Reynolds už k nám vleče vytoužený Transport ledu!
Současný knižní trh nám v posledních letech dopřál pořádnou vesmírnou jízdu jen sporadicky, letos se však přece jen trochu blýská na časy. Napadají mě knihy Edity Dufkové, Roberta Reeda a snad i Paula Melka, nemluvě o skvělé military sérii od Jacka Campbella. A obrat k lepšímu snad zvěstuje i nový česky vydaný román Alastaira Reynoldse, kterého se dočkáme po šesti (!) letech marného čekání. Pokud je snad mezi námi někdo, kdo nečetl skvělý cyklus o Zmarech, pak odhoďte obavy, tohle je zcela samostatný příběh. A protože si vesmírná fantastika zaslouží své místo na našem trhu, doufám, že se v tom zástupů upírů, vlkodlaků a padlých andělů neztratí. Pro všechny, co mají rádi vesmírná dobrodružství mám radu – kupujte je, jinak si na jejich nedostatek budeme dál stěžovat marně.
Alastair Reynolds: Transport ledu
brožovaná, překlad Petr Kotrle, 520 stran
Když jeden z malých měsíců Saturnu bez zjevné příčiny opustí svou oběžnou dráhu a zamíří mimo sluneční soustavu, má lidstvo jedinou šanci, chce-li tento záhadný jev prozkoumat zblízka. Posádka Rockhoppera, gigantické těžební lodi, která z odlehlých končin soustavy vypravuje komety k vnitřním planetám lačným po surovinách, tak dostává nový úkol. Kapitánka Bella Lindová ani nikdo jiný z posádky netuší, že je čeká cesta, o jaké by se nesnilo ani hrdinům oblíbených sci-fi seriálů, cesta, která je přenese do netušených dálav prostoru a času.
Alastair Reynolds, mistr současné science fiction, dokazuje, že téma, které tak skvěle zpracovali A. C. Clarke v Setkání s Rámou a Greg Bear v Eonu, ještě zdaleka není vyčerpané.
1 627 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
A hele, tak to je skvělá zpráva. Série o Zmarech sice začala fenomenálně (Odhalený vesmír je jedna z nejlepších space oper ever), ale z pokračování a konce už jsem byl na větvi o dost míň tbh. Ale jeho povídky jsou super, zrovna jsem dočet Century Rain, který je parádní směska noir detektivky a space opery, takže série Reynoldsovi moc nejdou, ale jeho samostatné romány jsou skvělé.
Teším sa ako malý chlapec 🙂
To abych konečně dočetl vánoční dávku knížek a uvolnil místo pro tenhle titul… 🙂
Alastair Reynolds: Pushing Ice (2005 – anglicky)
Četl jsem před dvěma roky, takže jen velmi stručně. Předpokládám, že někdo vybavený čerstvějšími dojmy dodá plnokrevnou recenzi…
Poctivá kniha pro fandy promyšlených, náročných hard-core SF příběhů. Jak autorská značka A. Reynolds ostatně slibuje: astrofyzika, precizně fyzikálně popsaná realita, lidé v extrémních situacích, domýšleno do detailů.
V tomto příběhu si ale autor – na rozdíl od prvních dvou dílů série Revelation Space -nepohrává s psychologií postav až tak propracovaně: „We’ re just pushing ice. That’s what we do…“ – Nečekejte více, nečekejte ani méně. Tahounem a ohniskem většiny děje jsou dvě ženské postavy – zpočátku přítelkyně, následuje zlomové rozhodnutí, střet názorů, pokus o vzpouru a dále už se jen vezeme na vlně paranoie, podezřívavosti, soupeření o moc, obhajoby práva rozhodovat, obhajoby minulých rozhodnutí, schválností a schovávání se za práva většiny… Výraznější mužskou postavu nehledejte. (Předák těžařů hraje třetí housle a urovnává spory, jak se dá. Na počátku další slibná postava skončí velmi záhy u ledu, aby se nám vrátila trochu překvapivým způsobem na konci příběhu). Postavy tedy spíše šablonovité. Tak to je asi jediná slabá stránka románu. Pokud to tedy něčemu vadí. Pro psychologický popis uzavřené skupiny lidí a čilý metronom přílivu a odlivu sympatií posádky a čtenáře to autorovi zcela stačí. Dávkovat informace pan Reynolds umí.
Zbývá už jen to lepší a nejlepší. Mám trochu pocit, jako by se autoři skvělé herní série Mass Effect (první díl 2007) u pana Reynoldse inspirovali: po průletu mimozemského artefaktu sluneční soustavou je to právě sestava mass-relays, co tvoří podstatný prvek příběhu. Fermiho paradox je interpretován tak trochu jinak: inteligentní život je jev velmi řídký (co do četnosti i prostorového rozptýlení), takže naberme vzorky a vytvořme si soukromou xenopsychologickou laboratoř či ZOO – uvidíme, co na to nájemníci; bude jistě zajímavé sledovat, jak proběhne první vzájemný kontakt – tedy jestli se ještě někdo vůbec dívá…
Oběti hrdinů, která posunula vývoj lidstva (technologií i společnosti) dále, je třeba se revanšovat – pošleme jim třeba sumu našich znalostí… Je už jasné, že u pana Reynoldse se necestuje pomalu a na krátké vzdálenosti a příběh se neodehraje v krátkém časovém úseku… Dáme si takový výlet na pár desítek generací. Nicméně posádka tahače kometárního ledu si prožije své vlastní peklo plné vynalézavosti a houževnatosti v boji o přežití pod vedením zmíněné dvojice tvrdohlavých žen v reálném (a potom ještě v nastaveném) čase. A co až ta naše hýčkaná pozemská várka pokusných morčat vybavená novým technologickým arzenálem začne zvažovat opuštění klece? Lidé jsou zvědaví až do morku kostí…
Hodnocení: ****1/2
(Hodnotím pouze dle obsahu, nikoli překlad – četl jsem v angličtině.)
A vydává to Triton, tak to by mohl být i e-book… Jsem na to zvědavá.
Já jsem rád, že Triton dal přednost,pro mě, sympatičtějšímu formátu 145 x 205 a navíc skvělá obálka s původní grafikou.