Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 50 – Frank Oz

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 22 Březen 2013 15.40

Na tvorbě žánrových audiovizuálních děl se nepodílejí jen režiséři a scenáristé. Neopomenutelnou složkou jsou v případě filmové fantastiky i lidé, kteří vymýšlejí a posouvají technická řešení natáčení, či přímo vytvářejí efekty a triky. Nedílnou součástí žánrových snímků jsou potom nejen jejich vychytávky, ale také monstra či příšery a příšerky. Někteří návštěvníci z jiných galaxií se potom dočkají nejen vlastních televizních show, ale i samostatných snímků či fanklubů. Zajímavé je potom nejen sledovat tvorbu tohoto odvětví, ale také to, jakým způsobem specialisté postupují, jak se vyvíjí jejich obor či jak v důsledku digitálních efektů různé profese zanikají. Jednou z výrazných osobností s nezapomenutelným rukopisem je v této oblasti bezesporu Richard Frank Oznowitz alias Frank Oz.

Koníčkem Franka Oze byly již od jeho jedenácti let loutky. Vymýšlel je, vodil i mluvil a v tom, co miloval, se stal skutečně úspěšným. Než vstoupil do pole žánrové fantastiky jako režisér, neodmyslitelně se zapsal do srdcí fanoušků stvořením jednoho z nejslavnějších a nejroztomilejších hrdinů – mistra Yody. Je s podivem, jak působivý jeho charakter v sérii byl, když si uvědomíme, že se objevil až ve druhém pokračování z roku 1980 Hvězdné války: Epizoda V – Impérium vrací úder (Star Wars: Episode V – The Empire Strikes Back, 1980). Frank Oz oživil tuto kultovní postavu na žádost George Lucase, který dobře znal jeho úspěšnou The Muppet Show, za kterou Oz získal i cenu Emmy. Inspirací při tvorbě mu byla postava Dalajlamy a mistr Jediů mluví jeho hlasem. Ačkoliv se George Lucas snažil, aby byl Frank Oz za ztvárnění Yody nominován na Oscara, nebyl úspěšný. Satisfakcí ovšem byl obrovský ohlas fanoušků, které si tato postava získala.

Mistr Yoda Franka Oze neopustil ani v době natáčení nové trilogie, ve které veškeré triky obstarávají digitální technologie. Jeho hlas k malému Jediovi neodmyslitelně patří, a tak ho v nových dílech alespoň daboval. Po první velké příležitosti ovšem vstoupil na pole žánrového filmu také jako režisér a jeho debut, který natočil společně s Jimem Hensonem, nebyl vůbec nezajímavý. Doplatil sice na rok uvedení, kdy šel do kin blockbuster E.T. Mimozemšťan, i na fakt, že pro děti byl příliš strašidelný, ovšem ani takové překážky mu nezabránily v tom, aby se Temný krystal (Dark Crystal, 1983) stal ve Francii a Japonsku nejvýdělečnějším filmem roku.

Samostatnou režijní prací Franka Oze je potom na poli žánrového filmu hororová komedie Malý krámek hrůz (Little Shop of Horrors, 1986), která získala dokonce dvě Oscarové nominace. Tak jako u nás je populární květina Adéla, za oceánem znají Audrey II, která se stala skutečnou hvězdou. V rámci propagace snímku dokonce natočila několik rozhovorů, při kterých snědla několik lidí. V tomto snímku není použita žádná digitální technologie a všechny triky obstarávají loutky, kterých bylo vyrobeno hned několik. Dlužno podotknout, že komediální talent Franka Oze se tu skutečně vyřádil a snímek je zajímavý nejen rostlinou, ale i koncentrací tolika komediálních hvězd jako Rick Moranis, Steve Martin, Bill Murray a James Belushi.

Frank Oz se věnoval komediím i dál, ovšem jeho loutkám jako plnohodnotným hrdinům v žánrových snímcích (Yoda či Audrey), kteří stojí po boku skutečných herců, už kvůli digitálním technologiím odzvonilo. Posledním žánrovým počinem tohoto všestranného umělce je remake románové adaptace díla Iry Levina Stepfordské paničky (Stepford Wives, 2004), který však nebyl fanoušky ani kritikou přijat zrovna s nadšením. Loutky sice žánrový film opustily, ovšem osobnosti, které za jejich životy stojí, tvoří dodnes, a tak se nechme překvapit, zda se Frank Oz nebude podílet i na dalších postavičkách, které se stanou kultovní pro další generaci fanoušků audiovizuální fantastiky.

113 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.