Pozoruhodným je určitě už jen fakt, jak často se na svých toulkách žánrovými audiovizuálními počiny setkáváme se jménem Davida Lynche. Ať už šlo o jeho zpracování románu Franka Herberta Duna nebo o slavný televizní seriál, kterému se budeme věnovat tentokrát, obojí stojí za samostatné zastavení. Seriál Twin Peaks by se jistě dal označit za kultovní. Ať už je to příběh, či technické zpracování, rozhodně stojí nejen za pozornost, ale je hodný i obdivu. Tento atmosférou naditý počin ověnčený řadou cen upozornil na tvorbu Davida Lynche a přivedl mnoho diváků zpět k televizním obrazovkám. I díky jemu se z žánrových televizních seriálů stala pro mnohé událost hodná pozornosti i větší podpory producentů.

Americké maloměsto, odříznuté od světa a žijící nikoliv podle obecných pravidel, ale spíše dle rodinných zvyklostí, je téma, které bylo zpracováváno filmaři mnohokrát nejen v žánrových snímcích. Jako velmi nosné se v audiovizuální fantastice ukázalo pro novou generaci hororových tvůrců, kteří se objevili v sedmdesátých letech (Tobe Hooper, John Carpenter), ovšem David Lynch a Mark Frost objevili zcela nový rozměr těchto mikrosvětů. Původně zamýšleli zpracovat příběh Marilyn Monroe vycházející z její autobiografie Goddess, ovšem nepodařilo se jim získat práva. Některé motivy ovšem převzali a rozpracovali do návrhu, který nesl název Northwest Passage. A svět malého městečka uprostřed lesů, ve kterém určuje tempo života několik bohatších rodin, mohl být představen.

Hlavní zápletkou je vražda mladé dívky Laury Palmerové, kterou přijíždí vyšetřit mladý agent FBI Dale Cooper. Během vyšetřování narazí na mnoho záhadných jevů, seznámí se s podivnými lidmi a objeví i pokřivenost zdejšího světa. Propletené vztahy, zvyklosti vymykající se chápání i obyvatelé, kteří se vlivu okolí brání. A také podivné místo, které zkoumají i armádní činitelé a které bylo původním obyvatelstvem pojmenováno jako tzv. černý vigvam. Totožnost vraha měla zůstat dlouho skryta a napětí bylo umocňováno mnoha vedlejšími příběhy, ovšem na nátlak producentů museli nakonec David Lynch a Mark Frost případ Laury Palmerové vyřešit dříve, než původně plánovali. I přes to však zůstalo mnoho nevyřešených otázek, které dodnes dráždí fanoušky tohoto kultovního seriálu ke spekulacím typu jak dál.

Nejen příběh, ale především precizně budovaná atmosféra udrží diváky při plné pozornosti, ačkoliv by se mohlo zdát, že se vlastně není na co dívat. Kdo by byl zvědavý na mladého snaživého agenta, na jehož charakteru nenaleznete jedinou šmouhu, který řeší své případy i díky podivným snům? David Lynch si sice všímá obdobných nešvarů amerického maloměsta jako další tvůrci žánrových snímků, ovšem jemným způsobem propátrává zákoutí duší svých postav, aby divákům odhalil skutečné motivace jejich jednání, které takřka ihned po ozřejmění zrelativizuje a znovu podráždí zvědavost. Aby udržel pozornost, ozvláštňuje epizody černým humorem, nečekanými gagy, romancemi či žánrovými prvky. Zcela ve smyslu výroku jedné z postav Sovy nejsou tím, čím se zdají být. Jedním z pilířů seriálu je rovněž oceňovaná hudba Angela Badalamentiho (poprvé spolupracoval s Davidem Lynchem na Modrém sametu), která diváka dokonale vtáhne a která se také stala kultovní záležitostí.

Pilotní díl byl uveden v roce 1990, následovalo dalších 29 dílů. Seriál byl oceněn desítkami žánrových i nežánrových cen, dočkal se vysílání v mnoha zemích a patří rozhodně mezi nejlepší televizní žánrové počiny, jaké kdy byly natočeny. Celovečerní snímek, který měl premiéru v roce 1992 a který mapuje poslední dny Laury Palmerové, už takový úspěch (navzdory festivalovým oceněním) mezi fanoušky neměl, ovšem za shlédnutí určitě stojí. Doplňuje některé chybějící informace a nutí položit si další otázky.