Románová sága Mycelium nám dobře známé spisovatelky Vilmy Kadlečkové začala dostávat tvar po událostech jedenáctého září 2001. Příběh se sice odehrává ve vzdálené budoucnosti, ale zároveň je to současné a stále aktuální podobenství o střetu odlišných kultur. Padesát let po prvním kontaktu se starobylou teokratickou civilizací Össeanů se Pozemšťané stále marně pokoušejí vyrovnat s jejich mentalitou. Rovnováha sil se mění. Össenský náboženský fanatismus plíživě proniká do pozemské sekulární společnosti, velmi podobné té naší; a ta postrádá obranné mechanismy proti velkým ideologiím, takže reaguje buď xenofobií, nebo naopak až devótní, ostentativní vstřícností a pokryteckým multikulturalismem.

Ale náboženství nehraje jen roli politické síly. Pořád je přítomno v rovině osobního prožitku; a tak se různé postavy románu pokoušejí o nalezení vlastní podoby víry, která by byla alternativou k institucionalizovanému zlu ideologie. Jenže pro toho, kdo hledá Boha na vlastní pěst, je až příliš snadné sklouznout ke zdegenerované víře v zázraky a nekritickému obdivu k laciné ezoterice.

Mycelium je příběhem muže, který věří, že žádným iluzím nepodléhá. Fanatismus je mu k smíchu. Spoléhá na svůj nadhled. Skutečně jako jeden z mála postřehne nebezpečí – ale už si neuvědomuje, že ho vidí jen díky tomu, že sám se do světa Össe ponořil až příliš hluboko. V sítích tajných plánů össenské Církve svádí zoufalý poslední boj: ne s Össeany, nýbrž sám se sebou – o zbytky svého lidského já.

Vilma Kadlečková: Mycelium – Jantarové oči

brožovaná, obálka Tomáš Kučerovský, 316 stran, 348 Kč, vydá Argo 28. června 2013

Chodí po temných stezkách.
Klepe u dveří, kterým se ostatní vyhýbají.
Na zeď svého domu napsal Vzývání nicoty.
Pomalou smrt má v žilách.
Po kapsách nosí jed.

Planeta Össe. Svět po tisíce let neměnný… a po tisíce let svázaný s vesmírem. Z Össe pocházejí myceliální technologie i nadsvětelné Lodě, bez kterých by se Země neobešla. Jenže zatímco pozemská civilizace vítězně proniká do vesmíru, Össe jí stojí za zády.

Lucas Hildebrandt viděl i temnou stránku Össe: fanatickou víru a nedotknutelnost Církve; kult vesmírných sil; ocelové sochy Hmyzího boha… a krvavé náboženství, které v jeho jménu vyžaduje lidské oběti. Důvěrně zná ochromující sílu trëighrü, záludnost Pětice posvátných drog, spóry nitrožilních hub. Důvěrně to nenávidí. Přihlíží tomu, jak vliv Össeanů na Zemi vzrůstá; a marně hledá sílu, kterou proti tomu postavit.

Teď se to může změnit.

Aš~šád z Fomalhiwy, člověk nadaný psychotronickými schopnostmi, míří na Zemi. Fomalhiwa je protiváhou Össe; a Lucas dělá, co může, aby zinscenoval Aš~šádův příchod okázale a ve světle reflektorů. Jenže jak praví össenské přísloví – nejdůležitější věci se odehrají vskrytu.

Invaze.

Proměna.

Rozhodnutí.

Ukázka z knihy:

Profil autorky:

Vilma Kadlečková se narodila roku 1971 v Praze. Psaní a láska k fantastice ji provázely od dětství. Od roku 1987 se její povídky začaly objevovat v literárních soutěžích SF klubů a v pololegálních fanzinech. Na počátku devadesátých let, když se trh otevřel, v rychlém sledu vydala několik knih, které se odehrávaly v alternativní budoucnosti a na jiných planetách – ve světě, kde existuje psychotronika a nerost zvaný argenit, sloužící bytostem s mimosmyslovými schopnostmi jako zdroj energie. Knihy z „argenitového vesmíru“ byly přijaté dobře a vynesly jí několik literárních cen, ale psaní se nestalo jejím hlavním zaměstnáním. Po dostudování knihovnictví na Univerzitě Karlově pracovala jako redaktorka, založila rodinu (je vdaná a má tři dcery) a literárně se na dlouhá léta odmlčela.

Od roku 2007 znovu publikuje. Její povídky se objevují v žánrových antologiích (Imperium Bohemorum, Hvězdy české sci-fi, Krvavá čest), podílela se na dětské fantasy Tajná kniha Šerosvitu a v roce 2010 jí vyšla průřezová sbírka Na pomezí Eternaalu – Legendy o argenitu. Název Legendy o argenitu nesou i její webové stránky (www.argenite.org), na kterých se lze dočíst více o ní a jejích dalších projektech. Sága Mycelium má vlastní stránky mycelium.argenite.org, kde lze nalézt trailer, ukázky z dalších dílů a ohlasy. Na Facebooku existuje www.facebook.com/argenite (Legendy o argenitu) a recesistická stránka Církev Akkütlixova – www.facebook.com/akkutlix.