Po vynuceném přerušení, které rozesmutnilo každého fanouška filmové fantastiky, se vracíme zpět k načatému připomenutí dalšího tvůrce audiovizuálních děl, Richarda Donnera. V první části jsme připomněli jeho neúspěšný debut i obdivuhodnou řadu let, kdy se věnoval především televizní tvorbě. Po patnácti letech se blýskl hororem, který ho katapultoval mezi režisérskou elitu a který dodnes neztratil nic ze své děsu plnosti. Ovšem nejen Omen! (Příchází Satan!, 1976) s Gregory Peckem v hlavní roli slavil úspěch, na svou dobu fenomenální návštěvností i prvenstvím ve zpracování slavil s dvoudílnou adaptací Supermana. Jak ovšem později vyšlo najevo, do natáčení nepříliš jemně zasáhli producenti, a tak Richard Donner vydal na závěr své kariéry ještě jednu verzi…

Rok 1985 byl pro Richarda Donnera opět ve znamení fantastiky. Premiéru měly hned dva jeho snímky. První Rošťáky (The Goonies, 1985) produkoval Steven Spielberg (a ten také symbolicky režíroval i poslední scénu), scénář napsal Chris Columbus a jak už název napovídá, jedná se o nenáročnou podívanou pro celou rodinu, kde hlavní roli hraje parta kamarádů, podzemní jeskyně a pirátský poklad. Milý příběh sice příliš neoplývá fantastickými prvky, zato je plný citací a odkazů nejen na nejslavnější žánrové počiny producenta, ale i na fenomény, jakým je James Bond. Výkony mladých herců se právem dočkaly ocenění a dodnes udivují svou věrohodností. S dalším snímkem byl potom Richard Donner o mnoho úspěšnější.

Pohádkově laděný fantasy příběh Jestřábí žena (Ladyhawk, 1985) s nevlídnou a krutou atmosférou středověku o prokletí dvou milenců je dodnes velmi oceňovaným fantasy dílem. Zajímavostí je, že stejně jako ve filmu se představitelé hlavních rolí Rutger Hauer a Michelle Pfeiffer setkali až při natáčení závěrečné scény, kdy je zlé kouzlo zlomeno. Snímek získal několik ocenění a byl nominován na dva Oscary (zvuk a střih zvukových efektů). Pozoruhodné kvality prokázal také ve srovnání s jinými žánrovými počiny tohoto období. Boom audiovizuálních fantasy filmů v osmdesátých letech odstartovaný Barbarem Conanem zahltil nejen videotrh, ale i kinosály, ve zkoušce času ovšem většina vyprodukovaných děl zaostává či upadá do zapomnění. Jestřábí žena si ovšem stále uchovává své kouzlo, na kterém má lví podíl především precizní režie. Dalším snímkem ovšem Richard Donner opustil oblast audiovizuální fantastiky a začal přepisovat učebnice a příručky o natáčení pravého akčního filmu. Série Smrtonosná zbraň se táhla celou jeho další kariérou jako červená nit a zanechávala za sebou davy fanoušků i spokojené producenty. Bohužel se stala hlavním tahákem a Richard Donner stačil natočit už jen dva další žánrové snímky a vydat opravenou verzi Supermana II.

Prvním byla modernizovaná adaptace Vánoční koledy Charlese Dickense Strašidelné Vánoce, kde si hlavní roli zkaženého bankéře zahrál slavný komik Bill Murray. Posledním žánrovým počinem tak zůstává Proud času (Timeline, 2003), který ovšem nebyl příliš úspěšný. Ani předloha od Michaela Crichtona, ani talentovaní herci nepomohli. Richard Donner, perfekcionista a univerzál, začal ztrácet svůj cit. Posledním snímkem, který vydal, byl tedy revidovaný Superman II, kterým napravil zásahy producentů do snímku, na kterém se podílel. Ačkoliv se tedy zapsal především do srdcí milovníků akčních filmů, dokázal Richard Donner svým neotřelým pohledem oživit i fantastický žánr. A to jak žánr hororový (Příchází Satan!), tak adaptace komiksových příběhů (Superman I, Superman II) či fantasy, která v jeho podání překvapivě nestárne (Jestřábí žena).