Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 27 – Flash Gordon

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 23 Březen 2012 8.00

I když největší konzumenty komiksových příběhů najdeme na americkém kontinentě, byla to Evropa, která tento žánr objevila i pro stříbrná plátna. První filmovou komiksovou hrdinkou byla krásná Barbarella, která díky francouzsko-italské koprodukci brázdila vesmír na konci šedesátých let a zažívala neskutečná erotická dobrodružství. Bohužel nebyl tento první pokus dostat komiksové hrdiny na plátna kin moc úspěšný, a tak je fanoušek audiovizuální fantastiky v průběhu sedmdesátých let v kině nepotkal. Nebyla by to ovšem Evropa, líheň zajímavých filmařských talentů, kdyby se tvůrci nepokusili o podobně odvážnou adaptaci znovu. Krásnou Barbarellu tedy vystřídal svalnatý hrdina, francouzsko-italská produkce uvolnila místo Britům a přizvána byla i tehdy velmi slavná rocková kapela. A výsledek?

Jméno Dino de Laurentiise rozhodně není mezi fanoušky audiovizuální fantastiky neznámé. I když snímky tohoto italského producenta střídavě slavily i neslavily úspěchy, nelze mu upřít, že byl skutečně odvážným experimentátorem. Za svůj život shromáždil mnoho evropských cen a dokonce i Oscara pro cizojazyčný film za Silnici (La strada, r. 1954, režie F. Fellini). Byl to právě on, který uvedl na stříbrná plátna první komiksovou hrdinku a svůj čin zopakoval i v roce 1980. Vybral si ovšem hrdinu americké komiksové produkce, který byl divákům dlouhodobě znám z televizních i filmových seriálů a který je dokonce jedním z nejstarších hrdinů komiksového univerza vůbec.

Flash Gordon začal zachraňovat svět na stránkách příběhu Alexe Raymonda už v roce 1934 a svého prvního audiovizuálního zpracování se dočkal už o dva roky později. Studio Universal natočilo v roce 1936 několik krátkých epizod v hlavní roli s Busterem Crabbem (1908-1983), další příběhy potom o další dva roky později. Příběh náhodně uneseného sportovce, který se stane hrdinou, co zachraňuje Zemi před zlým císařem Mingem, se později přestěhoval na televizní obrazovky, kde se objevoval v padesátých letech. Původně měl zájem o koupi práv George Lucas, ovšem poté, co zjistil, že práva už vlastní evropští tvůrci, začal pracovat na svých Star Wars. A právě z obrovské vlny popularity, kterou Star Wars vyvolaly, se rozhodl těžit i Dino de Laurentiis a pustil se do prvního celovečerního filmového příběhu Flashe Gordona.

Ačkoliv se Dino de Laurentisovi nepodařilo přesvědčit Federica Felliniho, aby film režíroval, i tak se před kamerou sešlo nebývalé množství hvězd. Jmenujme alespoň Maxe von Sydowa v roli císaře Minga, Chaima Topola jako dr. Zarkova, Ornellu Muti jako princeznu Auru, Timothy Daltona jako prince Barina, hlavní role Flashe Gordona se ujal Sam J. Jones. Výprava byla vskutku velkorysá, o hudbu se postarala skupina Queen, která soundtrack z tohoto snímku také vydala jako své studiové album, i tak se ale museli tvůrci vyrovnávat s řadou těžkostí. Režisér Mike Hodges byl osmým režisérem v pořadí, kterého Dino de Laurentiis oslovil a který nakonec snímek zdárně dokončil. Vyjádřil se sice o něm jako o „jediném improvizovaném filmu s rozpočtem 27 milionů dolarů, co byl kdy natočen“, ale uvedl ho v roce 1980 do kin.

Je s podivem, že dílo nepropadlo. Britský snímek pod vedením italského producenta plný evropských hereckých hvězd v podivných kostýmech je kombinace dostatečně třaskavá. Hudba populárních Queen, ale i obliba Flashe Gordona na americkém kontinentě, vlna kolem Star Wars i fakt, že snímek sám se moc vážně nebere, rozhodně pomohly, aby neskončil v červených číslech. Je ovšem pozoruhodné, kolika lidem se zapsal do paměti a pro kolik tehdejších teenagerů to byl snímek takřka kultovní. Hrdina samotný se kromě animovaných příběhů dočkal i dalšího hraného televizního seriálu v roce 2007 (v hl. roli E. Johnson), ale ten propadl. V současné době se zvažuje Flashovo znovuoživení na stříbrném plátně, ovšem plně v americké produkci a s vážnou tváří. Podle předběžných zpráv začne na remaku pracovat režisér Breck Eisner. Uvidíme, jak to dopadne a zda se legendá opět vrátí v plné síle.

 

314 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 8 »

  1. Comment by filtr — 24.3.2012 @ 0.41

    i když se zřejmě nesetkám s pochopením, zmíním předělávku titulního queenovskýho songu v podání the locust: http://www.youtube.com/watch?v=KJbP8Gr-LjU
    má něco do sebe!

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  2. Comment by KeB — 24.3.2012 @ 12.38

    filtr válí :D Zkus pec nám spadla zde http://www.youtube.com/watch?v=3Nr__PRQAJ4 a rychle pryč, protože je to jasnej spam…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  3. Comment by filtr — 26.3.2012 @ 10.04

    :-D pěkná pekelnost!
    ale na locusty nedám dopustit, dokonce jsem nejednou uvažoval, jestli je k tomu šílenství i názvu neinspiroval harrison – myslím, že druhým románem z cyklu viriconia… jak se všude objeví hmyz a zmateně se motá světem…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  4. Comment by Martin Charvát — 18.4.2012 @ 13.55

    Dovolil bych si nesouhlasit s tvrzením, že Barbarella neuspěla. Produkoval ji ten samý Dino de Laurentiis jako Flashe Gordona a při prvním uvedení do kin (1968) měla sice rozporuplný ohlas a částečný úspěch pouze v Evropě, lety ovšem získávala kultovní status a její neustálé promítání v artových a klubových kinech nakonec vedlo k tomu, že v letech 1977 a 1980 byla znovu uvedena do plné distribuce. V klubových kinech se promítá dodnes a kultovní status má také dodnes. I u ní se uvažuje o remaku. Co se pak týče jejího dopadu na popkulturu, mohla by klidně figurovat jako další bod v tomto seriálu. 

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  5. Comment by Martin Sust — 18.4.2012 @ 14.00

    Petra to myslela tak, že po uvedení do kin nebyl film příliš úspěšný. O fenoménu Barbarelly už psala i na stránkách XB-1: http://www.casopisxb1.cz/aktuality/pozoruhodne-pociny-audiovizualni-fantastiky-15/

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  6. Comment by mambii — 19.4.2012 @ 7.42

    Ano, je to tak. Barbarella ve sve dobe moc uspesna nebyla a dlouho pote nebyla ani k videni (nejen kvuli tomu, ze si to prala Jane Fondova). Patri ji 15.dil teto serie.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  7. Comment by Martin Charvát — 19.4.2012 @ 10.17

    Ježiš no jo, ona už tu byla. Já zapomínám :-). Omlouvám se. 

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  8. Comment by Martin Charvát — 19.4.2012 @ 10.20

    Nicméně její znovuuvedení do distribuce proběhlo, což o lecčem svědčí. Mimochodem já jsem ji shlédl někdy koncem sedmdesátých let v kině Ponrepo, takže i socialistické Československo na ni mělo v té době zaplacená práva. 

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.