Ocenění

Nonstop knihkupectví pana Penumbry stojí za návštěvu (ukázka)

Autor redakce | Aktuality | Pondělí 16 Září 2013 9.00

Románový debut amerického spisovatele Robina Sloana se dostal mezi bestsellery deníku New York Times a vychází v 25 zemích světa, přestože byl původně publikován jen jako krátká e-kniha, která se prodávala za 99 centů. „Je to román o knihách a technologiích, šifrování a spiknutí, přátelství a lásce. Napsal jsem tuto knihu, protože je přesně taková, jakou bych si já chtěl přečíst, a snažil jsem se ji naplnit tím, co mám rád: knihami a knihkupectvími, designem a typografií, Silicon Valley a San Franciskem, fantasy a science fiction literaturou, pátráními a plány. Pokud to máte rádi taky, doufám a věřím, že si návštěvu vysokého úzkého knihkupectví ležícího vedle striptýzového klubu vychutnáte,“ napsal Robin Sloan na svém webu…

Robin Sloan: Nonstop knihkupectví pana Penumbry

vázaná, obálka Pergamen Trnava, překlad Petra Jelínková, 320 stran, 329 Kč

vydalo nakladatelství Host dne 11. září 2013

Do knihkupectví pana Penumbry v San Francisku nastoupí na noční směny nový prodavač Clay Jannon, webdesignér, který přišel o předchozí místo kvůli ekonomické krizi. Zákazníků není mnoho a do obchodu se vracejí stále titíž — ale vlastně si nikdy nic nekoupí. Místo toho si půjčují obskurní svazky ze zadních koutů obchodu a hlásí se k členství v jakémsi tajemném klubu pana Penumbry. Zdá se, že knihkupectví je jen zástěrkou něčeho většího.

Clay spoléhá na to, že mu jeho přátelé — Neel, podnikatel ze Silicon Valley, a Kat, specialistka na vizualizaci dat zaměstnaná v Googlu — pomohou zjistit, co se vlastně v jeho novém zaměstnání děje. Z chování zákazníků vypozorují zvláštní vzorec, který je poté dovede k šifrovaným zprávám. Ukazuje se, že tajemství pana Penumbry dalece přesahuje zdi knihkupectví.

Vitální a oslnivě inteligentní kniha. Robin Sloan napsal dobrodružný příběh pro jednadvacáté století. Román evokuje pohádkový půvab knih Haruki Murakamiho, kyberpunkovou inspiraci Neala Stephensona i raného Umberta Eca. Má v sobě jedinečnost, citlivost i živost, která je v beletristickém světě vzácná.

Robin Sloan (nar. 1979) vyrůstal nedaleko Detroitu a nyní dělí svůj čas mezi San Francisco a internet. Vystudoval ekonomii v Michiganu, na škole spoluzaložil literární časopis. Mezi lety 2002 a 2012 pracoval v médiích — v Poynter, Current TV a na Twitteru. Nonstop knihkupectví pana Penumbry (2012) je jeho první román, jenž byl původně zpracován formou povídky.

Ukázka z románu:

Dobrosrdečná, zábavná kniha o střetu moderní technologie a středověké záhady,

návod, jak pozitivně propojit starý svět se světem novým.

Nick Harkaway

Kniha o vášni — vášni pro knihy, historii, budoucnost… 

V Nonstop knihkupectví pana Penumbry není nic, co by se mi nelíbilo.

- Cory Doctorow

Rozhovor s Robinem Sloanem pro Foyles

Photo: Carlos Avila Gonzalez

Pro vyprávění příběhu jste zvolil ich-formu. Bylo vaše rozhodnutí inspirováno dnešní dobou sociálních sítí, kde je každý hrdinou i vypravěčem svého vlastního příběhu?

Ich-forma je samozřejmě starší než sociální média — a myslím, že to platí i o mém rozhodnutí použít ji. Vždycky se mi psalo nejlépe v první osobě; někdo by mohl říct, že podle toho jasně poznáte nezkušeného autora (a měl by pravdu). Ale také se to odvíjí od mých vlastních preferencí coby čtenáře. Rád čtu dobré romány v ich-formě, které mi připomínají dlouhý dopis od kamaráda.

Celoživotní nejoblíbenější knihou hlavního hrdiny Claye je série fantasy knih Kroniky dračích písní. Ukáže se, že je docela důležitá i pro děj. Má svou předlohu v nějakém konkrétním románu, nebo ji snad máte v úmyslu napsat?

Když jsem byl malý, četl jsem prakticky všechny knižní série, které měly v názvu „drak“ nebo „kronika“, takže ve skutečnosti je to jejich kombinace. Nejpřímějším předchůdcem jsou pravděpodobně kroniky DragonLance Margaret Weisové a Tracyho Hickmana. Tyto knihy vycházely v polovině osmdesátých let, já jsem je četl v polovině let devadesátých a stejně jako hrdinové v Penumbrovi jsem si jednoho ze svých nejstarších kamarádů našel tak, že jsem ho zahlédl, jak si na druhé straně třídy čte jednu z těchto knih.

Zdá se, že to, co se odehrává mezi Clayem a Googlem, je kombinace lásky a nenávisti: „Tajné společenstvo učenců nad tímto úkolem strávilo už pět set let. My jsme si to zapsali do diáře na příští pátek na ráno.“ Co si vlastně Vy sám myslíte o Googlu a dalších technických gigantech?

Jsem rád, že jste nadhodil ten kontrast lásky a nenávisti. Je to asi takhle: na jednu stranu si myslím, že Google je jednou z nejpozoruhodnějších sbírek lidského talentu, jaká byla kdy shromážděna. Na druhou stranu bych řekl, že způsob googlovského pohledu na svět a jeho problémy bývá dost zjednodušující. Je to podobné, jako „když jediné, co máš, je kladivo, pak všechno vypadá jako hřebík“, jen místo kladiv mají v Googlu datová střediska. Vlastně jsem fanoušek Googlu, ale přál bych si, aby do těch svých megaformátových algoritmů přimíchali trošku lidskosti. Upřímně, přál bych si, aby četli více románů!

Jaké jsou podle Vás šance knihkupectví tváří v tvář e-knihám a internetu obecně? Udrží se, i když neslouží jako zástěrka pro tajné společenstvo?

Knihkupectví určitě přetrvají. Není pochyb o tom, že obchod s knihami se mění, ale ten se přece měnil vždycky. Nemyslím si, že u prodeje knih je „minulost“ a „budoucnost“ rozdělená nějakou jasnou digitální dělicí čárou; určitým přerodem prochází v podstatě nepřetržitě od roku 1500. Je výzva, kterou představují e-knihy, obzvláště ožehavá? Nepochybně ano. Udrží se dobrá knihkupectví s novými obchodními modely a novými způsoby, jak nalákat zákazníky? Rozhodně.

Jak a kde jste získával informace zejména pro své podrobné popisy Googlu a počítačového hackerství?

Všechno vychází z mých pracovních zkušeností v technologických a mediálních společnostech tady v San Francisku. Měl bych však uvést, že vše není tak úplně pravdivé; je to spíše láskyplné přehánění. Myslím si, že lidé, kteří v této oblasti pracují, to vše poznají — snad se i usmějí a přikývnou. Ale nikdy bych to neprezentoval jako dokumentární zobrazení. Mým cílem bylo v první řadě pobavit a vyprávět dobrý příběh.

Prolínání globálních konspiračních teorií, snah o vyluštění kódu a hledání nesmrtelnosti, darebáci a odvaha a romantické prvky — čtení této knihy je opravdový požitek. Užíval jste si taky její psaní?

Jasně, byla to zábava. Ale nebylo to vždy jednoduché. Myslím, že jako u každého románu to do značné míry bylo osamocené sezení u stolu. Slova na stránce se měla přiblížit mým představám v hlavě, a většinou se to nedařilo. Ale nakonec je Pan Penumbra typem knihy, kterou já sám rád čtu, a to je vždycky nesmírně motivující. Představoval jsem si své čtenáře jako sebe sama — předpokládal jsem a / nebo doufal, že existují čtenáři jako já — a říkal jsem si: bude se jim to líbit.

620 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by PMarek — 23.9.2013 @ 15.26

    Knížku jsem si koupil a nelituji ! Spousta skvělých narážek na všechno možné, báječný a fungující kontrast moderních IT přístupů k problému v kombinaci s konzervativím a tradičním. Konspirace, láska, přátelství, uvěřitelné osudy sympatických osobitých lidí. Moc pěkné. Velmi čtivé.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.