Ocenění

Úvaha: Proč číst kratší SF/F práce?

Autor Martin Šust | Aktuality | Čtvrtek 30 Červen 2011 10.00

S nedávným zánikem časopisu Ikarie, jehož místo se pokouší zaujmout nový časopis XB-1, stále ještě čerstvým ohlášením konce slovenského časopisu Fantázia a s nadcházejícím posledním číslem české edice magazínu F&SF čím dál víc přemýšlím o tom, proč se tu téměř zcela přestalo dařit zejména zahraniční SF/F povídce, tedy oblasti které se ve své práci věnuji patrně nejdůsledněji. K nebývale smutné bilanci zaniklých časopisů přidejme fakt, že u nás téměř nevycházejí antologie moderní zahraniční fantastiky. Český čtenář tak pomalu, ale jistě přestává mít možnost sledovat vývoj světové fantastiky, což může mít dle mého názoru značný vliv i na fantastiku domácí, která se v hlavním proudu sice ubírá svým vlastním směrem, přesto se však okrajově vždy nechávala ráda inspirovat. Jistě, stále tu je populární románová tvorba, avšak ta nikdy nezachytí světovou fantastiku v celé její šíři, a ani nemůže, vždyť se zaměřuje především na populární, komerčně atraktivní témata či na zavedená jména.

Podíváme-li se do neocenitelných přehledů vydané produkce na stránkách ASFFH na rok 2010, zjistíme, že v minulém roce se např. na poli antologií sice dařilo domácím souborům, ovšem těch zahraničních vyšlo jen poskrovnu. Na jednu stranu tak samozřejmě potěší, že současná domácí fantastická povídka se má čile k světu, což dokazují tituly jako Žoldnéři fantasie a Kadeti fantasie sestavené Michaelem Broncem, masivní Legendy – Draci editorské dvojice Bronec a Jakub D. Kočí, zajímavá With Ahwa sestavená Zbyňkem Holubem, reprezentativně vyhlížející Hvězdy české sci-fi editora Ondřeje Jireše či sborník Zabij/zachraň svého mimozemšťana sestavený Vlado Ríšou, abychom jmenovali jen ty hlavní, dále doplněné např. sborníky různých literárních soutěží. Pokud však pomineme horor a budeme se soustředit pouze na zahraniční SF/F scénu, pak tu v minulém roce vyšla pouze trojice Nová dobrodružství Julese Verna 1 editorské dvojice Mike Ashley a Eric Brown, New Space Opera 2 sestavená Gardnerem Dozoisem a Jonathanem Strahanem a Temné uličky, kde editor pro jistotu nebyl uveden. Ve všech třech případech jde o knihy úzce zaměřené na jediný segment fantastiky, těžko z nich získáte představu o stavu či snad dokonce vývoji zahraniční fantastické povídky.

Pokud byste snad upírali naděje k autorským sbírkám, pak ano, situace je o něco málo příznivější, ovšem pouze na první pohled. Z žánrů science fiction a hororu se k nám v minulém roce dostalo několik archiválií (za všechny uvedu humoristickou sbírku Roboti nemají ocas od Henryho Kuttnera), ovšem jen jediný soubor moderní a reprezentativní fikce – Čerpadlo 6 od Paola Bacigalupiho. Což o to, jde o počin jistě záslužný, vynikajícím způsobem zpracovaný, navíc na zajímavého autora upozornil i čtenáře, jež se časopisům vyhýbají, ve skutečnosti však mnoho nového na český trh nepřinesl. Naprostá většina povídek tu byla známa již dříve, především z magazínu F&SF, jehož čeká opětovný smutný konec doprovázený nezájmem ze strany českých čtenářů.

Na místě je tedy otázka: Proč číst kratší SF/F práce?

K souhrnné odpovědi jsem, přiznávám, čerpal inspiraci z článku Čtete kratší SF/F práce? Johna DeNarda, který definoval hned několik odpovědí, s nimiž nelze než souhlasit, pro účely našeho článku z nich budu vycházet. DeNardo se navíc zabýval také důvodem, proč dnešní čtenář dává přednost produkci románové. Nejčastěji uváděné důvody pojmenuji i dle vlastní zkušenosti jako „nic tak krátkého nemůže být důležité“ a „jen co se začtu, příběh skončí a já se chci dozvědět víc“. Souhlasím s Johnem, že první argument je hloupost, kterou se nemá cenu zabývat, o mnoho zajímavější je argument druhý, na první pohled zcela logický a nevyvratitelný…

Chcete-li se dozvědět víc, prožít další dobrodružství ve svém oblíbeném světě či se svým oblíbeným autorem, pak jsou mnohdy odpovědí právě kratší práce! Mnozí populární autoři píšou povídky a rádi se v nich vracejí do světů vytvořených v románové tvorbě či naopak jejich románová tvorba vychází z tvorby povídkové a čtenáři tolik oblíbené světy byly vytvořeny nejprve v povídce či dokonce v cyklu kratších prací. Uveďme pár příkladů z minulosti: Zaklínače Andrzeje Sapkowskiho si jen těžko lze představit bez povídek, jež nakonec utvořily úvodní dva svazky jeho slavné ságy, z povídek se vůbec poprvé vynořil rovněž Elrik z Melniboné, Ryhopský les, zeměmořský archipel, Asherův svět Řádu či Reynoldsův cyklus o Zmarech. Z dnes patrně nejpopulárnějších fantasy ság nelze opomenout dílo George R. R. Martina či Stevena Eriksona, které pro čtenáře románové ságy nabízí rovněž několik novel právě z jimi tolik milovaného světa jako nadmíru zajímavý doplněk… Pokud tedy skutečně toužíte po něčem víc, mnohdy to lze nalézt právě v kratších pracích.

Ovšem ty vám mohou nabídnout mnohem více. Váháte-li na koupí dalšího obsáhlého cyklu či třeba jen samostatného románu od neznámého autora, skrývá se odpověď zpravidla v kratších pracích, jež mohou sloužit jako návod k hledání těch pravých nových tváří, jež vás dokážou znovu uchvátit. Kratší práce skrývají celou spoustu nadějných talentů a navíc i neopakovatelnou příležitost doprovázet je v jejich autorském vývoji, jenž mnohdy pramení z povídek a teprve posléze se rozvine do románové tvorby (na stránkách XB-1 jste se mohli setkat s autory jako Hannu Rajaniemi, Jason Sanford či Ted Kosmatka, kteří se románu dočkali buď teprve nedávno, nebo se ho dočkají v blízké budoucnosti, věřme, že i v té naší). Není nic lepšího, než když vás autor zaujme několika povídkami a vy se nemůžete dočkat jeho debutového románu. Zatímco ostatní přemítají nad koupí knihy a nakonec ji třeba s nedůvěrou odloží, vy už víte, co je to za nového autora, znáte ho dobře a debutový román pro vás přestává být velkou neznámou. Ovšem stejně tak se můžete některým pro ostatní neznámým autorům vyhnout, pokud vám jejich styl a imaginace nevyhovují.

Na samý závěr se opět vraťme k sledování současných trendů. Většinu z nich lze napoprvé poznat právě v povídkové tvorbě. Tak např. zatímco pro mnohé byl v osmdesátých letech Gibsonův Neuromancer absolutním průlomem, ti, co znali jeho povídkovou tvorbu, nebyli překvapeni vůbec. Kyberpunk se zrodil na stránkách časopisů, stejně jako mnohé trendy před ním i po něm. Kratší práce mohou váš vkus nadále rozvíjet, odkrývat vám dosud netušené, aniž byste riskovali znudění nad stovkami stran románu. Díky nim se i v českých časopisech můžete seznámit se současnou autorskou špičkou, jejíž romány tu nevycházejí buď vůbec, nebo jen poskrovnu. Právě díky povídkám můžete bez většího nebezpečí omylu ochutnat steampunk, kyberpunk, new weird, space operu a spoustu dalších subžánrů, jež mohou a nemusí podléhat vašemu vkusu. Koupíte-li si časopis, nebuďte tedy zklamáni, když vám všechny v něm zveřejněné povídky nejsou po chuti, důležité je i to, že vám rozšiřují obzory, seznamují vás s novými tvářemi, trendy a subžánry…

Jsem si plně vědom toho, že čtenář časopisu XB-1 veškeré tyto argumenty ať už vědomě či nevědomě chápe, přesto jsem neodolal pokušení je zformulovat formou článku, jenž vám může poskytnout odpovědi, proč zůstat kratším SF/F pracím věrní a třeba i argumenty, až se vás zase někdo zeptá, z jakého důvodu marníte čas nad obyčejnou povídkou. Zatímco tazatel stihne díky románům navštívit jen omezené množství světů plynoucích z nespoutané autorské představivosti, na vás jich mohou čekat stovky či dokonce tisíce. Kdo by takovému lákadlu odolal?

481 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 20 »

  1. Comment by PMarek — 30.6.2011 @ 10.18

    Velmi trefná sumarizace tristní situace s vydáváním povídkové tvorby. Je mi smutno z konce F&SF Magazine (CZ), stejně smutný jsem ze stavu, kdy zajímáte-li se o povídky, moc nového v edičních plánech nenelezneta. A nejhorší je, že světlo na konci tunelu zatím není. Tedy alespoň já ho nevidím. Zkusil jsem Dozoisovu ročenku v originále, bohužel na to, abych si povídky vychutnal, to s mou angličtinou není. Což je asi moje chyba… V mém věku už to asi nenapravím. Škoda, že jsem v mládí přesvědčil v lenosti sám sebe, že angličtina mi tady moc platná nebude…  

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  2. Comment by idle — 30.6.2011 @ 11.17

    Já bych spíš potřebovala zjistit, proč povídky nečtu, ne proč bych je měla číst. Já je mám ráda, probraným argumentům rozumím a souhlasím s nimi, a přesto mi poslední číslo XB-1 leží vedle postele nedočtené (co nedočtené, téměř nedotčené), zatímco jsem ponořená v románu. Asi budou na vině i čtecí návyky.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  3. Comment by Martin Sust — 30.6.2011 @ 11.31

    Určitě, čtecí návyky jsou důležité. V posledních letech čtu mnohem méně románů než dříve. Na jednu stranu je to důsledek toho, že mám mnoho různých pracovních povinností, že na delší věci nemám tolik času a potřebuji trochu klidnějších pár dnů, abych přečetl román, na druhou stranu jsem si natolik zvykl na povídky, že mě romány až zase tolik nelákají, přečtu průměrně tak dva tři měsíčně.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  4. Comment by idle — 30.6.2011 @ 11.35

    Vlastně jeden důvod mě napadá: množství informací, které má člověk předem. Než se pustím do románu, obvykle zhruba vím, co mě bude čekat, aspoň žánrově, nebo mi je někdo doporučil. Většinou mám na stole nebo ve čtečce pár kusů připravených ke čtení, chci je číst a tuším proč.
    U povídky to vím málokdy, snad jen u pár extrémně výjimečných, o kterých se mluví. Je to v pořádku, protože kdybych se měla o povídce dozvědět tolik, aby mě to opravdu zaujalo, možná už bych ji nemusela číst. To objevování až v průběhu čtení je krásné a je to jedna z věcí, které mě ohromně baví – ale jeden z důsledků je právě to, že ty nepřečtené nekřičí moc hlasitě „Přečti si mě! MĚ!“ a v dlouhodobém měřítku prohrávají.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  5. Comment by virtas — 30.6.2011 @ 11.36

    Jakožto fanda hororů si nedokážu představit, jak by se tento žánr bez povídkových sbírek či časopisů, jež povídkám dávají šanci, vůbec mohl vyvíjet. Kde by byl H. P. Lovecraft? Jak by dopadl Robert E. Howard bez časopisu Weird Tales? I Clive Barker přiznává, jaké to měl štěstí, když se nakladatel rozhodl vydat mu Knihy krve a tím nastartovat jeho literární kariéru. Sám bych si nedokázal představit, jak bych některé autory četl, kdyby jejich povídky nebyly k mání. A temnota na konci tunelu se šíří dál…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  6. Comment by idle — 30.6.2011 @ 11.37

    Dva tři romány měsíčně jsou málo? Sakra, to bych se nad sebou měla zamyslet. :)

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  7. Comment by virtas — 30.6.2011 @ 11.43

    Já nevím, ale u povídkových sbírek, které u nás vycházejí, bývá informací až až, jen se v tom množství románů ty povídky tak nějak ztratí a vyšumí. U časopisů to bývá jinak, ale těžko lze očekávat, že vám redaktoři budou každý měsíc servírovat recenze a postřehy z povídek pro nové číslo. Ale na webu XB-1 je těch informací o nových povídkách pro příští číslo celkem dost – mně osobně stačí nastínit žánr a témata, kterým se autor věnuje, ostatní ani nechci vědět.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  8. Comment by idle — 30.6.2011 @ 11.55

    Virtas: Vždyť já taky říkám, že bych víc ani vědět nechtěla, člověk by si tím zbytečně kazil samotné čtení. Beru to jako fakt, jenom popisuju. A co se týče žánru a témat, málokdy to zafunguje tolik, abych měla pocit, že si to musím přečíst, na to už jsem asi četla příliš mnoho slabých příběhů ze zajímavých prostředí a naopak dobrých tam, kde bych to ani nečekala. Co mě naláká, to jsou nadšené nebo rozporuplné reakce čtenářů, ale ty právě u povídek nebývají tak četné.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  9. Comment by virtas — 30.6.2011 @ 12.12

    Jo, to souhlasím. Ale jak napsal Martin Šust, pokud chce člověk objevovat nové autory, nezbývá než se občas ponořit do čtení povídek i za cenu toho, že mě většina nemusí zaujmout. Ono jenom recenze mně rozhodně nestačí. Ale já jsem ukecanej, tak o všem moc dlouho kvákám :D

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  10. Comment by Martin Sust — 30.6.2011 @ 12.27

    To idle: Nezamýšlej se nad romány, čti povídky, ty máš za sebou rychleji a můžeš se chlubit, že jich měsíčně stihneš mnohem více než jen dvě :-)

    Pokud někdo potřebuje navnadit, tak pár slov k zahraničním povídkám červencového čísla:

    Velmi slibná N. K. Jemisinová si vás snad získá krátkou, přesto však na Huga a Nebulu nominovanou a zatraceně zábavnou povídkou ze New Yorku, který zcela podléhá nenulové pravděpodobnosti. Jde o civilní příběh hrdinky, která se naučila žít ve světě, který propadl šílenství a světe div se, jde jí to docela dobře.

    Mike Resnick se v samostatné novele volně vrací ke svému slavnému cyklu z utopie Kirinyaga, ovšem na tu zapomeňte, tentokrát jde o zcela jiný příběh. V poměrně obsáhlé novele navštívíme utopii, která se snaží poučit z chyb předchozích pokusů a jde svou vlastní cestou. Je vidět, že jde o pro Resnicka blízké téma a jako malý přídavek počítejte s rozhovorem, v němž autor vypráví především o svém životním vztahu k Africe (objeví se snad i fotka s nosorožcem :-))

    Daniel Abraham uzavře zahraniční část poutavou bajkou o prapodivném magnátovi, který žije bez ohledu na následky na ostatní. Ovšem pak narazí na směnárníka…

    Tak a teď se můžeš, idle, tešit.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  11. Comment by idle — 30.6.2011 @ 13.24

    No tak teď se cítím trošku zaskočena. Protože tu Jemisinovou jsem asi četla. Jak já teď můžu horlivě diskutovat o tom, jak nečtu povídky, když pak začnou vyplývat na povrch takovéhle věcí?
     
    Já to vzdávám. :)

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  12. Comment by Erunamo — 30.6.2011 @ 15.59

    Myslím, že tu nechuť číst povídky moc démonizujete. V případě zániku některých periodik bych hledal spíš jiné důvody. U Fantázie je to malý slovenský trh a nechuť českého čtenáře číst slovenský text. Což v opačným směru takovej problém není. Co se týká FaSF tak to je neschopnost dostat časopis ke čtenáři. Kolikrát jsem dostal chuť si ho koupit, jenže nešel jentak sehnat. V trafikách nebyl, v knihkupectvích nebyl. Argument typu „kdo chce FaSF musí proto něco udělat“ je zhoubnej. S tím opravdu nikdo nic neprodá a SF literatura není výjimkou trhu. Samozřejmě tyhle fakta a nedostatky se pak naplno projeví ve chvílích krize, kdy lidé více šetří.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  13. Comment by Martin Sust — 30.6.2011 @ 16.16

    Ano, i na tom je samozřejmě kus pravdy, ovšem nevysvětlujete to, proč se nikomu nedaří zaplnit tento volný prostor třeba knižně, antologie ani sbírky zahraniční SF tu také zrovna neprodělávají šťastné období. Ve svém článku jsem nechtěl nic „démonizovat“, jen poukázat na stav věcí a třeba i povzbudit čtenáře, kteří si XB-1 kupují jen tu a tam, k větší podpoře. S přístupem „ono se vlastně nic neděje“ také zrovna daleko nedojdeme. Navíc na nechuť číst povídky narážím čím dál častěji.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  14. Comment by mambii — 30.6.2011 @ 16.44

    Tak ja se verejne priznam, ze mam radsi povidky nez romany. A to predevsim kvuli tomu, ze jsou kratsi :D

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  15. Comment by idle — 30.6.2011 @ 16.54

    Upřímně, on tu ten článek přece jenom pofňukává o hrob nebo dva vedle… kolik asi tak lidí, které povídky nezajímají, zavítá na stránky XB-1?

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  16. Comment by Martin Sust — 30.6.2011 @ 17.15

    To idle: Ano, to bezesporu, však jsem to také na závěr článku zmínil.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  17. Comment by Slarque — 30.6.2011 @ 19.55

    Jak už tady poznamenal Erunamo, fantastika se nám odstěhovala do undergroundu. Sehnat F&SF bylo vždycky umění a běžně jsem v knihkupectvích viděl pouze pár kusů několik let starých čísel. XB-1 v našem městě vede jediná trafika a v červnu jsem v ní našel jediný kus. Jestli ho v červenci prošvihnu, tak mne to třeba konečně dokope k tomu, abych si časopis předplatil…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  18. Comment by Erunamo — 30.6.2011 @ 20.33

    Co se týká toho čtení, tak můj přístup je takovej, že mám nějakej seznam toho, co bych si chtěl přečíst. Nevyhýbám se ani autorským sbírkám. Antologie více autorů moc rád nemám. Teď jsem si teda výjimečně koupil sbírku „Meč a temná magie“. Povídky z časopisů čtu až jako takovej „bonus“ na kterej „zbyde“ čas. Časopis XB-1 jsem si vlastně předplatil, abych mu pomohl, jinak bych si zřejmě každý číslo nekupoval. Mám to tedy teď docela náročný, páč ho samozřejmě nechci odebírat, jen abych si z něj dělal kupičku :-). Samozřejmě časopis je i o kontaknu čtenářů s žánrovou elitou o získání přehledu apod. Na to se nesmí zapomínat. Když o tom tak přemýšlím, kolik vlastně bylo ve Fantázii povídek?
    Rozhodně vám fandím a myslím, že jste od Ikarie udělali krok vpřed. Např. i funkčním webem kde to žije. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. A kdo ví, třeba se za nějakej rok zase objeví jiný vydavatel, který to s FaSF bude umět lépe.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  19. Comment by Martin Sust — 30.6.2011 @ 20.39

    To Slarque – Co je to za město? Mohl bych se podívat do systému PNS, kam se časopis rozváží a třeba najdu něco ví…

    To Erunamo – Díky za podporu, chápu, že najít každý měsíc čas je náročné, o to více si vážíme každého čtenáře.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  20. Comment by Ladicek — 2.7.2011 @ 16.18

    Asi jsem jeden z těch, o kterých se v článku mluví…
    Moc jsem se nezamýšlel nad tím proč, ale z autorské sbírky o nějakých desíti, patnácti povídkách mne obvykle zaujmou tak dvě, tři (a to mám na mysli pecky typu Dost světů a čas nebo Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy). Proto vyhledávám radši antologie (poděkování Martinu Šustovi, že mi před pár lety na Parconu vysvětlil rozdíl! :-) ), kde mívám úspěšnost povážlivě vyšší (geniální New Space Opery nebo skvělá TDKčka).
    Do povídky se zkrátka nedá nacpat rozmáchlý příběh, jaký já rád, a pointy jsou často příliš nevýrazné… No, nechci se tady pouštět do teoretizování, na které nemám vzdělání, možná jsem jenom „typický konzument literární fantastiky“ :-)
    Pokud jde o časopisy — kupoval jsem si občas Ikarii do vlaku, ale těch posledních pár čísel, které jsem si loni koupil, už jsem ani nezvládl přečíst… A XB-1 jsem v trafikách na plzeňském a českobudějovickém nádraží myslím ještě neviděl.
    Takže tak. Zdá se, že nejsem cílová skupina časopisů. Zato mi maximálně vyhovuje produkce Laseru, za posledních pár let mám téměř všechno, a nejen koupené, dokonce i přečtené :-)

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.