Ocenění

O pirátech, zlodějích a jiných sympaťácích

Autor Boris Hokr | Aktuality | Pondělí 26 Září 2011 7.00

Scott Lynch je jedním z nejzajímavějších mladých autorů žánru fantasy. Ne snad proto, že by psal bezchybné knihy, ale pro svou bezstarostnou zábavnost. Jeho inspirací jsou ty nejpokleslejší dobrodružné příběhy, které se kdy točily kolem zločinců či hrdinů, kteří neměli ke zločincům daleko. Nesnaží se o žádnou velkou literaturu, ale paradoxně právě díky tomu místy jejích kvalit dosahuje…

Žánr fantasy momentálně nemá jiného autora, který by lépe naplňoval představu o oddechovém letním čtením. Ostatně, za svůj debut, Lži Lockeho Lamory, si odnesl cenu české Akademie SFFH za nejlepší fantasy roku 2009. Volné pokračování tohoto románu si pravděpodobně žádnou cenu neodnese, ale potěšených čtenářů nijak neubyde.

KTERAK VYLOUPÍŠ HŘÍŠ

Po krvavých událostech v jejich domovském městě Camorru se vydávají Locke Lamora a jeho parťák Jean Tannen do světa. Je třeba zahojit rány, oplakat mrtvé přátele a naučít se znovu žít. A co může být pro nejlepší zloděje pod sluncem lepší start do nového života než vyloupení nedobytné herny Hříš? Její majitel má pod palcem půlku přístavního města Tal Verrar, všichni, kdo se jej pokusili kdy podrazit, jsou mrtví nebo si přejí, aby mrtví byli, a jeho pobočnice naše hrdiny podezřívá od samého začátku.

Že je to příliš jednoduché? V pozadí číhají Nájemágové, které Locke ponížil a kteří mu přísahali krutou pomstu, je zde i archon Tal Verraru, který naše hrdiny otráví, aby je tak mohl vydíráním přinutit rozpoutat válku s piráty a on se tak stal skutečným vládcem města…


Pořád příliš jednoduché? Nu, Locke ani Jean o moři a lodích nic netuší, výcvik je brutálně krátký, časové termíny v přeneseném i doslovném slova smyslu šibeniční a navíc zapomenou na svou první plavbu vzít kočky, což jak všichni víme, znamená neštěstí a nepřízeň bohů… No a pak jsou tu ještě ty drobné komplikace jako láska, nespolupracující piráti, vzpoura na lodi, vzájemné podrazy všech zúčastněných atd. atd. Jack Sparrow by zešedivěl. Locke a Jean jsou ve svém živlu…

Nejsem velkým zastáncem odhalování děje a zápletek v recenzích, ale u Scotta Lynche spočívá kouzlo jeho knih právě v množství atrakcí a dějovém bohatství. Rudá moře pod rudými nebesy jsou v tomto ohledu možná ještě lepší než první díl. Ano, Tal Verrar není tak propracovaný, jako byl Camorr, ale to vyrovnává skvělá námořnická linie.

PÁNIPARCHANTI JAK JE MÁME RÁDI

Dobrodružství Pánů parchantů, jak si Locke s Jeannem říkají, nejsou pochopitelně dokonalá. Na to jsou příliš živelná. Je to klasické něco za něco. Na jedné straně neuvěřitelně čtivé dobrodružství, úchvatné obrazy, napínavé i hororové scény (nástup Nájemágů) a výborný jazyk, ve své vulgárnosti až poetický (zlodějský argot se zde potkává až s hrabalovským pábením a výsledkem je skutečná lahůdka)…

Na straně druhé je například formální nevyváženost knihy (do půlky střídá dvě časové linie, které  by se klidně mohly prostřídávat až do konce románu) a nepříliš silný v kramflecích je Lynch i v oblastech citů. Ne že by neuměl postihnout přátelství svých hrdinů nebo jejich odhodlání a schopnost sebeobětování, ale když dojde na milostné city k třetí osobě, kniha se trochu zadrhává. Možná proto, že je pak nutné zpomalit, začít věci více promýšlet… a to je proti Lynchově naturelu.

Stejně tak může být vadou na kráse řešení některých zápletek, které je mnohdy až příliš přímočaré. Což  nemusí být na škodu – u některých autorů bychom mohli mluvit o snaze ukázat, že i seberafinovanější plány a podrazy nakonec musí ustoupit hrubé síle či náhodě, ale vzhledem k tomu, jak se celou dobu kniha tváří z hlediska cílů všech zúčastněných komplikovaně, se v tomto případě jedná spíše o neukočírování vlastní zápletky.

Jenže to jsou věci, které si člověk uvědomí až zpětně. Během samotného čtení prostě nejde jinak, než jen otáčet stránku za stránkou, kochat se jazykem i nádherně brakovými zápletkami a prostě Lockemu s Jeannem fandit a těšit se na jejich další dobrodružství, ve kterém bude Lynch zase zkušenější a ke zde uvedeným výtkám třeba již nebude důvod…

Scott Lynch: Rudá moře pod rudými nebesy (Red Seas Under Red Skies, 2007)
brožovaná, překlad Roman Tilcer, obálka Benjamin Carré, 560 stran, cena 359 Kč

Recenze převzata ze serveru Knihožrout.

173 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.