Ocenění

Mistři animované fantastiky 17 – Satoši Kon

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 28 Listopad 2014 9.00

Líheň, jakou pro žánrovou animovanou fantastiku bezesporu představují japonské ostrovy, přináší takřka každý rok velmi zajímavé a zhlédnutí hodné projekty od tvůrců všech generací. Každoročně je také udělována Tokyo Anime Award, dle které si můžeme udělat slušný obrázek o ostré konkurenci a množství kvalitních tvůrců. Fantazií japonští režiséři rozhodně nešetří a bohatě čerpají nejen z mang, ale i ze starých tradic, proslulí jsou i schopností mísit jednotlivé žánry fantastiky do pozoruhodných kombinací. Dnes si představme dalšího z režisérů mladší generace, který proslul především vypracovaností příběhových linií, schopností vytvořit temnou atmosféru i detailní psychologií postav. Málokdo dokázal zaujmout již svým debutem právě jako on.

Když se v roce 2010 rozlétla prostřednictvím médií zpráva, že jeden z nejtalentovanějších a nejoriginálnějších tvůrců anime zemřel, byl to pro celý svět audiovizuální fantastiky šok. Práci Satoši Kona oceňovali nejen fanoušci, ale i odborníci po celém světě, ač byla jeho filmografie nepříliš dlouhá, přesto v sobě skrývala skutečně pozoruhodné počiny. Satoši Kon, rodák z japonského města Kushiro, tíhnul k manze a anime už od mládí. Během studií Vysoké školy umění v Musashinu získal první práci v manga časopisu a zaujal kresbami hned ze začátku. Podle svých vlastních slov si cit pro kompozici tříbil při sledování filmů Terryho Gilliama. Netrvalo dlouho a dostal šanci podílet se jako animátor na tvorbě filmu a ve stejnou dobu se i uplatnil jako scenárista. Jeho hrůzostrašný příběh World Apartment Horror (Warudo apaatoment hora, 1991) zrežíroval jako hraný film Kacuhiro Ótomo, o čtyři roky později napsal Satoši Kon i krátký scénář k jedné části povídkového sci-fi filmu Memories (1995). Svého celovečerního debutu se dočkal o dva roky později, kdy adaptoval povídku Jošikazy Takeučiho Perfect Blue (Perfect Blue, 1997). Příběh o zpěvačce, která se rozhodne ukončit svou kariéru a stát se herečkou, zaujme především milovníky psychothrillerů a hororů. Upozornil na talent Satoši Kona a otevřel mu i cestu k dalším zajímavým projektům.

Hned druhým filmem Satoši Kon zaujal nejen na domácích stříbrných plátnech, ale získal si i Stevena Spielberga, který okamžitě koupil práva k distribuci ve Spojených státech. Hlavní hrdinkou filmu Millennium Actress (Sennen joyū, 2001) je tentokrát herečka, jejíž vzpomínky na bohatou kariéru se rozhodl natočit štáb dokumentaristů. Divák stejně jako oni postupně okrývá její tajemství a cestuje časovými rovinami, které se navzájem prolínají. Snímek byl nominován na Saturn Award, získal šest festivalových ocenění a několik dalších nominací. Ačkoliv neoplývá množstvím žánrových prvků, stojí toto snové anime za pozornost a svým příběhem rozhodně fanouška fantastiky neurazí.

Třetí snímek Tokijští kmotři (Tokyo Godfathers, 2003), u kterého pracoval Satoši Kon i na scénáři, nás zavádí do Tokya pohlceného vánoční atmosférou. Příběh tří bezdomovců, kteří se vydávají na cestu, aby vrátili ztracené dítě jeho matce, je sice tematicky ryze vánoční, ovšem zpracování překvapuje svou originalitou. Samotní hrdinové totiž skrývají životní tajemství, která se postupně odkrývají. Lidskost, s jakou je příběh odvyprávěn, potvrdila výjimečnost talentu Satoši Kona i cit pro stavbu charakteru postav. Snímek získal hned osm festivalových ocenění z celého světa.

Po spolupráci s Hiroši Hamasakim na anime seriálu Paranoia Agent (Mōsō dairinin, 2004) se opět vrátil ke svému oblíbenému tématu prolínání světa snů a skutečnosti a adaptoval knihu Jusutaku Cucui. Dvojice hrdinů se ve snímku Paprika (Paprika, 2006) vydává do světa představ, aby zabránili tzv. snovým teroristům zneužít přístroj, jenž umožňuje vstupovat lidem do snů. Vítězné tažení Papriky světovými festivaly bylo zaslouženým oceněním práce Satoši Kona. Ačkoliv toto celovečerní anime dodnes nápaditostí a zpracováním převyšuje drtivou většinu ostatní produkce, stalo se smutným zakončením tvorby skvělého režiséra. Na poslední rok svého života se stáhl do soukromí a jeho poslední velký projekt Dreaming Machine zůstal ve studiu Madhouse nedokončen. Nezbývá než doufat, že se najdou potřebné prostředky k jeho finálnímu zpracování a diváci toto takřka hotové dílo přece jen jednou uvidí. Do té doby vzpomeňme na výjimečného režiséra, který opustil svět fantastiky příliš brzy, u některého z jeho dřívějších filmů.

270 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Ronkar — 28.11.2014 @ 19.18

    Články Mistři animované fantastiky jsou super! Děkuji za ně. Po delší době jsem se rozhodl, že zkouknu několik filmů a seriálů, které zatím ucházeli mé pozornosti :)

    Líbí/nelíbí: Thumb up 2 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.