický Dominik Fiala, který si pomohl i trochou zpěvu a hraní na foukací harmoniku; Ondřej Kocáb, jenž pobavil obecenstvo humorně pojatou hororovou povídkou; a rovněž má maličkost. Jednou z hlavních postav HorrorConu byl ovšem Petr Boček, jenž si naložil hned tři přednášky. Patřilo mu takřka celé odpoledne a diváky mimo jiné obohatil povídáním o tajemstvích Černého Kostelce, který je dějištěm jeho románu Mízožravci. Knihu na místě rovnou pokřtil a následně vyprávěl o herečce Valerii Kaplanové. Jak je vidět, Petr Boček se nejen skvěle poslouchá, ale kromě hororu rozumí i historii a kinematografii.

Mezitím si u hudební scény mohli návštěvníci užít maskérskou show šikulky Míči, která z krásné modelky Blanche udělala děsivou zombii. Byla tu také pokřtěna hororová antologie Dokud nás smrt nerozdělí, v pořadí třetí titul edice HorrorCon. Na křtu nechyběli autoři povídek jako už zmínění Ondřej Kocáb a Petr Boček, legendární Jiří Walker Procházka, Anna Šochová, Jana Dvořáčková i má maličkost. Po sledu hororových soundtracků DJ Demiho ze Sanctuary.cz se podium připravilo pro kapelu Arch Of Hell. Sedmičlenná skupina se na pódium sotva vešla, přesto se ale snažila řádit ze všech sil. Jejich styl, ve kterém se mísily vlivy metalcore, death metalu a moderního pojetí toho žánru, duněl celým klubem. Jen škoda, že koncert nebyl lépe ozvučen. Vokální souboj „řvouna“ Štěpána a zpěvačky Terezy tak nebyl příliš zřetelný, protože Terezu zkrátka někdy nebylo příliš slyšet. I tak ale návštěvníci načerpali pořádnou porci metalové energie.

HC5-2020

Ve sklepě pro změnu řádila pořadatelka conu Kristina Haidingerová s Jenny Nowak a Kirou Bulat při přednášce o vampýrech napříč literaturou, filmem a historií. Zaujala i módní přehlídka, samozřejmě halená do hororového hávu. O kostýmy se postarala Lady Leviathan a diváci mohli obdivovat nejen její um, ale i půvab modelek. Tím program ve sklepě a na hudební scéně skončil. A zatímco před klubem ukázala svou ohnivou show Neira Lohikäärme, v kině, kam se con poté přesunul, se chystal jeden z hlavních hostů, Pavel Renčín k povídání o své tvorbě, přičemž se soustředil především na hororové prvky.

Večer postupoval vpřed a došlo jak na tombolu, tak i na vyhlášení nejlepšího hororového kostýmu. Velice šťavnatým představením byla bondage show Petra Asraela Draconise, které sekundoval významný malíř Sandro Dragoj, tentokrát v roli kněze, jenž se snaží vymítat démona ze vzdorující dívky. Dalším řekněme headlinerem conu byl slovenský démon Mark E. Pocha, který svou živelnou osobností dokáže ovládnout i peklo. Večerní hodina se ideálně hodila na jeho přednášku „Temná sexualita v současné (pop)kultuře“. Horrorcon pomalu končil, ale pro nespavce tu bylo ještě noční hororové kino pod taktovkou Honzy Vojtíška.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Byl to skvělý den ve znamení žánru, který je možná temný, pro někoho děsivý, ale vsadím se, že většině návštěvníků dělá především radost. Krom ohromné pochvaly pro organizátory mám ale i jedno malé rýpnutí. Šatny! Ty byly otevřené až od osmi, což je docela škoda. Ale to je jen drobná výtka vzhledem k jinak skvělé akci, která si už udělala dobré jméno a stále jej vylepšuje. K výbornému programu bych měl ještě dodat, že HorrorCon na každého zapůsobí svou pohodovou a přátelskou atmosférou. Je prima si popovídat s lidmi, co mají rádi stejný umělecký směr jako vy, a také s autory a nakladateli. Nezbývá než se těšit na příští rok.

Tomáš Marton, foto Martin Zýka a Ewka Bednárová

501 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Jana Dvořáčková — 12.12.2019 @ 21.09

    Pěkná reportáž, taková nostalgická :) . Vzpomínám ráda, i když jsem to nedala do konce. Kdo v tom klubu nikdy nebyl, doporučuji. Než zjistíte, kde co je, naběháte se. My tam byli s Kristinou, Kirou a Tislavem asi o dvě hodiny dřív a vylepovali směrovky a popisky. Podle stavu, v jakém prostory klubu byly, když jsme přijeli hádám, že se tam též pořádalo něco hororového :) . Během pozdního odpoledne už bylo zcela jedno, kam která šipka vede :) , protože všude to bylo velmi zajímavé.
    Absence šatny mi též nevadila, neboť mi byla děsná kosa. Až tam jsem si uvědomila, že pořádat hororový con na sklonku zimy a ve sklepě, je sice fajn kombinace a výborný nápad, ale vzít si na svetr jenom vestu, pro změnu ne. Na přednášce slečny Matouškové mě zahřálo zjištění, že poněkud znepokojivě odpovídám profilům některých těch nekalých živlů… A autorské čtení poezie i prózy nemělo chybu. Tak prostě nepokrytě chválím a doporučuji.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.