Přestože je Míla Linc aktivní hned na několika žánrových polích, kupříkladu pravidelně publikuje články v časopisu Pevnost a pořádá rozmanité akce pro fanoušky či začínající spisovatele pod záštitou pražské knihovny, novou knihu jsme si od něj nemohli přečíst po celých pět let. To je v současné době, kdy se spisovatelé snaží připomínat svým čtenářům rok co rok, možná až příliš odvážné, nicméně míru zájmu o třetí díl cyklu Černý hvozd lze přesto odhadovat za nemalou. Po románech Stín Černého hvozdu (2009) a Mrtví muži netančí (2011), nemluvě o kratších příbězích, se tedy budeme moci vrátit do oblíbeného prostředí mnoha čtenářů. A lze si jen přát, že se dalšího Lincova románu dočkáme mnohem dříve než za dalších pět let…

Míla Linc: Když se pohne les

brožovaná, obálka Jana Šouflová, ilustrace Ondřej Janovský, 250 Kč

„Černý hvozd sytí se krví. Snadno v jeho blízkosti propukají spory, snadno se krev prolévá,“ píše se ve starých kronikách, jejichž poselství se opět probouzí. A tak zatímco v korunách stromů zní zlověstný šepot, jenž bývá předzvěstí zlých časů, panoš Jan Boček z Bočkova se vydává do nitra lesů, kde jsou lidé stále cizí. Hejtman z Kozího hrádku má starost s rudým kohoutem, který příliš často sedá na střechy samot. A ve stínech se plíží zemští škůdci – ti nechtějí nic víc, než mordovat a loupit.

Ukázka z knihy: