Ocenění

Polemika nad recenzí románu Valdštejnova éra

Autor redakce | Aktuality | Čtvrtek 12 Duben 2012 7.30

Knižní recenze jsou přes veškerou snahu o opak pouze subjektivním názorem recenzenta na dílo předložené k posouzení. Určitě se vám nejednou stalo, že jste se s názory v recenzi na knihu či film rozcházeli. Nedávno nám do internetové redakce přišla polemika s recenzí zveřejněnou na stránkách časopisu XB-1, a protože už dlouho pátráme po různých způsobech, jak více propojit dění na stránkách s časopisem, napadlo nás příspěvek zveřejnit i s původní recenzí a již tradičně vás vybídnout k diskusi. Symbolické pak je, že se polemika týká posledního publikovaného románu šéfredaktora Vlada Ríši. Ale to samozřejmě není podmínkou, naopak, pokud se v časopise XB-1 setkáte s recenzí, s níž nesouhlasíte, zkuste vyjádřit svůj opačný názor a zaslat nám ho, rádi ho zveřejníme…

Druhý střípek historie

Valdštejnova éra je druhým příspěvkem do ambiciózní řady historických fantasy románů Kroniky karmínových kamenů, kterou loni na jaře zahájil František Novotný působivým románem Prsten od vévodkyně. Spojujícím prvkem jsou zlomky karmínového kamene, které se objevují na různých místech v různých dobách a svou magickou mocí ovlivňují historii naší země a životy jejích příslušníků.

Děj nás zavádí jen o kousek blíž současnosti než u prvního dílu – do prostředí první světové války, na italskou a ruskou frontu, k počátkům českého letectví. Hlavním hrdinou je zde Richard z Valdštejna, pilot ze slavného šlechtického rodu, který během válečných operací pátrá po karmínových kamenech, jež byly ukradeny jeho dědečkovi. Starý pán totiž bez nich viditelně chřadne a je přesvědčen, že za vitalitou a dlouhověkostí nejen jeho, ale i předka Albrechta, stojí právě tyto drahokamy.

Vlado Ríša si vybral téma, jež je mu velmi blízké, a na knize je to znát. Celý příběh je v podstatě erudovanou, ale rozhodně nenudící exkurzí do světa pilotů první světové války, v níž nechybí ani porce vzdušných soubojů (akční příběh však rozhodně nečekejte) a nezbytné poznatky ze soukromého života. Richard je sympatický hlavní hrdina, který celý příběh bez problému utáhne sám – vedlejší postavy mají tu více, tu méně významnou roli, ale v obou případech stojí v pozadí. Stejně jako karmínové kameny, které se dějem jen několikrát mihnou a tvoří spíše pozadí pro kroniku Richardových historek a zážitků. Ačkoliv se zdá, že by měly hrát ústřední roli, pátrání po nich se odehrává jaksi mimochodem. To však vůbec nevadí.

Horší je to s konzistentností celého románu. Chybí mu hlavní příběhová linka, kterou by autor rozvíjel a pevnou rukou vedl až do konce. Jednotlivé epizody můžou být sebezajímavější a sebelépe napsány, ale pokud nezapadají do jednoho velkého celku, hodnocení knihy srážejí dolů. Ríša odvedl skvělou práci při vykreslení a přiblížení autory historických fantasy opomíjené doby, ale bohužel stejnou péči nevěnoval i vyprávěcí části románu. Příběhu tak chybí napětí, čtenáři necítí zvědavost a neodbytné nutkání otáčet další a další stránky, jen aby se dozvěděli, jak to dopadne. S tím souvisí i poněkud odosobněné popisování Richardových dobrodružství, které vás do děje nemá šanci zcela vtáhnout. Autor zkrátka nevyužil potenciál, který mu vybrané prostředí nabízelo, a to je rozhodně škoda.

Přesto Valdštejnova éra není špatná kniha. Jistě vás neohromí tak jako Prsten od vévodkyně, ale ostudu celé sérii nedělá. Čtenáři nabízí atraktivní prostředí, do beletristického stylu dovedně převedená historická fakta a charismatického hlavního hrdinu. Nesmí se opomenout ani krásné zpracování – pevná vazba a decentní přebal. Pokud dokážete nad výše zmíněnými nedostatky přimhouřit oko, máte rádi fantastickými prvky okořeněnou českou historii a fandíte-li českým autorům, Valdštejnova éra vás nezklame.

(Vlado Ríša: Valdštejnova éra. Obálka Zdeněk Halla. Brno, Zoner Press 2011. 255 s. 259 Kč)

hodnocení: ***

Pavla Lžičařová

Když dva čtenáři čtou stejnou knihu…

…často prožívají něco jiného. I hodnocení literárního díla je pak odlišné. Přesně to se mi stalo, když jsem si přečetl knihu ze série o karmínových kamenech Valdštějnova éra a následně i recenzi slečny Lžičařové. Připouštím, ono to bude i tím, že mám rád letecké romány a zvláště z období I. světové války. V popisu děje rozdíly nehledejme, ovšem v hodnocení příběhové linky a akčnosti knihy se rozhodně nemohu s hodnocením paní recenzentky ztotožnit. Naopak, příběhová linka je jasná a nezdálo by se mi, že by si s ní autor nevěděl rady.

Richard přijíždí na návštěvu k dědečkovi a dozvídá se tajemství karmínových kamenů ve vlastnictví rodiny i včetně toho, že byly uloupeny. Tak začíná honba za drahokamy. Že se vše nevyřeší za dva týdny, ale příběh mladého letce trvá poněkud déle, knize neubírá. Mladý hrdina je voják, a jako takový si stěží může dělat, co chce. Musí jít tam, kam ho nadřízení vysílají. I s ohledem na vypuknutí celosvětového válečného konfliktu nelze vždy důsledně sledovat nalezené stopy. To si mohl dovolit Indy Jones, nikoliv hodnostně nižší rakousko uherský důstojník. Přerušení pátrání vzhledem k okolnostem tak působí věrohodně a vyprávění není jen takové jednokolejné.

Osobně jsem rád otáčel stránky a byl jsem napjatý, jaké další zkoušky nastraží život mladému Richardovi. O akčnost děje se zasloužilo samo prostředí, co už může být akčnější než válečné pole? Jestli zde chybí vyprávění v první osobě, je spíše na tom, co čtenář bude preferovat. Mně to rozhodně nechybělo a knihu bych hodnotil možná i o hvězdičku výše, protože se jedná o nadprůměrný dobrodružný román z prostředí, které spisovatelé fantastiky často opomíjejí, a raději píší o upírech, drsných bojovnících s mečem a o světech, které nevyžadují podrobnější historické studium a pořádný kus spisovatelské práce, aby známé osobnosti zapadaly do příběhu fiktivního hrdiny.

Kdyby se recenzentka dotkla nepříliš rozvinuté psychologické stránky jednotlivých postav, s tím bych jednoznačně souhlasil. Ovšem kritika malého spádu příběhu a nedostatku napětí není podle mého pocitu příliš spravedlivá.

Vladimír Kejval

Zkuste nám v diskusi napsat svůj vlastní názor na knihu, pokud jste ji četli. Pokud ne, napište, zda se vám nápad se zveřejněním polemiky líbí a můžete k tomu přidat i další návrhy na to, jak blíže propojit internetové stránky s časopisem. Na některých se už pracuje, ale každý nový nápad je samozřejmě vítaný!

359 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 4 »

  1. Comment by wiwi — 12.4.2012 @ 9.29

    Dobrý den, jsem autorkou recenze, takže v prvé řadě děkuji za názor. Recenzi jsem se samozřejmě snažila psát dle svého nejlepšího svědomí a vědomí, ale i tak se stále jedná o subjektivní názor, u článku psaného jednou osobou to ani jinak nejde. Nemám pocit, že by mé hodnocení knížky působilo na čtenáře nějak negativně – například právě to historické pozadí, úsilí při studiu reálií a zasazení do pro autory neobvyklé doby jsem vyzdvihla. Co se týče Vaší výtky, že vyprávění v ich-formě je záležitostí vkusu – tady jste mě špatně pochopil, já tohle knize rozhodně nevyčítám. Ta odosobněnost pramení právě spíš z té nepříliš rozvinuté psychologické stránky postav, kterou jste zmínil i Vy. Já to jen opsala jinak, a pokud to z toho není jasné, tak se omlouvám, asi jsem to vyjádření moc překombinovala. Za všemi názory si v recenzi ovšem stojím a věřím, že jsou i dobře vyargumentované. A co vy, ostatní čtenáři, jaký máte na tyto dva texty názor?

    Jo a nápad polemiky je skvělý, kdysi to někde fungovalo a mělo to docela ohlas. Navíc recenze jsou pro toto živnou půdou, takže po výzvě snad se zaplněním problém nebude. :-) 

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 7 Thumb down 0

  2. Comment by kjv — 12.4.2012 @ 10.57

    Dobrý den, děkuji za reakci, rozhodně jsem se nesnažil potlačit Váš názor na knihu. Je dobře, když zůstanete svému názoru věrná a budete ho obhajovat. Konečně, méně či více odlišné názory na knihy i na recenze by se měly na takovýchto fórech objevovat. Čtenář neznalý textu, o kterém oba píšeme, se často rozhoduje o koupi knihy na základě jen jedné reakce. Ta může knihu zabít, přestože by se případnému čtenáři mohla nakonec líbit (může mít odlišný vkus od recenzenta). Proto bych rád vyzval všechny návštěvníky a zároveň čtenáře fantastiky: Pište své názory na recenze i přečtené knihy, pomáháte tím ostatním k výběru toho, co číst. A je toho někdy věru až příliš.

    Přeji pěkný den všem. 

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 5 Thumb down 1

  3. Comment by standa.e — 12.4.2012 @ 22.44

    Tohle je nekonečná píseň – může či nemůže recenzent knihu zabít? Stále si myslím, že nemůže. Alespoň ne v našich podmínkách. Který z recenzentů má takovou moc a váhu?
    Každopádně osobně doporučuji číst recenze i na knihy, které jsem již četl a všímat si jmen recenzentů. Po nějakém čase si člověk vybere, který z recenzentů má podobný vkus a požadavky a který zase ne. Když vím, že se vkus recenzenta Voráčka totálně rozchází s mým a naopak vkus recenzenta Ouzkého se mu hodně blíží, má pro mě Voráčkovo odmítnutí podobnou vypovídající hodnotu jako Ouzkého doporučení. A naopak.
    Jednoduše – nehoním se za „dokonalou a objektivní recenzí“. To je chiméra. Naopak se snažím pochopit recenzenty (proč a čeho si všímají a jaké k tomu zaujímají postoje a jak to koresponduje s mými). U recenzentů neznámých se pak člověk snaží věnovat pozornost právě tomu, čemu ji věnuje onen recenzent. Navíc nežijeme v informačním vakuu a neexistuje snad autor, o jehož tvorbě by si nebylo možné udělat nějakou obecnou představu i bez recenze (hovoříme-li minimálně o těch domácích).

    Líbí/nelíbí: Thumb up 2 Thumb down 0

  4. Comment by yerry — 15.4.2012 @ 15.34

    Rád čítam recenzie ku knihám a najradšej mám recenzie, ktoré nevyznievajú ako PR texty. To, že recenzet zverejní svoj názor na knihu a dá jej nižšie hodnotenie ako očakáva vydavateľ, je plus pre mňa, informácia sa stáva hodnovernejšia. Vítam aj snahu o zverejnenie recenzie oponenta, iformácia sa pre mňa okrem hodnovernosti tým pádom stáva aj reálnejšia.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.