Největší touhou je touha po svobodě (ukázka)
Těžko si v současné Americe představit lepší doporučení knihy než Pulitzerovu cenu plus pochvalné komentáře Baracka Obamy a Oprah Winfreyové. Nad něčím podobným se jistě pozastavili i republikáni. U nás je doporučení i od takto slavné dvojice patrně mnohem méně podstatné, naštěstí za každou knihu hovoří především slova v ní ukrytá a Whiteheadova románová sága z dob otrokářství na americkém Jihu je vskutku příběhem, nad jehož přečtením byste se měli přinejmenším zamyslet. Těžko uspokojí milovníky dramatických vesmírných bitev a třeskutých magických zápolení, pro náročnější čtenáře však může znamenat zajímavou knihu s fantastickým motivem a značným přesahem. Tak dejte šanci alespoň námi zveřejněné ukázce a sami uvidíte…
Colson Whitehead: Podzemní železnice
vázaná, překlad Alžběta a Jan Dvořákovi, 328 stran, 328 Kč
Cora je otrokyně na bavlníkové plantáži, kde lidé žijí v příšerných podmínkách. Vede se jí ještě o něco hůř než ostatním, odvrhla ji i černošská vesnice. Caesar, otrok, kterého páni nedávno přikoupili, vypráví Coře o podzemní železnici a přesvědčí ji k riskantnímu útěku na sever.
Ve Whiteheadově pojetí nepředstavuje Podzemní železnice jen historický krycí název pro síť tajných cest, dráha tu získává i fyzickou podobu. Strojvůdci skutečně obsluhují ilegální podzemní tratě a tunely. Coru a Caesara odváží na sever zchátralý nákladní vagon, který hluboko pod povrchem země s námahou táhne parní lokomotiva.
Whitehead mistrně vykresluje formy násilí páchaného na černoších v období před občanskou válkou a jeho vyprávění postupně přerůstá ve velkou americkou ságu. Podzemní železnice nevypráví jen o zoufalém odhodlání jedné ženy, která touží uniknout hrůzám otroctví, nabízí nám i působivou reflexi dějin.