Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 66 – E. Elias Merhige

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 13 Září 2013 9.15

Po připomenutí legendárních Pirátů, kteří pod taktovkou rozverného Gora Verbinského odstartovali další módní vlnu v žánrovém světě, opusťme na chvíli mainstream audiovizuální fantastiky (jakkoliv to zní podivně) a připomeňme režiséra, který na sebe stačil upozornit jedním krátkometrážním hororem, jedním filmem o filmu a hudebními klipy, které obsahovaly hodně z temného hororového žánru. Pokud se ovšem domníváte, že se z „filmu o filmu“ nedá udělat žánrová záležitost, jste hluboce na omylu. E. Elias Merhige je tvůrcem, který to nejen dokázal, ale který zároveň posunul jeho hranice. Připomeňme tedy nejen jeho videoklipy plné žánrových postupů i zajímavých koláží, ale i osobitý styl, který se svou syrovostí rozhodně není určen pro diváky slabších povah.

Rodák z Brooklynu E. Elias Merhige byl už od mládí posedlý okultismem a paranormálními jevy a svůj první krátkometrážní snímek Implosion natočil v devatenácti letech. Experimentování s kamerou a filmovou estetikou se sice věnoval dál, ale je třeba poznamenat, že se nejedná o tvůrce, který by byl zaměřený pouze na audiovizuální umění. Učarovalo mu mnoho forem vyjádření, a tak je často označován za jednoho z nejkontroverznějších tvůrců filmového světa. Na počátku devadesátých let měl na festivalových projekcích premiéru jeho nezávislý horor Begotten (Begotten, 1991) a během krátké doby se stal kultovní záležitostí. Černobílý snímek upoutal nejen množstvím zobrazovaného násilí, ale i rafinovaností, s jakou E. Elias Merhige nechával obrazy působit na diváka a jakým způsobem čerpal inspiraci z éry expresionismu v němém filmu. Ačkoliv nebyl tento horor určen pro širší žánrové publikum, rozhodně na sebe upozornil. Některými zatracovaný, jinými vychvalovaný. Co ovšem nelze filmu upřít je jeho osobitost, s jakou rozdělil diváky na dva nesmiřitelné tábory.

Begotten, jenž byl prvním audiovizuálním počinem E. Eliase Merhigeho s delší stopáží, ovšem učarovalo svou ponurou atmosférou známému zpěvákovi Marilynu Mansonovi. Kontroverzní tvůrce se spojil s neméně kontroverzním showmanem a společně vytvořili zajímavé dílo Anti-Christ Superstar (1996), které zaujalo nejen fanoušky temné hudby a kultovních snímků. I když se E. Elias Merhige věnoval převážně přednášení o filmové estetice, spolupracoval s Marilynem Mansonem ještě o tři roky později při vytváření vizuální stránky k písni Cryptorchid (1999). Ovšem v té době mu už učarovala legenda o natáčení proslulého Upíra Nosferatu z roku 1922 s Maxem Schreckem v hlavní roli.

Max Schreck byl tajuplnou osobností už za svého života, a tak se není čemu divit, pokud byla legenda o jeho nejslavnější hororové postavě německého expresionismu s léty bulvárem zveličena. Pro E. Elias Merhigeho byl snímek Ve stínu upíra (Shadow of the Vampire, 2000) nejen prvním barevným celovečerním počinem, ale také prvním snímkem, kde se objevila zvučná hollywoodská jména. F. W. Murnaua ztvárnil John Malkovich, Maxe Shrecka Willem Dafoe, Nicolas Cage se podílel na výrobě jako producent (a byla to v této pozici jeho premiéra). Výsledkem je rozhodně jeden z nejpozoruhodnějších „filmů o filmu“. Ve stínu upíra totiž není remakem, ale skutečným dramatem o tvorbě tohoto nesmrtelného hororu, a tak nemůže být srovnáván s Herzogovým remakem s Klausem Kinskim ani s původním Nosferatu. Předkládá divákům nejen příběh o podivné osobnosti Maxe Schrecka, ale zároveň si pohrává s myšlenkou, zda samo audiovizuální umění není moderní verzí vampyrismu, kdy se z aktérů příběhu stávají s plynutím času nemrtví. Debut se zvučnými hollywoodskými jmény E. Eliasovi Merhigeovi rozhodně vyšel. Výsledkem byly nejen dvě nominace na Oscara, ale i množství festivalových cen (včetně ceny Brama Stokera za scénář pro Stevena Katze). Dalo by se říci, že pro fanouška hororového žánru je tento snímek takřka povinností.

O čtyři roky později se E. Elias Merhige představil s dramatem Podezření nula (Suspect Zero, 2004), které už nebylo čistě žánrovým snímkem a které u diváků navzdory skvělým hereckým výkonům neslavilo takový úspěch. Kromě jednoho krátkometrážního snímku a několika videoklipů se tedy E. Elias Merhige audiovizuálnímu umění dále nevěnoval. Ohlášen je sice jeho hororový projekt It Was Cruel, ovšem datum premiéry je prozatím v nedohlednu, a tak nezbývá než čekat a doufat, že se snímek podaří brzy natočit.

88 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.