Jistě se s tím setkal každý z nás, každý si alespoň jednou pohrával s myšlenkou, jaké by to bylo, vydat se do světů za oponou, do námi tolik milovaných fantastických univerz, a prožívat v nich dobrodružství spolu s našimi hrdiny, pomáhat jim v jejich útrapách a s nimi prožívat radosti vyhraných bitev a naplněných lásek. Ať už jsme čtenáři fantastické literatury, hráči počítačových her nebo pravidelní účastníci larpů, jedno máme společné – něco, zvláštní síla, nás táhne pryč z reality, pryč od všedního života, jeho radostí a starostí, do světů pohádkových, kde jsou naše přání rozkazy a vše je předem nalinkováno perem zkušeného autora. Se stejnými myšlenkami si pohrává i Pavel Gotthard ve své prvotině nazvané Léky smutných, kterou také všem výše popsaným snílkům věnuje.

David, student žurnalistiky, který žije jen pro své studium, svou práci a svou dívku, Pavlu, těmto světům odrostl. Pavla naopak mezi tyto snílky, kteří se rozbíhají do nespočtu subkultur s vlastními pravidly, ať už jde o gothiky, punkery, nebo jen uhrovité teenagery v trikách svých oblíbených videoher, patří a čím dál častěji utíká z reality do snů a představ, čímž probouzí v Davidovi podezření a pochyby o dalším trvání jejich vztahu. Aby jejich pouto udržel, vydává se za Pavlou do sklepů rozbořeného hotelu a uchyluje se i k pojídání prášků na spaní. Otázkou však je, zda někdo, kdo propadl takto zákeřným snům dávajícím nám okusit svět, který není pro nás, může najít cestu zpět.

Pavel Gotthard v knize využil své zkušenosti dramatika a scénáristy, pohrává si s jazykem, jenž však nechává plynout lehce hovorovým tónem a nevyhýbá se ani vulgarismům, čímž příběhu dodává na reálnosti. A jelikož se několik let pohybuje mezi hráči rolových her a improvizačních dramat, dobře ví, o čem píše. Ač jde o vážné téma mezilidských vztahů či smyslu života a hledání sebe sama, objeví se občas i lehký humor. V čem je ale největší síla knihy, jsou právě myšlenky, názory a úvahy, které autor ve čtenáři probouzí a nutí jej tak přemýšlet o vlastním vztahu k životu, jeho radostem i strastem a alternativním realitám, do nichž lze utéci. Problémům se však vyhnout nelze a o mnoho radostí se tak ochuzujeme. Jde o podobné úvahy, které dokáže vzbudit Matrix nebo jeho konkurent Třinácté patro. Gotthard nás ale tuto krizi nechává prožít v českých reáliích s českými postavami, čímž je samozřejmě domácímu čtenáři bližší a zanechává v něm pocit, že se do stejné situace může dostat i on sám. Poněkud zmatečně působí zezačátku druhá linka příběhu odehrávající se ve středověkých kulisách, ale přibližně v polovině knihy do sebe vše zapadne a vytvoří poměrně kompaktní a promyšlený příběh.

Léky smutných jsou ojedinělým a originálním počinem na domácí fantastické scéně. Jde o sondu do lidských životů a každý, kdo do knihy pronikne, v ní najde kousek sebe. Okuste, neprohloupíte. A pokud budete knihu číst jako důvod k přemýšlení, možná, ale opravdu jen možná se dostanete do stavu, kdy budete chtít žít naplno a všechny pohádky a sny hodit za hlavu. Anebo se je ze všech sil budete snažit přenést do svého života a své reality. A věřte nebo ne, i život sám, ať je jaký chce, může být pohádkový. Stačí si přát, chtít a něco pro to udělat.

Pavel Gotthard: Léky smutných

vázaná, obálka Andrej Nechaj, 200 stran, 269 Kč, vydalo nakladatelství Host