Šlechtického synka Milese z vlivné rodiny Vorkosiganů vojensko-feudálního zřízení planety Barrayar jsme měli možnost důkladně poznat v celkem deseti knihách a jeho stvořitelka, americká spisovatelka Lois McMaster Bujoldová, nám navíc v dalších dvou románech nabídla příběh jeho rodičů a v dalších dvou si odskočila k různým postavám mimo rodinu. Celková bilance je jednoduše omračující – příběhy z tohoto cyklu si vysloužily čtyřikrát cenu Hugo, dvakrát Nebulu, dvakrát Locuse a celou řadu méně významných ocenění, přičemž nelze zastírat, že jde jen o jakousi akční vesmírnou telenovelu, v níž se autorka vedle zápletky stejnou měrou soustředí i na vztahové peripetie zahrnující romantická vzplanutí a složité rodinné a politické poměry.

Miles tu samozřejmě jako hrdina valné většiny příběhů hraje prim, však se také v podstatě dočkáme jeho fiktivního životopisu, jenž zahrnuje nejen vojensko-politickou kariéru, ale i nesnadný osobní život. V úvodním románu ho poznáme jako zdravotně postiženého vojenského zelenáče, který se díky šílené touze prosadit se i přes svá omezení stane vůdcem vesmírných žoldáků, později vstoupí do služeb planetární tajné služby, zažije nespočet dramatických vojenských situací a následně téměř podlehne závažnému zranění. To ho nakonec pošle do výslužby, ale nebyl by to náš hyperaktivní oblíbenec, aby si rychle nenašel postavení císařského auditora, vyšetřovatele disponujícího téměř neomezenou mocí, a nezapletl se do dalších podobně spletitých a nebezpečných dobrodružství.

Po deseti románech si Bujoldová na nějaký čas odskočila do hájemství romanticko-epické fantasy, za kterou se dočkala dalších ocenění (Huga, Nebuly a Locuse). Před dvěma roky se však po šesti letech vrátila k Milesovi, aby ho v románu Kryokomby vystavila složitému vyšetřování na planetě Kibou-dani mimo jeho císařskou pravomoc. To mu samozřejmě nebrání, aby se záhy zapletl do případu, jenž hrozí zcela rozvrátit politickou situaci planety a ohrozit neomezenou moc záludných kryokorporací. Víc vlastně není třeba odhalovat, dočkáme se dalších Milesových eskapád, do nichž se vrhá s buldočí bezstarostností, užívá si je a občas se nechá strhnout až přespříliš, ačkoli to vždy nakonec zachrání. Ve výsledku je to stará známá vesta, která ničím zvláštním nepřekvapí a lze ji hodnotit spíše jako slabší průměr.

Přesto nejsou Kryokomby až tak palčivým zklamáním, i když ani v osobní rovině se tu díky absenci mnoha známých postav (nechybí pouze zbrojnoš Roic) nedozvíme mnoho nového. Pokud dokážete zkrotit přehnaná očekávání, dočkáte se starého známého Milese a vklouznete do příběhu jako do vyšlapaných bačkor. V mém případě pak poněkud rozpačitý dojem zachraňuje závěrečný zvrat, který slibuje pořádně zatřást Milesovým životem a přinést zcela nové výzvy, jež snad autorka dokáže plně využít. Na otázku, zda už Bujoldová přece jen nevyčerpala potenciál své postavy až do dna, sice prozatím smutně přitakávám, ovšem zároveň si v koutku duše uchovávám naději, že by přece jen mohla přijít s novou jiskrou, která znovu zažehne skomírající Milesovu slávu.

Je totiž patrné, že si Bujoldová uvědomuje potřebu změny, což mimo jiné dokládá fakt, že se v aktuálně vydaném románu věnuje postavě Milesova bratránka Ivana, jako by se snažila nabrat sílu a odhodlání šlápnout Milesovi pořádně na krk a znovu ho potrápit. Doufejme, že k tomu najde sílu a odhodlání. Zda jsou mé naděje plané, anebo se dočkáme dalšího skvělého dobrodružství s Milesem v hlavní roli, ukáže až čas. Mezitím lze Kryokomby zhodnotit jako možný nádech k věcem příštím, jenž i přes četné výhrady stojí za pozornost, pokud jste fanouškem série. A jestli jím nejste, zkuste se začíst do úvodních dílů a je pravděpodobné, že většina z vás se jimi rychle stane. Možná to pro vás bude tak trochu „provinilá slast“ a patrně plně nepochopíte, proč se tahle lehká a čistě zábavná science fiction dočkala řady prestižních ocenění, ale co, zimní večery jsou dlouhé…

Lois McMaster Bujold: Kryokomby

brožovaná, překlad Lenka Petrášková, obálka Martina Pilcerová, 279 Kč, 360 stran, vychází 22. října 2012