Přichází léto a jak je známo, v horku se lidský mozek příliš nenamáhá přemýšlet, což pro čtenáře bez klimatizace znamená jediné – najít mu nenáročnou potravu, která ho zabaví a mozek tak přestane otravovat požadavky na vyřešení existencionálních otázek, jež jsou v letních měsících ještě nudnější než kdykoli jindy. Pokud vám nebude stačit pěkně propečený Kotleta nebo pořádně Prohnaný druid, máte ještě jednu šanci. Přichází Larry Correia, tvůrce série Lovci monster, s. r. o., která se v minulém roce dočkala už třetího dílu. Nakladatelství Fantom Print vsadilo vedle anotace i na výživné úryvky, jež vám dílo představí mnohem lépe než kterékoli reklamní plky. A pokud by toho bylo málo, máme pro vás i delší ukázku. Nabušená česká obálka připomíná spíše videohru, ale knihu do mechaniky raději nestrkejte…

Larry Correia: Lovci monster, s. r. o.

brožovaná, překlad Michal Farník, obálka Petr Willert, 400 stran, první díl série

Ukazuje se, že všechna monstra z mýtů, legend a béčkových filmů jsou skutečná, číhají ve stínu, ale oficiálně jsou tajemstvím. Některá jsou zlá, některá jen hladová… Na druhé straně existují lidé, kteří se jejich lovem živí. Na prvním místě tohoto byznysu jsou Lovci nestvůr s. r. o.

A Owen Zastava Pitt je jejich nejnovějším rekrutem. Právě ten obyčejný chlápek, úřednická nula Owen, který však jednou večer prohodí svého neschopného šéfa oknem ve čtrnáctém patře. Pět dní poté se probudí v nemocnici se zjizvenou tváří, neuvěřitelnou pamětí a novou pracovní nabídkou. Díky ní se brzy ocitne mezi zástupy nemrtvých přisluhovačů, rozpoutávajících boj ve jménu prastaré pomsty, a válčících federálních agentů. Jediná chyba může způsobit Armageddon…

Jeden jinak normální čtvrteční večer jsem dostal příležitost prožít americký sen. Podařilo se mi prohodit svého neschopného, debilního šéfa oknem ve čtrnáctém patře.

Jen pro ujasnění, nebylo to tak, že bych se probudil a řekl si, že je načase zabít šéfa holýma rukama. Vlastně to bylo mnohem složitější. Až do onoho osudného dne by mě nic tak šíleného ani nenapadlo. Byl jsem prostě obyčejný chlápek, úřednická nula. Bože, vždyť já byl účetní. Nic nudnějšího snad ani dělat nejde.

Ta podělaná událost změnila celý můj život. Neuvědomoval jsem si, jak dalekosáhlým a bizarním důsledkům budu muset čelit jen za to, že se díky mně šéf rozprskl po chodníku. Vlastně on na chodník ani nedoletěl. Přistál na střeše špatně zaparkovaného Lincoln Navigatoru, ale to už odbočuju.

Jmenuju se Owen Zastava Pitt a tohle je můj příběh.

Tým nováčků byl narvaný v přecpaném suburbanu na zadních sedadlech. Holly nám začala říkat duhová koalice, protože jsme v týmu měli bělošku, černocha, asiata a míšence. Ke splnění vlhkých snů všech liberálů nám už chyběla jenom lesbička a chlápek na vozíčku.

Sam vyplivl na zem chuchvalec sežvýkaného tabáku. „Susan, zaživa jsi byla zatraceně skvělá ženská, ale radši si nechám vyšukat prdel bandou nadrženejch syfilitickejch dikobrazů, než abych se přidal k tvý zasraný hipísácký nemrtvý rodině, ty jedna vychrtlá vymaštěná upíří šlapko.“

„Tak co, ošoustals mrtvou matku svý kámošky?“
„Když to řekneš takhle, zní to nechutně.“ Nemělo smysl zapírat. „Byl jsem na druhý metě a pak mi došlo, že nedejchá,“ mumlal jsem a dost jsem se u toho styděl.
„Dobřes to zahrál, chlapče.“ Sam mě bouchnul do ramene. „Kdybys byl o trochu blbější, mohls posunout napichování upírů na kůl do úplně nový dimenze.“