Petra Slováková určitě není pro fanoušky fantastiky neznámou autorkou. Její povídky se nejednou umístily na předních místech literárních soutěží, jako jsou například Cena Karla Čapka, Poviedka Istroconu, AI 2051 či Dumky podvečerné, respektive mohou být čtenáři známé prostřednictvím časopisu Pevnost (Kóma, Železonoc), anebo časopisu Jupiter (Vlčice, Navždy). Petřini fanoušci už možná zaregistrovali, že nedávno vyšla ve vydavatelství Martina Králika – ROGERBOOKS sbírka jejích povídek s názvem Železonoc a jiné podivnosti, zatím však jen v elektronické podobě. Zájemci o tištěnou knihu si ji nejpozději do 10. února 2014 mohou objednat vyplněním a odesláním online formuláře.

Autorka se v rámci fantastiky nedrží striktně jednoho subžánru, namísto toho čtenáři nabízí různorodou směs toho nejlepšího ze své spisovatelské „kuchyně“: new weird, steampunk, kyberpunk, horor či fantasy – každý má příležitost najít si něco dle své chuti. Texty se od sebe navzájem liší nejenom subžánrovým zařazením, ale také jedinečností atmosféry. Něžnost se střídá s krutostí, světlo s tmou. Už úvodní dvě povídky, Železonoc a Jeřabinova snoubenka, představují texty, které stojí na opačných pólech autorčiny tvorby. Temnota postapokalyptického světa šrotu a vysokých továrenských komínů zamořujících ovzduší jedovatými plyny, ve kterém musí panenky bojovat o holý život, je v absolutním protikladu s jemností romanticky laděné a zbytečně nepřeslazené Jeřabinovy snoubenky. Zatímco z první povídky jde chlad a hrůza, druhá nabízí spíše příjemný, jemně nostalgický citový zážitek.

Všechny povídky hýří barvitými popisy prostředí, které čtenáře lehce přenesou do zobrazovaných světů bez toho, aby se musel nějak výrazně snažit. Zároveň ho nenásilně připravují na bouři emocí: strach, smutek, lásku, nenávist, napětí, hrůzu, obavy, štěstí, zvědavost, dychtivé očekávání či trpké zklamání – čtenář je prožívá spolu s postavami, které se navzájem ani trochu nepodobají a nabízejí více než jen pohled na jimi prožívanou realitu. Ani jednu z povídek nemůžeme nazvat „lehčím čtením na večer“. Autorka nutí čtenáře zamyslet se nad hlubším smyslem svých textů, hledat skryté významy a souvislosti. Místy s radostí zavádí (anebo jen šikovně odvádí) pozornost jiným směrem, aby v tu pravou chvíli ukázala, že nakonec je všechno úplně jinak, a ani tehdy si čtenář nemůže být jistý, že se přece jen nemýlí. Právě tato nejednoznačnost je pro Petřinu tvorbu typická, což nemusí vyhovovat každému. Nabízený povídkový koktejl spíše nadchne literární fajnšmekry, a to nejen ty, kteří prahnou po originálním příběhu, ale i ty, kteří dokáží obdivovat krásu jazykového výraziva. A přesně to nabízí Železonoc… Kdo se rád rozplývá výběrem jazykových prostředků či svéráznou stylistikou, si zaručeně ve sbírce přijde na své. Autorka velmi zručně pracuje s jazykovým materiálem, mazlí se s ním, hraje si, zajímavě kombinuje, a při tom vytváří velmi živé a barevné obrazy. Bez výčitek svědomí se dá říci, že více jak na příběhu jsou autorčiny texty založené na myšlence a obrazu dotvářejícím svéráznou atmosféru, ještě více umocněnou ilustracemi z výtvarných dílen různých kreslířů, mezi nimi i samotné Petry Slovákové.

I přes různorodost nabízených chuťovek si nemůžete nevšimnout Petřina očarování vědou a technikou, hlavně pak světem ozubených koleček, což se neprojevuje jen ve vzpomínané povídce Železonoc, ale také například v kratším dílku Ta pravá. Skřípění kovu bude čtenáře provázet i v autorčině postapokalyptické verzi Země Nezemě v povídce Navždy, či ve světě poněkud fanaticky působícího kyborga z textu s názvem Tetsuyo, jenž je ochoten obětovat své víře to nejlepší, co ho v jeho mechanickém životě potkalo. Povídka Kóma rozhodně zaujme až dětskou naivitou hlavní hrdinky, jejíž odhodlání dosáhnout svého cíle působí dojímavě sympaticky. Jak se však nejednou v Petřiných dílech stává, ani svět zobrazený v této povídce není takový, jakým se na první pohled zdá. Příjemné mrazení čtenář zažije při čtení hororového příběhu Dokud nás smrt nerozdělí, jehož hlavním cílem není ani tak vyvolat děs, jako spíš varovat před silou přání, jejichž vyplnění může nešťastnému člověku nejednou přinést ještě větší zoufalství. Fanoušky fantasy jednoznačně mimo Jeřabinovy snoubenky zaujmou texty Hrdinka a Vlčice. Zatímco první zmíněný popisuje fakt, že ne všechno roztomilé je i dobré, druhá povídka potěší hlavně milovníky vlkodlaků a akčněji laděných příběhů. Více akce si čtenář užije i v povídce Tisíc jehel. Autorka v ní až naturalisticky pracuje s lidskými emocemi, a to nejen s nespokojeností se životem, nenasytností a strachem, ale také s obavami, zklamáním, zraněnou hrdostí a dalšími.

Kniha je opatřená předmluvou od Františky Vrbenské, známé české fantasy autorky, a doslovem od českého editora, publicisty a redaktora časopisu XB-1, Martina Šusta. Obě ikony nejen české fantastiky ve svých textech zmiňují nadějnou budoucnost začínající autorky, každý však svým vlastním způsobem. S jejich názorem můžeme jedině souhlasit a přát Petře mnoho úspěchů u čtenářů. Petra Slováková má čtenářské obci i kritice rozhodně co nabídnout. Její tvorba hýří originálními nápady, je příjemně živelná, temná i něžná zároveň, a je jen na čtenáři, jestli se jí nechá strhnout, anebo radši sáhne po něčem jednoznačnějším a myšlenkově jednodušším.

Text Dana Mačudová, překlad a editace textu Tomáš Dostál.

Petra Slováková: Železonoc a jiné podivnosti

e-kniha, obálka Petra Slováková, vydalo nakladatelství Rogerbooks, lze zakoupit u Palmknih za 83 Kč