Na koho padne Stín škorpiona? (recenze)
Udržet na přebujelém českém knižním trhu po téměř deset let mnohadílnou sérii moderních space oper není v současné situaci nic snadného, a nejde jen o potvrzení kvalit a čtenářské atraktivity literární tvorby Neala Ashera, ale i o stvrzení dobré práce nakladatelství Polaris. Faktem je, že jsme se v poslední době nového příspěvku do světa Řádu dočkali jen každým druhým rokem, přesto však můžeme být vděční alespoň za to. Snad se tedy budeme s Asherem setkávat i do budoucna, stále máme ještě pár svazků mohutné série před sebou. Výhodou ovšem je, že většina z těch dosud nevydaných knih patří mezi samostatné příběhy, které by snad mohly přilákat nové čtenáře.
České vydání tradičně sází na atraktivní obálku Steva Rawlingse.
Jedním z takových románů je i nedávno vydaný Stín škorpiona. Ačkoli se odehrává v nám dobře známém světě Řádu, příběhově se vrací na samý počátek kariéry Iana Cormaka ve službách Zemské bezpečnostní centrály. Příjemné je, že se nezúčastníme žádného nudného výcviku, ale téměř okamžitě se vrhneme do akce, v níž je dosud nezkušený Cormac konfrontován s nebezpečným a všeho schopným separatistou (přesto však nejde o záporáka, jenž by se dal srovnat s jeho pozdějšími soupeři). Cormac se takřka náhodou dostává do víru krvavých událostí, chopí se šance a dokáže se z obyčejného vojáka rychle vyhoupnout do speciální jednotky Sparkindů, čímž učiní první krok k práci legendami opředeného zvláštního agenta tak, jak ho známe z románů V pavučině, Hranice Řádu, Mosazňák a Agent Řádu.
Ačkoli je to samozřejmě možné, sám bych Stín škorpiona k těmto románům tak docela neřadil. Jde spíše o součást vedlejší linie, v níž se Asher v rámci své historie budoucnosti snaží vyplnit bílá místa stejně jako kupříkladu v novele Konstruktér (první setkání s pozůstatky džainské technologie) či v krátkém románu Pradorský měsíc (počátek války s rozpínavými pradory). Podobné návraty mu dovolují zvolit přímočarý styl vyprávění, ve Stínu obohacený pouze o krátké návraty do Cormakova dětství. Vznikl tak poměrně jednoduchý akční román, v němž se znalý čtenář dozví pár chybějících informací, neznalý se pak může bez starostí bavit. Snad jen závěr by mohl v očích nováčka přinést zklamání v domnělém „bohu ze stroje“ při řešení Cormakova smrtelného ohrožení, ovšem pro čtenáře, jenž má předchozí tituly načteny, jde naopak o doplnění agentovy legendy o prvek, bez něhož si ho v pozdějších letech téměř neumíme představit.
Román se ve světě dočkal rovněž obálek Boba Eggletona a Jona Sullivana.
Celkově tak zcela jistě nejde o jeden z vrcholů mohutné série, namísto propracovaných a místy složitých a dějově propletených příběhů se nám dostává svěžího a čtivého příběhu, jenž čtenáři dovolí nadechnout se a netrpělivě čekat na věci příští. Co ale stále zůstává, je moderní space opera plná nápadů a akce, která nám představuje inteligentně vystavěný vesmír kolonizovaný lidmi pod dohledem moudrých umělých inteligencí, vesmír, ve kterém se postupem času dozvídáme, že vše souvisí se vším a všechno je propleteno do ohromujícího a důmyslného celku. A věřte, že když vám svět Řádu doporučuji, je v tom i špetka sobeckosti, s níž bych se sám chtěl dočkat dalších dílů, ale i to přece nakonec mluví ve prospěch Neala Ashera…
Neal Asher: Stín škorpiona
brožovaná, obálka Steve Rawlings, překlad Marek Hrnčíř, 240 stran, cena 249 Kč
990 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora