Nový román Stephena Kinga se v originále jmenuje 11/22/63 a český vydavatel udělal jen dobře, že název změnil. Číslovky samotné ne-Američanům příliš neřeknou. 22. listopadu 1963 byl zavražděn prezident J. F. Kennedy a na toto trauma navázal průšvih jménem válka ve Vietnamu. Spekulace o tom, jak by vypadaly moderní dějiny Spojených států, kdyby prezident přežil, zaplnily už hromady knih. Přesto se do nich pustil i známý hororový spisovatel a na čas tak zavítal do hájemství science fiction. Může však kniha s podobnou ústřední zápletkou zaujmout i čtenáře, které zrovna tato událost jinak vůbec nezajímá? Odpověď je vcelku prostá, může. A to minimálně ze třech důvodů, kterými jsou chytlavé postavy, skvěle podané dobové reálie a nostalgická propojení s autorovými staršími knihami.

Kingovo mistrovství spočívá velkou měrou ve famózním podání postav, kterým hází pod nohy milióny překážek. Zároveň jeho romány nepostrádají prvek představující vykrystalizované zlo (osobu, zvíře, fantastickou bytost), které mohou čtenáři zarputile nenávidět a o to víc fandit hrdinům. Protagonisty umí trefně představit, např. během pár vět ukáže negativní charakterový typ Oswalda a přitom o jeho budoucím činu nepadne ani slovo. Ale není to jen střelec Lee Harvey Oswald, kterému se hrdina příběhu Jake Epping na cestě za svým cílem postaví. Konfrontace roku 2011 a přelomu padesátých a šedesátých let minulého století patří k nejpůsobivějším částem knihy. Obě období autor zachycuje se všemi klady i negativy, idealizovanému obrázku starých zlatých časů mává pěkně zdálky. Byla to totiž také doba ničení životního prostředí, rasové diskriminace a roky, ve kterých měla být žena především dobrou hospodyňkou.

Román lze rozdělit zhruba na tři části. První třetina knihy je o pokusech středoškolského profesora Jakea přijít na princip přetváření minulosti. Tady si milovníci Kingových hororů zachrochtají, protože je autor vezme do městečka Derry, těsně po událostech z jeho nejslavnější knihy To. Kingovy sklony ke grafomanství se projeví v prostřední části, kde děj hodně zvolní a je to takový dlouhatánský nádech před závěrečným finále. Jakeovi totiž zkříží cestu krásná Sadie a vyroste přesvědčivá lovestory, během níž si dvojice projde mnoha úskalími a trpí dobovými předsudky i hrdinovým dvojitým životem. Sladkobolný příběh o osudové lásce si King může dovolit, protože zná míru, po jejímž překročení by začal padat do patosu. Že jde opět o bichli, ve které by šlo seškrtávat jako o život, čtenáře Kinga asi nepřekvapí, rozmáchlé texty se staly jeho značkou. Spíš se pozastaví nad věrohodností systému, jakým cestování zpátky v čase funguje. Na rozdíl od klasických literárních cest do historie, tady k němu nepotřebuje Jake žádné technické zařízení. Na jeho principu celou dobu něco nesedí, přičemž závěrečné vysvětlení je poměrně chatrné a až do finále zůstane skryto i hlavní postavě.

Výhrady lze mít k naivitě příběhu. Jake se s dobrým úmyslem rozhodne přemotat americké dějiny a doufá, že přežití Kennedyho zabrání například i té už zmíněné válce ve Vietnamu. Jde o střelbu naslepo, která vzbuzuje dojem, že Jake až příliš slouží záměru autora, který mu chce za jeho úsilí zlomyslně vrátit všechno i s úroky. Román námětem připomíná dřívější Kingovo dílo Mrtvá zóna. I tady se hlavní hrdina snaží morálně vyrovnat s tím, že odsuzuje na smrt člověka, který ještě nic nespáchal. Jde o silné téma, které zapadá do autorovy tvorby, protože pořádná porce morálky, spolu s vyhraněným zlem, se podílí na dlouhodobé oblíbenosti Kinga. Jeho příběhy jsou věčným balancováním mezi osobním a vyšším dobrem, mezi bojem o čisté přežití a ideálním, naplněným životem. Z těchto konfliktů nevycházejí Kingovy postavy vždy s čistým štítem, často utrpí osobní ztrátu, ale nakonec dosáhnou nápravy věcí správným směrem. Ani v Dallasu 63 autor nehodnotí, nemoralizuje, ale vypráví. A opět tak, že mu čtenáři budou zobat z ruky.

Stephen King: Dallas 63

vázaná, překlad Linda Bartošková, obálka Michal Kuba, 736 stran, 549 Kč, vydalo nakladatelství Beta – Dobrovský