Nový román Neila Gaimana je vždy významnou událostí, zvláště pokud se jedná o knihu pro dospělé čtenáře. V českém překladu Petra Cahy ho jako už tradičně připravuje nakladatelství Polaris a my vám jako vůbec první a jediní nabízíme krátkou ukázku v podobě páté kapitoly. Knihu si ještě před vydáním vybral pro filmové zpracování režisér Joe Wright (Pýcha a předsudek, Pokání, Anna Karenina) a produkci přislíbili Tom Hanks a Gary Goetzman, což slibuje přinejmenším zajímavou podívanou, když už ne jeden z potenciálně nejlepších fantastických snímků blízké budoucnosti. Ještě předtím se však můžeme těšit na sice krátký, ale jistě čtivý a svěží příběh, který se na domácích knižních pultech objeví už 28. srpna 2013.

Neil Gaiman: Oceán na konci uličky

vázaná, překlad Petr Caha, obálka Lane Coder, 184 stran, 259 Kč

vydává nakladatelství Polaris dne 28. srpna 2013

Svoje dětství si pamatuji živě… Věděl jsem strašlivé věci. Ale věděl jsem, že se rodiče nesmí dozvědět, že o nich vím. Vyděsilo by je to.

Pro našeho vypravěče to všechno začalo před čtyřiceti lety, když byl sedmiletý chlapec. Tehdy ukradl podnájemník jeho rodičům auto a spáchal v něm sebevraždu, čímž probudil prastaré síly, které je lépe nechat na pokoji. Temné bytosti z míst za hranicemi reality se díky fatální chybě ocitly na svobodě, a když zlo proniklo až do chlapcovy rodiny, zjistil, že bude muset udělat všechno, co je v jeho silách, aby vůbec zůstal naživu. Jeho jedinou nadějí byly tři ženy, které žily na farmě na konci jejich uličky. Nejmladší z nich, Lettie, tvrdila, že jejich rybníček je oceán, přes který sem připluly za staré země. Její maminka říkala, že si to Lettie nepamatuje správně, protože to bylo dávno, a stará země se stejně potopila. A Lettiina babička tvrdila, že se mýlí obě, protože si starou zemi nemohou pomatovat. Taky říkala, že skutečná stará země se nepotopila, ale vybuchla.

Ukázka z knihy (Kapitola pátá):