Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 78 – Juraj Herz 2/2

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 24 Leden 2014 8.15

Audiovizuální fantastika v našich zemích sice nikdy neměla k dispozici obří rozpočty ani technické vybavení zámořských studií, kreativita podpořená silnou filmařskou tradicí ovšem tvůrcům rozhodně nechyběla. I přes těžké podmínky podpořené nepříznivou politickou situací se leckteří dokázali zapsat do povědomí kritiků a fanoušků i v ostré zahraniční konkurenci. Juraj Herz bohužel patřil mezi ty, kteří sbírali ocenění především za hranicemi a jejichž dílo nebylo pro domácího diváka z větší části přístupné. Paradoxem jeho tvorby tedy zůstává, že se jeho jméno častěji cituje v zahraničí než u nás. I přes to se ale zapsal do paměti širší domácí veřejnosti. Nejen tradičně k režimu nekonfliktními komediemi, ale také hororově laděnými pohádkami.

První část profilu Juraje Herze jsme uzavřeli adaptací pohádky Kráska a zvíře, která v jeho podání nese název Panna a netvor (1978). Změnu názvu inicioval sám režisér, který si přál, aby bylo jasné, že pohádka není určena malým dětem. Se svou silnou atmosférou se tato adaptace řadí mezi nejlepší světová zpracování tématu a v zahraničí sklidila značný úspěch. Ačkoliv při natáčení jedné ze závěrečných scén, kdy Netvor zapaluje zámek, málem shořel celý ateliér, kulisy vydržely a mohla v nich být natočena podle původního scénáře Juraje Herze i další pohádka – Deváté srdce (1978). Ti, kteří tento počin viděli jako děti, se jistě shodnou, že jde o příběh nejen ponurý a strašidelný, ale také nezapomenutelný. Nejen díky působivé hudbě Petra Hapky, ale do paměti se nám vryl i hrůzný hrabě Aldobrandini v podání Juraje Kukury či obětavý starý dvorní šašek ztvárněný Františkem Filipovským. Deváté srdce sice nemá tak propracovaný scénář jako Panna a netvor, o to působivější scény ale obsahuje.

O tři roky později se pokusil Juraj Herz natočit sci-fi horor, jehož námětem byla povídka Josefa Nesvatby Upír po dvaceti letech. Snímek Upír z Feratu (1981) ovšem tvrdě narazil na tehdejší cenzuru. Nedochovaly se záběry, které funkcionáři považovali za „ohrožení morálky komunistického lidu“, mezi kterými byl například i obraz organického motoru auta Ferat z dílny Jana Švankmajera. Zápletka snímku byla prostá – boj s automobilem, který je sice na závodní dráze nepřekonatelný, ale je poháněn krví řidiče. Juraj Herz nejen jako režisér, ale i jako spoluautor scénáře, označil snímek za svůj režimem nejzmrzačenější film. I přes to ale dokázal v zahraničí zaujmout například na Fantasportu, kde získal nominaci za nejlepší snímek, nebo na MFF v Chicagu.

Podle nejstaršího českého dramatického kusu Mastičkář vznikl scénář dalšího snímku, který se rozhodl Juraj Herz natočit. Film Straka v hrsti (1983) se řadí mezi nejpozoruhodnější, jaké kdy byly v období komunistického režimu natočeny. Na podobenství opředené hudbou legendárního Pražského výběru, které více připomíná postapokalyptické snímky druhé poloviny osmdesátých let, ale nenarazíte snadno. Film, kde zaslechnete nejosobitější interprety tehdejší doby a zahlédnete signatáře Charty 77 i disidenty, se nedočkal v době svého vzniku ani oficiální premiéry. Putoval do trezoru takřka ihned po svém dokončení a na stříbrná plátna se dostal až v obnovené premiéře v roce 1991. V době natáčení této podivné satiry se Státní bezpečnost o Juraje Herze zajímala natolik, že začal vážně uvažovat o emigraci. Své rozhodnutí dovedl do konce v roce 1987.

Od roku 1987 tedy žil a pracoval v tehdejší NSR, kde natáčel především televizní filmy a pohádky. Už o dva roky později se politická situace v našich zemích změnila natolik, že se mohl vrátit a začal svobodně tvořit i pro produkce z jiných zemí. Tentokrát se už cenzury nemusel obávat, a tak se jeho hororové vize mohly naplno projevit. Pro Českou produkci natočil například televizní horor Tajné sny (2004) nebo epizodu Experiment pro seriál Černí andělé (2001). Na stříbrná plátna znovu zavítal v hororu T.M.A. (2009), který můžeme označit v našich zemích za ojediněle žánrový. Působivé obrazy temného příběhu starého domu ale nenašly cestu k srdcím domácích diváků a tradičně více bodovaly v zahraničí, odnesly si cenu kritiků z Fantasporta 2010. Ať už ovšem patříte mezi fanoušky T.M.Y. či nikoliv, jedná se o ojedinělý žánrový počin filmařů domácí scény, který prošlapává cestu dalším tvůrcům. Zatím posledním snímkem Juraje Herze je cenami ověnčené nežánrové historické drama Habermannův mlýn (2010), které otevírá kontroverzní téma poválečného odsunu německého obyvatelstva z Čech.

Juraj Herz rozhodně patří mezi filmařskou elitu našich zemí, jeho originální vize a režie ovšem slavily úspěch i v zahraničí, kde se jako jeden z mála tvůrců dokázal prosadit. I kdyby do žánrových vod už nikdy nezabrousil, pro skalní příznivce zůstane navždy zapsaný jako jeden z prvních, kteří u nás prosazovali hororové vize i do komunistickým režimem seškrcených snímků šedesátých až osmdesátých let.

Profilová fotografie Juraje Herze: Petr Novák, Wikipedia

201 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Kim — 24.1.2014 @ 9.44

    T.M.A. je strašnej počin

    Líbí/nelíbí: Thumb up 3 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.