Jak už bylo řečeno, tvůrci audiovizuální fantastiky často sahají k neuvěřitelným kombinacím žánrových prvků, aby diváka upozornili na svůj počin, ba dokonce aby ho přinutili udržet pozornost od začátku do konce. Příšery chované šílenými vědci všemožně mutují, mimozemské entity využívají všech možných lidských slabostí a likvidují naši rasu tak rafinovaně, až divákům přechází zrak, a množství globálních katastrof zaviněných nezodpovědnými korporacemi nerespektujícími ekologické hospodářství už spočítat prostě nejde. Ovšem ve chvíli, kdy mutace dojdou a rozpočet není příliš nakloněn experimentům s digitálními triky, sahají tvůrci často do přihrádek s označením „osvědčená příšera“. Nejinak je tomu u snímku, kterého si všímáme v dnešní části série Spoiler alert. Ovšem jak už to tak bývá, je to snímek v něčem zvláštní.

Tyranosaurus: Zhouba Aztéků (2007)

Podivuhodnou podívanou v nevídané kombinaci témat má na svědomí matador brakové audiovizuální fantastiky Brian Trenchard-Smith. Portfolio tohoto režiséra, který točí převážně v australské produkci, čítá mnoho zábavných počinů. Klenot, který doporučíme ke shlédnutí, je ovšem velmi inovativní a zajímavý. Jak už sám název napovídá, jedná se o příběh z 16. století, kdy španělská armáda pročesávala území nově objeveného kontinentu a hledala zlaté poklady. Ovšem tvůrci uchopili historii zcela po svém. Nebyli to Španělé, kteří ohrožovali Aztéky svými zbraněmi, ve skutečnosti žil ještě v této době mezi lidmi tvor mnohem nebezpečnější. Proti jeho velikosti i apetitu byla i španělská děla skutečně bezvýznamným pošimráním aztécké civilizace.

Snímek nám představí malou skupinu španělských vojáků, trpících v horkém podnebí pod svým nepraktickým oblečením a zarputile se snažících dotáhnout jedno dělo do míst, kam španělská noha ještě nevkročila, poloopuštěnou aztéckou vesnici, kde sice pobíhají všichni polonazí, ovšem bydlí v chatrčích, pyramidu mají jen jednu, ale zato velmi malou. A potom tu jsou Tyranosauři (ano, množné číslo je oprávněné) v kouzelně digitální podobě, kterým se předkládají oběti a kterých se všichni bojí. Zápletka je v zásadě prostá a svým vedlejším motivem film přímo předurčuje ke shlédnutí v objetí s letní (či jinou) láskou. Záběry běhajících polonahých indiánek, které hopsají po svém domovském pralese způsobem „au, to píchá“, jistě potěší nejedno mužské oko. Pro dámy tu jsou pak nejen polonazí vypracovaní domorodci, ale i ušlechtilý španělský voják, který rozvíjí milostné motivy, za které by se matadorka Rosamunde Pilcher rozhodně nestyděla.

O jazykovou bariéru se tu potom stará ztracený mnich, který mezi domorodci žil ztracen již nějakou dobu a jehož misijní argumenty dávno vybledly v konfrontaci s „Hromovým ještěrem“. Jedinou vadou na kráse jsou ovšem určité prostoje v ději. Podle výše zmíněného doporučení by se ovšem dalo hovořit i o přednosti. Divák či divačka má v rámci stopáže nejen čas bavit se příběhem, ale také se může věnovat partnerovi (partnerce) nebo konzumovat níže doporučené menu, aniž by o něco přišel.

A tak si můžete užít opět podivuhodnou kombinaci témat, zjistit, že španělská děla skutečně nebyla žádné terno, jelikož dobře krmený dinosaurus středního vzrůstu jim odolává s grácií Fanfána Tulipána, a vše vlastně může vyřešit pouze vybuchující tykev. Ovšem jen za předpokladu, že nesníte houbičky.

Hodnocení uživatelů ČSFD: 10%

Doporučené menu:

Atmosféra podporuje požívání mexických specialit či kombinace, ve kterých se snoubí ovoce s chilli kořením. Rozhodně je třeba počítat se zásobou Tequily.