Aktuálně měl v našich kinosálech premiéru sci-fi snímek Gravitace (Gravity, 2013), který pozoruhodně využívá 3D technologií a který je nejen kritikou označován jako přelomový a možný ukazatel v dalším vývoji sci-fi snímků. Žánr je tu začleněn do příběhu i zpracování v minimální míře a stává se tak maximálně uvěřitelným. Nabízí tedy divákům nečekaně intenzivní zážitek. Autorem této pozoruhodné podívané je mexický režisér Alfonso Cuarón, který rozhodně není na poli audiovizuální fantastiky nováčkem. Ačkoliv nemá na svém kontě příliš snímků, jeho silný vizuální styl stojí za pozornost a stačil se zapsat i v tak silné sérii, jakou je adaptace Harryho Pottera. Připomeňme si tedy žánrové počiny, které natočil, jeho nežánrovou tvorbu i projekty, které chystá v dalších letech.

Ačkoliv vystudoval filmařinu a začínal pracovat jako asistent režie v Mexiku, podařilo se mu upoutat pozornost amerických producentů, kteří mu nabídli režii jedné epizody z televizního seriálu Padlí andělé (Fallen angels, 1993). Alfonso Cuarón se této příležitosti chopil velmi zodpovědně a za svůj díl obdržel dokonce i cenu CableACE. Poté, co potvrdil sílu svého talentu, dostal možnost natočit v pořadí již druhý remake klasického hollywoodského trháku Malá princezna (Little Princess, 1995), kterým se natrvalo zapsal do povědomí diváků. Jeho verze příběhu malé holčičky s fantazií, odvahou i vírou, jež bojuje s chladným světem dospělých zosobněným v postavě majitelky internátní školy, získala hned dvě nominace na Oscara a otevřela Alfonsu Cuarónovi dveře k větším projektům. Za každý z nich potom získal ocenění – road movie Mexická jízda si připsala další nominaci na Oscara. A devět let po premiéře Malé princezny nastoupil do dobře rozjetého vlaku Potterovských adaptací.

Po úspěšných prvních dvou dílech příběhů čarodějnického učně odmítl Chris Columbus další natáčení, a tak (po nabídnutí například Guillermovi del Toro) připadl třetí díl Harry Potter a vězeň z Azkabanu (Harry Potter and the Prisoner of Azkaban, 2004) Alfonsu Cuarónovi. Náročné natáčení ve Skotsku si vyžádalo nejen mnoho času, ale i prostředků. Tvůrci se potýkali jak s typickým skotským počasím, tak s nehodami způsobovanými natáčením. Jen požár, který zapříčinily jiskry vylétávající z komína Bradavického expresu, zasáhl plochu dvou set hektarů a konečný účet za škody se vyšplhal až ke třem miliónům liber. Jediný film série, ve kterém nevystupuje postava lorda Voldemorta, přinesl do Bradavic hned několik změn. Nejen na postu režiséra, nově obsazena byla (z tragických důvodů) i role profesora Brumbála, změnila se architektura bradavického hradu, přibyla strašidelná vrba a objevily se postavy mozkomorů. Snímek měl jako první adaptace o Harry Potterovi problémy se zařazením do kategorií přístupnosti. Zatímco v Německu byl označen jako nevhodný do 12ti let, v Holandsku byla kvůli němu zavedena nová kategorie nevhodný do 9ti let. Silný vizuální styl a mnohem hororověji uchopený příběh vnášel mezi Alfonse Cuaróna a producenta spory hned od začátku. I přes nejnižší zisky v sérii ovšem patří Harry Potter a vězeň z Azkabanu díky temnější atmosféře mezi nejoceňovanější z dílů.

Adaptace SF románu P. D. Jamesové o světě, kterému vládne chaos, násilí a totalita a ve kterém se přestaly rodit děti Potomci lidí (Children of Men, 2006) svedla dohromady Alfonse Cuaróna a herce Clive Owena. Realistický vizuální styl, kterým režisér proslul od Mexické jízdy, se tu uplatnil v plné síle a dodal dystopickému příběhu uvěřitelnost i sugestivní atmosféru. Snímek, kterému vévodí syrové barvy a nezvykle dlouhé nesestříhané záběry, sice sbíral jedno ocenění za druhým, dal světu kinematografie i kamerový systém ovládaný z venkovní rampy, finančně ovšem úspěšný nebyl. Citlivé vedení herců i uvěřitelný příběh s minimem zvláštních efektů nebylo v audiovizuální fantastice tak populární, s postupem času se ale divákovy smysly množstvím efektů otupily a styl Alfonse Cuaróna mohl vystoupit do popředí zájmu.

To, co se nepovedlo Potomkům lidí, zvládl nejnovější žánrový počin Gravitace (Gravity, 2013). Příběh, který by skalní fanoušci audiovizuální fantastiky označili jako nežánrový, vlil 3D projekci nový život. Jeho cesta na stříbrná plátna ale nebyla jednoduchá. Původně se jednalo o nerealizovaný scénář, který rozvíjel příběh dvou postav ztracených v nehostinné poušti, ale ve chvíli, kdy byl zasazen do vesmírných kulis, musel Alfonso Cuarón s přípravami čekat celé čtyři roky, než byly vyvinuty technologie, které by mu dovolily snímek v požadované kvalitě natočit. Film si získal nejen obdiv kritiků a diváků, ocenili ho i skuteční astronauti, k jeho věrohodnosti se pochvalně vyjádřili i odborníci z NASA.

Tento rok byl také představen další z televizních projektů Alfonse Cuaróna. Seriál, jehož hlavní hrdinkou je dívenka nadaná nadpřirozenými schopnostmi a její ochránce, bude uveden na obrazovky příští rok. Nechme se překvapit, jak úspěšný bude.