Ocenění

Mistři animované fantastiky 5 – Ralph Bakshi 1/2

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 27 Červen 2014 7.35

V pořadí pátým článkem nové série se poprvé podíváme na americký kontinent, který dal světu fantastiky nejen legendy hraného audiovizuálního umění, ale stal se i významným hráčem v oboru animovaném. Ačkoliv byla žánrová tvorba po druhé světové válce doménou právě amerických tvůrců, i jim v pozdějších obdobích vyrostla obrovská konkurence v podobě japonské tradice. První projekty animované fantastiky ovšem nepatřily jen obřímu studiu Walta Disneyho. Zaměřme se tedy na jednoho z nejvýznamnějších a také nejzajímavějších režisérů, Ralpha Bakshiho, jenž je spojen nejen s počátky televizní animované tvorby a s prvními animovanými seriály televizního světa, ale i s prostředím dnes tolik populárních Marvelovských hrdinů.

Bakshi vyrůstal v Brooklynu a animaci vystudoval na High School of Art & Design v New Yorku. Začal pracovat v Terrytoons Animation Studiu a velmi brzy se vypracoval na pozici režiséra, přičemž vytvořil zajímavou sérii The Mighty Heroes a množství televizních seriálů. Co si pod tím můžeme představit? Množství příběhů z Marvelovského světa, ve kterých se potkávají superhrdinové při společném boji se zlem i samostatné seriály věnované jednotlivým postavám. V jeho filmografii tak můžeme zahlédnout nejen Iron Mana, ale i Thora, Sub-Marinera, X-meny, Hulka či kapitána Ameriku. Příběhy jednotlivých superhrdinů se navzájem prolínají a doplňují, a tak se často potkávají ti, na jejichž spolupráci nejsme ze současné produkce Marvelu zvyklí. Tyto seriály zajistily Ralphovi Bakshimu nejen popularitu mezi fanoušky, ale i místo kreativního ředitele.

V roce 1967 přešel do studia Paramount, kde natočil několik krátkometrážních snímků. Bohužel ale bylo studio uzavřeno, a tak se Ralph Bakshi přesunul do Al Guest Studios v Torontu, kde se podílel na prvním uvedení příběhů Petera Parkera známého jako Spider-Man (1967) do audiovizuální podoby. Ačkoliv je pro dnešní fanoušky podoba prvního televizního seriálu o oblíbeném pavoučím muži spíše úsměvnou záležitostí, nelze opomenout věrné přenesení jeho komiksové podoby na televizní obrazovky i fakt, že se stal pro jednu generaci amerických fanoušků kultovní záležitostí. Ve stejném roce Bakshi přesídlil do New Yorku, kde mimo jiné založil i vlastní studio. V průběhu dalších několika let natáčel množství krátkometrážních snímků a budoval si mezi tvůrci jméno. Prvním větším počinem, kterým rozvířil vody animované tvorby, byl Kocour Fritz (Fritz the Cat, 1972).

Prvním animovaným snímkem pro dospělé Kocour Fritz (Fritz the Cat, 1972) dal Bakshi jasně najevo svůj záměr jít proti proudu mainstreamových příběhů. Adaptoval příběhy undergroundového komiksového malíře Roberta Crumba a uvedl na stříbrná plátna jeho neohroženého, sexem posedlého kocoura, jenž usiluje o revoluci. Tato satira na atmosféru šedesátých let se stala prvním kresleným snímkem, který byl mládeži nepřístupný, a stojí ve velmi ostrém kontrastu k tehdejší produkci studia Walta Disneyho. Kocour Fritz rozhodně není snímkem, kde by se v pohádkovém světě plném kouzel a krásy naplnila proroctví či vítězila pravá láska. Stal se ovšem legendární postavou a poodkryl tvůrčí talent, který se projevil i v Bakshiho dalších, už celovečerních snímcích.

Po vzoru kocoura Fritze byl natočen i další snímek Heavy Traffic (1973), ve kterém Bakshi kombinuje hraný i kreslený film. Snímek byl opět určen pouze pro dospělé a svou otevřeností a syrovostí šokuje dodnes. Přes komiksy marvelovského universa a první audiovizuální adaptaci Spider-Mana jsme se přesunuli k první adaptaci komiksu pro dospělé. Raná Bakshiho tvorba ale předznamenala i další z jeho celovečerních snímků, které patří mezi zlatý fond animované fantastiky. Příští týden si tedy představíme ty nejvýraznější, včetně adaptace Pána prstenů.

523 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.