Jak Nikdo na hřbitově žil… (ukázka)
Gaimanovu Knihu hřbitova jsme si mohli i s ilustracemi Davea McKeana vychutnat díky českému vydání v nakladatelství Polaris už před osmi lety. Možná si vzpomenete rovněž na povídku Náhrobek pro čarodějnici z antologie Čarodějové, která tvoří její nedílnou součást. Nyní se k nám příběh malého Nika vrací v komiksové podobě připravené Philipem Craigem Russellem. Ten není v případě adaptací Gaimanových příběhů žádným nováčkem, vzpomenout můžeme Koralínu a sandmanovské Lovce snů či spoluúčast na Vražedných tajemstvích. Tentokrát se práce ujal opravdu odpovědně, jeho Knihy hřbitovní jsou v komiksové podobě rozděleny do dvou svazků a rozsahem tak svou předlohu dokonce předčí…
První kniha hřbitovní
scénář P. Craig Russell, kresba P. Craig Russell aj.
vázaná, překlad Jan Kantůrek, 192 stran, 599 Kč
Příběh dítěte, jež vychoval hřbitov. Nikdo Owens, přezdívaný Nik, se narodil jako obyčejný kluk. A obyčejným by i zůstal, kdyby jeho rodinu kdosi nevyvraždil a kdyby se Nika neujali a nevychovávali ho duchové, vlkodlaci a další záhrobní bytosti, včetně jeho ochránce, který nepatří do světa živých ani mrtvých. Nik nesmí opouštět hřbitov, venku mu totiž hrozí nebezpečí v podobě vraha jeho rodiny – člověka jménem Jack. Přesto na hřbitově zažije řadu dobrodružství – poradí si s pradávným, modře potetovaným Piktem, projde branou do opuštěného města ghúlů nebo se setká s podivným, děsivým Ševelem. Připomíná vám to jiný slavný příběh dítěte vychovávaného mimo jeho přirozené prostředí? Máte pravdu, Knihy hřbitovní jsou poctou i parafrází Knih džunglí Rudyarda Kiplinga.
Ukázka z knihy:
„A vám se ty počítačově precizní barevný přechody jako líbí?“ Knihu hřbitova zbožňuju, kresba v ukázce mi sice nesedne, ale náhledy ostatních kapitol (různě po internetech) slibují příjemnou rozmanitost. Ale ty plochy zalitý jednotnou barvou nebo řešené jednoduchým gradientem ve photoshopu rozdýchávám jen těžko.
Na začátku je coloring v tomhle směru místy opravdu nehezký, občas se to objevuje i dál, ale celkově to není tak strašné, jak to z této ukázky vypadá. A kresba je skutečně vcelku rozmanitá a přitom se podařilo vybrat kreslíře tak, že jejich střídání neruší.