Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 42 – Vánoční koleda

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 21 Prosinec 2012 8.30

Posledním dílem série pozoruhodných počinů audiovizuální fantastiky letošního roku nebude žádný katastrofický ani apokalyptický snímek, ale i přes tolikrát omílané datum konce světa, který by měl nastat právě dnes, si místo toho užijeme snad nejvánočnějšího z vánočních fantasy příběhů. Jak už to tak bývá, jedná se vlastně o příběh pohádkový. Asi není mnoho povídek či pohádek, které by byly tolikrát adaptovány a znovu zpracovávány, jako je Vánoční koleda od Charlese Dickense. Snad je to šťastným koncem či úžasně zpracovanou vánoční atmosférou, že se k ní lidé stále vrací a znovu a znovu sledují napravování jednoho z nejzatvrzelejších odpůrců Vánoc v ulicích starého Londýna. Napravování je to nejen nápadité, ale často i pěkně strašidelné.

Asi první adaptací byla němá verze z roku 1910. Ačkoliv je to adaptace velmi zkratkovitá a celková stopáž přesáhne jen málo přes deset minut, je zajímavé sledovat, jakým technickým způsobem filmaři před sto lety dosahovali potřebné atmosféry. Rozostření, experimentování s dvojexpozicí i stylizované herecké výkony. Na svou první celovečerní délku si ovšem Dickensův příběh musel počkat až do roku 1935. V režii Henryho Edwardse a v plně ozvučeném snímku exceluje v hlavní roli Sir Seymour Hicks. Některými je právě toto zpracování považováno za nejlepší. Místo přehnaných efektů a triků zde hraje největší roli atmosféra a vynikající herecké výkony. Pozoruhodné je také sledovat, kam je kladen důraz, pokud příběh adaptují tvůrci z Hollywoodu, či jejich britští kolegové.

Jen o tři roky později vznikla další, neméně povedená verze. Příběh o napravení lakomého Ebenezera Scrooge se stal nejen vánoční klasikou, ale pro filmaře i velikou výzvou. Mezi kulisy starého Londýna se tak vrací skutečné herecké legendy a sledovat jejich výkony je pro fanouška audiovizuálního umění opravdovou lahůdkou. V roce 1951 tak napravil Scrooge například Alastair Sim, v pozdějších letech Albert Finney, který si za svůj výkon i odnesl Zlatý globus, či vynikající George C. Scott v povedeném televizním zpracování z roku 1984. Fanoušky audiovizuální fantastiky ale rozhodně nejvíce potěší televizní verze z roku 1999, kde se v hlavní roli představil Patrick Stewart.

Jedním z revolučních zpracování (ve smyslu technickém) je ovšem poslední z adaptací. Jedná se o první Disneyho animovaný film, který byl uváděn v kinech 3D IMAX v roce 2009. Ebenezera Scrooge tu pod taktovkou Roberta Zemeckise v doprovodu skvělé hudby Alana Silvestriho zahrál a nadaboval Jim Carey. Nebyl by to ovšem Disney, kdyby nepřidal filmovým duchům více efektu, a tak sledujeme například i akční scénu s černým kočárem, která v knižní předloze chybí. Celkově je toto zpracování pozoruhodné nejen počtem rolí, které Jim Carey v celém snímku zvládne, množstvím nových technologií, které byly použity, ale i nezvykle strašidelnou atmosférou.

Ať už je ovšem vaším favoritem jakákoliv verze, žádná nepostrádá své osobité vánoční kouzlo. Ovšem to je zásluha především kvalitní Dickensovy předlohy, která k vánočnímu času rozhodně také patří.

163 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.