Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 34 – P. Verhoeven 1/2

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 1 Červen 2012 8.00

Cesta k označení za kultovního tvůrce audiovizuální fantastiky je často dlouhá a trnitá. I když rozpočet podpořený americkými producenty často není zárukou úspěchu, nezřídka volí evropští tvůrci raději zázemí Hollywoodu než domácí producenty. Důvodem je jistě fakt, že žánrová fantastika je často trikově náročná a vyžaduje tedy více finančních prostředků, ovšem i tento argument lze vyvrátit několika nadčasovými počiny evropských studií. Dalším tvůrcem, kterému se v Pozoruhodných počinech budeme věnovat, je holandský režisér, který svůj první kultovní žánrový snímek natočil po více než dvaceti letech tvorby. Tvorby, která je sice nežánrová, ovšem rozhodně také stojí za shlédnutí a připomenutí. Představme si tedy Paula Verhoevena.

Amsterdamský rodák Paul Verhoeven není neznámý snad žádnému z fanoušků audiovizuální fantastiky. Ačkoliv si všichni vybaví především jeho adaptaci P. K. Dicka Total Recall s Arniem v hlavní roli, není to jediný počin, který ho katapultoval mezi filmařskou elitu. První krátkometrážní a dokumentární snímky začal točit v šedesátých letech v nizozemské produkci. Výrazněji na sebe však upozornil v roce 1969, kdy natočil televizní seriál Floris s Rutgerem Hauerem v hlavní roli. Historické příběhy ve třicetiminutové stopáži se sympatickým hlavním hrdinou holandské diváky bavil, a tak se o dva roky později mohl v kinosálech objevit Verhoevenův filmový debut Wat zien ik?. Námět ovšem neměl s audiovizuální fantastikou takřka nic společného. Hrdinkami jsou prostitutky a snímek vtipně glosuje různé úchylky jejich zákazníků.

Dalším snímkem ale rozhodně potvrdil svůj talent. Turks fruit (1973) je milostným příběhem dvou bláznivých lidí, příběhem plným sexu, podivností i zvláštní syrovosti vyprávění. Film byl nominován na Oscara, stal se jedním z nejúspěšnějších holandských snímků a pro Rutgera Hauera byl i debutem na stříbrném plátně. A debut to byl rozhodně úspěšný. Svou další tvorbou Paul Verhoeven i Rutger Hauer jen dále dokazovali, jak talentovaní jsou. Syrovost a opravdovost ve vyprávění neopustil Paul Verhoeven ani ve svých dalších snímcích Keetje Tippel (1975), Oranžský voják (1977) či Sprej na vlasy (1980), kde se střetává drsná realita s iluzemi hlavních hrdinů. Pro fanouška audiovizuální fantastiky je ovšem zajímavý rok 1986, kdy byl Paul Verhoeven poprvé přizván ke spolupráci na žánrovém počinu.

Seriál The Hitchhiker (1983) byl natáčen ve francouzsko-kanadsko-americké koprodukci a směšoval v sobě prvky science fiction, hororu, thrilleru i dramatu. Pod každou epizodou byl podepsán jiný tvůrce. Paul Verhoeven režíroval příběh Last Scene, ve kterém debutující hororový režisér použije velmi nezvyklé metody, aby přinutil mladou herečku k přesvědčujícímu výkonu v poslední scéně. Ještě před svou epizodou ovšem uvedl do kin kontroverzní snímek Čtvrtý muž (De Vierde man, 1983), který předjímal v ději jeho Základní instinkt a příběh s Rutgerem Hauerem Maso a krev (Flesh+Blood, 1985).

Maso a krev v sobě sice nesl rukopis Paula Verhoevena a charisma Rutgera Hauera z plátna čiší, ovšem diváci snímek nepřijali a film propadl. Fanouškům audiovizuálních děl s nádechem fantasy se ovšem příběh líbil a získal i cenu pro nejlepší fantasy snímek na Fantasportu v roce 1986. Přelomem v kariéře byl ovšem žánrový počin, který uvedl do kin Paul Verhoeven o rok později, RoboCop (1987).

Snímek o policistovi, který bojuje proti zločinu v ulicích Detroitu budoucnosti, neměl větší ambice než se stát dobrým příběhem pro VHS, ovšem nadšení, které vzbudil, překvapilo nejen tvůrce, ale i producenty. Vybojoval si dokonce i dvě nominace na Oscara, což nečekal vůbec nikdo. Než ale padla první klapka, byl osud Murphyho v brnění velmi nejistý. Scénář odmítlo hned několik režisérů, protože se jim zdál hloupý, sám Paul Verhoeven ho také nechtěl točit. Naštěstí pro RoboCopa ale později svůj postoj přehodnotil. Ovšem holandský režisér se zálibou v syrově podané realitě nabídl producentům skutečně drsnou podívanou. Některé scény prý byly natolik brutální, že musel snímek přestříhat, aby byl v amerických kinech přístupný. I když je ale inspirace Terminátorem či Soudcem Dreddem zřejmá, RoboCop si velmi rychle získal masy fanoušků. Nominace na Oscara sice zůstaly neproměněny, ovšem film získal řadu žánrových ocenění.

Krutý svět světa budoucnosti Paulu Verhoevenovi opravdu vyhovoval. V další části Pozoruhodných počinů se budeme věnovat hlavně slavné adaptaci románu P. K. Dicka Total Recall.

139 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.