Ocenění

Bible kyberpunku, kniha druhá (recenze)

Autor Jiří Kelbl | Aktuality | Sobota 21 Březen 2015 10.45

Mezi autory SF bychom jistě našli víc šťastlivců, kterým se podařilo získat slávu hned svým prvním románem, asi nikomu z nich se ale nepovedlo zazářit tak jasně jako Williamu Gibsonovi. Jeho románový debut Neuromancer (1984), převratný v obsahové i stylistické rovině, znamenal opravdovou revoluci ve vývoji žánru a dodnes patří k nejdůležitějším fantastickým románům, které byly kdy napsány. Poněkud sterilní science fiction první poloviny osmdesátých let, ve které už jen slabě doznívaly progresivní impulsy britské Nové vlny, najednou čelila příběhu plnému morálně pochybných hrdinů, vyprávěnému v šíleném tempu jazykem prošpikovaným podivným slangem. Neuromancer dobyl srdce čtenářů i kritiků, což potvrdil ziskem obou nejprestižnějších žánrových cen, a byl pasován na vlajkovou loď nového literárního hnutí, kyberpunku. Těžko může někoho překvapit skutečnost, že se tak úspěšné dílo dočkalo pokračování. Sám Gibson se sice proti podobnému pokušení pokusil pojistit závěrečnou, prý na poslední chvíli do již hotového rukopisu přidanou větou („A Molly už nikdy neuviděl.“), nicméně o dva roky později vydává titul Hrabě Nula, volné pokračování Neuromancera a druhou část takzvané trilogie Sprawl, pojmenované po ohromné megapoli pokrývající podstatnou část východního pobřeží dnešních USA.

Hrabe-nula

Román se odehrává sedm let po událostech popsaných v Neuromancerovi a na svého předchůdce navazuje spíše volně, což je patrné i na zvolené formě vyprávění. Energický, rychlý a svým způsobem bezohledný autorský styl je ten tam, Gibson se tentokrát představuje tradičnějším způsobem. Místo přímočarého příběhu hlavního hrdiny sledujeme tři nezávislé linie s různými protagonisty, což je postup, který známe i z pozdějších Gibsonových děl. I v dalších ohledech platí, že pokud čtenář očekává typickou „dvojku“ úspěšného hitu, bude možná trochu zaskočen. Ale ne nutně zklamán, autor je opět podmanivý a působivý, jen trochu jiným způsobem. Románový svět je tentokrát daleko propracovanější, Gibson si víc hraje s charaktery postav i plastickým líčením jedné z možných budoucností naší společnosti. Na druhou stranu se však poněkud vzdává drtivého dopadu na čtenáře a tahu na branku, který zdobil jeho prvotinu.

První dějovou linií, se kterou se čtenář na stránkách románu seznámí, je příběh Turnera, nájemného žoldáka, který je jakýmsi headhunterem budoucnosti. Svět těchto lovců talentů, kteří umožňují význačným zaměstnancům velkých korporací změnit působiště, načrtl Gibson už v povídce Hotel Nová růže, známé ze sbírky Jak vypálit Chrome. Korporace převzaly roli dnešních států a své mozky si pečlivě hlídají, proto změna zaměstnavatele představuje nebezpečnou emigraci a vyžaduje pomoc nájemných střelců, k nimž patří právě Turner. Nejnovější úkol se ovšem příliš nevydaří a pistolník se po divoké přestřelce ocitá na útěku společně s Angie, mladou dívkou, která je díky technologii implantované v mozku schopná přímého spojení s kyberprostorem.

Turner patří k nejzajímavějším a nejpodařenějším postavám románu, klíč nám k němu autor dává hned v úvodních odstavcích, které ho zachycují po blíže nepopisované neúspěšné akci, při níž byl vyhozen do povětří, dohromady ho dávají na jakési klinice v Singapuru. Nakonec ji opouští doslova jako nový člověk, oči a genitálie mu lékař (označovaný jen jako Holanďan) sehnal od jiného dárce. Po skončení léčby ho Holanďan propouští se slovy: „Můžete domů Turnere….jste jako znovuzrozený.“ Potíž je ovšem v tom, že Turner žádný domov nemá, pouta s vlastní rodinou zpřetrhal a nyní, doslova v novém těle a prakticky v novém životě, se zdá být již nemožné je znovu navázat. Je příznačné, že autor čtenáři nikdy neprozradí jeho křestní jméno, je to zkrátka jen Turner, dobrodruh odsouzený k věčnému putování.

wgl2

Druhá linie sleduje osudy Bobbyho Newmarka, mladíka z bezútěšného předměstského sídliště (v textu označovaného jako Sídlák), který sní o životě kovboje kyberprostoru. Bobby je outsiderem i v rámci společnosti bezperspektivních obyvatel Sídláku, nepatří k žádné ze subkultur, které jeho prostor ovládají. Bez otce a s nefunkční matkou vidí svou budoucnost jedině v nekonečném prostoru matrixu. Tam se ovšem v posledních letech začaly dít zvláštní věci, k nimž patří především různá vúdú božstva, která tento prostor zabydlela. O tom ale zelenáč Bobby nemá ani tušení, a když od místního dealera nelegálního softwaru dostane k vyzkoušení neznámý ledoborec (hackerský program), vrhne se bez otálení do své první pirátské akce. Během pár vteřin ovšem takřka zemře a v bezpečí není ani po návratu do fyzické reality. Naopak, o život mu jde prakticky neustále, což ho ale příliš nerozhodí a řadě dramatických hrozeb čelí s bezstarostností nesmrtelného mládí.

Nejslavnějším kyberkovbojem literatury už navždy zůstane hlavní hrdina Neuromancera Case, proto je Bobby na první pohled nejvýraznějším pojítkem mezi oběma díly. Je pravda, že drzý výrostek, který si sice sebevědomě říká Hrabě Nula, ale zatím neumí prakticky nic, nemá s životem otřískaným Casem na první pohled mnoho společného, nicméně jedno je spojuje. Oba se částečně bez svého přičinění dostanou do víru událostí, kterým příliš nerozumí a které přesahují jejich znalosti o světě. Ocitají se v nevděčné roli opozdilce, který je vždy o krok za ostatními a musí napnout všechny síly, aby se v situaci dokázal zorientovat. Bobby je také jedinou z hlavních postav, která sdílí Caseovu vášeň pro kyberprostorový svět, snad proto Gibson použil jeho přezdívku jako titul celého románu.

Zatímco linie Turnera a Bobbyho mají brzo patrný společný bod v podobě dívky Angie, příběh kurátorky Marly se dlouho odehrává zcela nezávisle. Je vzdálený nejen dějově, ale i geograficky, čtenáře zavádí do západní Evropy. Marly Krušková je bývalá majitelka malé galerie, jejíž podnikání zničil skandál s prodejem padělku, způsobený bezcharakterním exmilencem. Jednoho dne dostane nezaměstnaná Marly nečekaně velkorysou nabídku – pro excentrického boháče Vireka má vypátrat původce tajemných uměleckých děl, která se z neznámého zdroje začala objevovat na trhu (podobnou zápletku později Gibson úspěšně rozpracoval v románu Rozpoznávání vzorů). Marly ovšem pochopí, že Virekovi v tomto případě nejde o umělecká díla, od nalezení tvůrce si slibuje naplnění touhy po nesmrtelnosti. Její pátrání pro Vireka se postupem času stane spíše útěkem před ním a nakonec ji zavede až mimo planetu Zemi, na kosmickou stanici původně patřící rodu Tessier-Ashpool. Díky tomu je to tak právě Marlyin příběh, který se nejvíce protne s postavami z Neuromancera, nicméně i zde je souvislost poměrně volná, i když nikoliv bezvýznamná.

wgl1

Všechny tři dějové linie se v příběhu pravidelně střídají a pádí vyrovnaným tempem k napínavému finále. Gibson nešetří akčními scénami ani detektivními prvky, nikdy mu však nejsou víc než pouhým prostředkem k dosažení cíle. Stejně jako v ostatních dílech je jeho hlavním zájmem vykreslení nepříliš optimistického scénáře vývoje lidské společnosti nerozlučně propletené s informačními technologiemi. Hrabě Nula spatřil světlo světa bezmála před třiceti lety, přesto v nejmenším nezastaral. Je zábavný, inteligentní, vizionářský, vypravěčsky poctivý, působivý a nakonec i dojemný. Samozřejmě, některé autorovy odhady technologického vývoje tak docela nevyšly (kritiky často zmiňovaná absence mobilních telefonů) a i geopolitický vývoj jde zatím zdá se trochu jinudy, po literární stránce se ale Gibson i ve svých nejstarších románech může směle měřit s jakoukoliv žánrovou hvězdou současnosti. Trilogie Sprawl utvářela podobu moderní science fiction a pro všechny vážné zájemce o SF jde o povinnou četbu, které se s čistým svědomím prostě nelze vyhnout. Proto je bez přehánění skvělou zprávou, že se tato kniha konečně dočkala adekvátního českého vydání. Snad nám nakladatelství Laser-books v rámci své snahy o vydání kompletního autorova díla už brzy nabídne i Monu Lisu Overdrive a trilogii tak zkompletuje.

William Gibson: Hrabě Nula

brožovaná, překlad Pavel Bakič, obálka Tomasz Maroński, 330 stran, cena 279 Kč

Související odkazy:

Konečně Gibsonův návrat do Sprawlu! (ukázka)

laser-logo

682 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 3 »

  1. Comment by Kim — 21.3.2015 @ 10.54

    četl někdo jedničku? jaké to je?

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  2. Comment by Martin Sust — 21.3.2015 @ 11.10

    Pár lidí se našlo – na Legii to má při 154 hodnoceních 83%. Mimochodem, můžeš klidně začít Hrabětem, čtenářsky je patrně pro začátek přístupnější, ovšem Neuromancer se zase vcelku brzy vyprodá a sbírka Jak vypálit Chrome už je u nakladatele nedostupná…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  3. Comment by Slavo — 21.3.2015 @ 11.22

    Neuromancera čítali skoro všetci. V 90-rokoch, keď som to čítal, som sa akurát učil robiť na počítači – chvíľku mi trvalo pochopiť čo je v tej hantýrke firewall, čo antivirák, čo hackerský program, ale keď mi to všetko zapadlo na svoje miesto, tak to bolo jednoducho bomba. Pre SF priaznivcov povinné čítanie.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 2 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.