Byla to jen otázka času. Přesvědčovací schopnosti dua Miroslav Žamboch a Jiří W. Procházka jsou pověstné a v malém rybníčku české fantastiky se jim podařilo vylovit hezkou sbírku velkých ryb – namátkou Ondřeje Neffa, Vlada Ríšu, Josefa Pecinovského či dámy Karolínu Francovou a Františku Vrbenskou (pravda, s tou je trochu problém, ale snad jde jen o otázku času). A teď si tedy agenta Johna Francise Kováře bere do rukou Vladimír Šlechta a neposílá ho nikam jinam než do svého oblíbeného Pohraničí. Vzít postavu vytvořenou v rámci konceptu „sdíleného světa“ a zasadit její příběh do světa tak známého a oblíbeného všemi čtenáři je rozhodně brilantní nápad a mohlo by to do žil projektu nalít pořádnou dávku čerstvé krve. Očekávání jsou tedy vysoká a fanoušci série se jistě nemohou dočkat!

Vladimír Šlechta: JFK 026 – Pár kapek krve

brožovaná, 200 stran, 149 Kč, vychází 13. června 2011 v nakladatelství Triton

Poslali ho do světa, kterému říkali „Lord of the Rings reality show“.

Tvrdili mu, že je to nejdůležitější mise, jaké se kdy zúčastnil. V tom měli možná pravdu.

Ujišťovali ho, že ho dokážou dostat zpátky. Lhali.

Minirozhovor s Vladimírem Šlechtou

Jak se obecně díváš na koncept „sdílených světů“?

Než ses zeptal, tak jsem o „sdílených světech“ nikdy neuvažoval. Sdílené světy? Jo aha, tak takhle se to jmenuje… Já rozlišuji velice pragmaticky na „vlastní projekty“ a „cizí projekty“. Buď píšu to, co se mi chce, anebo mi zadavatel určí nějaké mantinely a v těch se musím udržet. Nerozlišuji, jestli píšu do „sdíleného světa“, nebo do tématicky vymezeného sborníku… Takže odpověď na otázku zní: na systém sdílených světů se (pravděpodobně) dívám kladně. Rozhodně proti tomu nic nemám.

Kdo tě „rekrutoval“ do řad autorů JFK a jak to probíhalo? Použili nějaké násilné či psychologicky manipulativní metody?

Míra Žamboch a Jirka Procházka se mě pokusili naverbovat u příležitosti křtu Legend české fantasy, což bylo v létě roku 2006. Projekt JFK tenkrát teprve rozjížděli. Omluvil jsem se s tím, že musím přednostně dokončit svou trilogii Gordonova země, což pochopili. Koncept JFK mi ale ležel v hlavě a své vlastní Pohraničí jsem začal považovat za paralelní svět toho našeho. Občas jsem uvažoval o tom, jak by se na Pohraničí díval chlapík z našeho sousedství, kdyby se tam dostal. Jak by interpretoval různé věci a jevy? Když se mě pak v létě 2009 Míra s Jirkou znovu zeptali, jestli bych do JFK šel, tak jsem jim řekl „že teda jó“. K žádnému násilí nedošlo, vše proběhlo v naprosté harmonii a v ovzduší vzájemného souznění.

Anotace tohohle dílu je pořádně skoupá, mohl bys našim čtenářům prozradit, na co se mohou těšit?

Anotaci jsem psal já a snažil jsem se především o to, abych něco nevyspoileroval. Z nechtěného vyzrazení zápletky nebo pointy mám docela hrůzu. Stejně si myslím, že jsem toho prozradil dost: JFK se ocitne v Pohraničí – to je slušný spoiler, ne? Fanoušci JFK dostanou standardní dobrodružství (alespoň doufám) a jako bonus se dozvědí „o čem to Pohraničí je“. Příznivci Pohraničí uvidí svůj oblíbený svět z trochu jiného úhlu, než jsou zvyklí, očima chlapíka ze současných Čech. No a pak je tam nějaký „příběh“, který tady rozhodně nechci rozebírat, ale věřím, že se čtenářům dostane pod kůži.