XB-1 » Rodinné zápisky tří

Rodinné zápisky tří – Grinch (recenze)

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pondělí 12 listopadu 2018 17.30

Rok se opět přiblížil ke svému konci a spolu s barevným listím se k nám postupně snáší i předvánoční filmová produkce pro celou rodinu. A u toho pochopitelně nemůžeme chybět, přestože se naše rodinná trojice recenzentek nově rozhodla přejmenovat svou společnou recenzentskou rubriku. Věříme, že o něco kratší název neuvede naše pravidelné čtenáře v omyl a budou i nadále věnovat pozornost našim postřehům. Minulý týden jsem společně zhodnotily Louskáčka, tentokrát se zaměříme na zeleného, věčně zamračeného a notně protivánočně naladěného antihrdinu, Grinche. Grinch je totiž postavou natolik se bouřící proti nadcházejícím svátkům, že k nim rozhodně nerozlučně patří. A jako oponent k snad až příliš rozšafnému Santovi se skutečně neztratí…

Chlupatý, zelený, mrzoutský a k Vánocům nepřátelsky naladěný Grinch není v anglosaských zemích žádným nováčkem. Poprvé začal protestovat na stránkách knihy amerického autora Teda Geisela, známého jako Dr. Seuss, už v roce 1957, což z něj dělá pěkně zkušeného záškodníka, jehož věk se přehoupl přes šedesátku. Jeho stvořitel se knihou stavěl proti komerčnímu pojetí vánočních svátků a tato myšlenka se brzy stala populární. První mediální adaptací, která z Grinche udělala celebritu, byla televizní verze z roku 1966, asi nejslavnější a nejpovedenější je ovšem hraná verze How the Grinch Stole Christmas (2000) zkušeného Rona Howarda, kde se v ústřední roli blýskl Jim Carrey. Letošní animovaná adaptace je oproti svému předchůdci poněkud volnější, tvůrci leccos změnili a přiblížili se nejmladšímu publiku…

Grinch trochu jinak, než ho známe

Malá Cindy žije v Kdosicích s maminkou a brášky-dvojčaty a tento rok si velmi nutně potřebuje promluvit se samotným Santou. A protože zjistí, že se nestihne dostat na Severní pól dřív než nastanou Vánoce, vymyslí společně s kamarády plán, jak Santu polapit přímo v Kdosicích. Její přání je totiž natolik důležité a důvěrné, že ho Santa nesmí propásnout. Ve stejný čas deptají nadcházející vánoční svátky stále nabručeného, osamělého a nepříliš vřele naladěného zeleného kdovíka Grinche, jehož každoroční utrpení dosáhne vrcholu ve chvíli, kdy mu soused oznámí plán paní starostníkové mít letos vše třikrát větší. Rozhodne se Vánoce ukrást a připravit tak Kdovíky o veškerou vánoční radost. Příběh obou našich hrdinů se pochopitelně začne proplétat a směřuje k nezpochybnitelnému finále.

Oproti hrané verzi Rona Howarda ubral animovaný snímek na ostrosti humoru i satiry. Místo samolibého starostníka, jenž je Grinchovi dobrým oponentem, vládne Kdosicím takřka anonymní paní starostníková, malá Cindy žije bez tatínka a Grinch sám nemá problém zajít si do města na obyčejný nákup. Animovaný zelený skřítek je spíše nabručeným sousedem než zlomyslným kazisvětem a jeho snahy škodit tak vyloudí na tváři smích i nejmladším. Český dabing nepůsobí rušivě, přestože těm, kdo uvykli nezaměnitelnému hlasu Zdeňka Svěráka, budou jeho verše asi chybět. Rukopis studia Illumination se potvrdil v množství vtípků a gagů, které jsou sice předvídatelné, ovšem snímek příjemně osvěžují. Ačkoli mladé recenzentky nejsou zdaleka cílovou skupinou, přesto sdílí své postřehy:

Jedinec A – prvorozená z náctiletých dvojčat, je spíše skeptického charakteru, tíhne ke komiksům (a to zejména stripům Peanuts), v oblibě má klasické pohádky, tvorbu Tima Burtona, ale i klasickou sci-fi.

Malá Cindy je přátelská, milá a vlídná a svou bezprostředností i elánem umí měnit svět k lepšímu. V příběhu Grinch se rozhodne chytit Santu a promluvit si s ním o svém tajném přání, ovšem, jak jistě tušíte, neuspěje a potká někoho úplně jiného. Oproti hrané verzi se snímek hodně liší. Je pohádkový a vánoční a praštěně milý tak moc, aby to vyhovovalo i nejmenším dětem. Líbily se mi Grinchovy vychytávky, mechanismy a přístroje, ale to k jeho postavě prostě patří. Ráda bych se podívala i na verzi v originálním znění, kde Grinche mluví Benedict Cumberbatch, ale co se týče příběhu, u mě vede starší hraná verze.

Jedinec B – druhorozená z dívek dvojčat zcela propadla žánru epické fantasy, který doplňuje četbou Terryho Pratchetta, ovšem nepohrdne ani dobrou hard sci-fi.

Film se mi líbil, nepostrádal vtipné scénky, přibyla například postava soba Freda. I postava Cindy byla jiná, a lišilo se i rozvržení její rodiny. Samotný příběh zeleného Grinche tu ale moc rozveden nebyl, nedozvíme se moc o tom, proč vlastně Vánoce tak nesnáší, a chyběla i slavná píseň You are mean one Mr. Grinch. Pro jednoduchost a přátelské zpracování bych film doporučila rodinám s mladšími dětmi.

♦

Vánoce jsou svátky, které mají zvláštní místo v kulturách snad na celém světě. Ať už je slavíte, jak chcete, jejich duch by měl přinášet klid, mír, pohodu a sounáležitost. Asi už neposoudíme, co vedlo Dr. Seusse k vytvoření oponenta samotnému Santovi, avšak vzhledem k tomu, že je jeho kniha výrazně kritická ke konzumnímu způsobu prožití svátků, lidé zjevně na původní smysl svátku zapomínali i před šedesáti lety.

Animovaný snímek studia Illumination podává Grinchův příběh mile, s něžností i vtipem, který je tak trochu vlastní malým Mimoňům. Přibližuje existenci mrzoutského jedince i těm opravdu nejmenším. Pokud se rozhodnete jít na film do kina, nemusíte se bát, že vás pohltí přehršel vizuálních vjemů, jako u Louskáčka, příběh zvládnou i předškoláci. A pokud byste si všimli, že se vaše starší ratolesti nudí, nabídněte jim hranou verzi s Jimem Carreym. Dalo by se totiž říci, že tam, kde animovaný Grinch přestává bavit přímočarostí a jednoduchostí, dospělejší pohled hraného snímku z roku 2000 navazuje a vše prohlubuje.