Už několikrát jsme zmínili oblíbenost mimozemského života, který skrze fantazii tvůrců audiovizuálních děl rafinovaně ničí lidskou rasu a v dnešní části série se konečně s jednou takovou mimozemskou entitou seznámíme. Promyšleností svých akcí v mnohém předčí své zaostalé kolegy, kteří lidské bytosti pouze požírají. Tvůrcem, který se této jedinečné formy života ujal, není nikdo jiný než režisér Jim Wynorski, skutečný guru ultrašpatných počinů. Opustíme tedy na chvíli všechny globální katastrofy i zmutovaná monstra a přesuneme se do Pentagonu k supertajným a superšpičkovým specialistům, kteří se střetnou s nesmírně vynalézavou příšerou, kterou vyzvednou z hlubin. Opět je ovšem potřeba zdůraznit, že se divák musí obrnit velkou dávkou humorného nadhledu.

Nestvůra z hlubin (2004)

Pokud by někdo měl nést označení Ed Wood 21. století, rozhodně by to měl být kanadský režisér Jim Wynorski. Tento neúnavný obdivovatel fantastiky chrlí do světa ročně tři až sedm filmů vyznačujících se nízkým rozpočtem, vysokým výskytem dam s obnaženým (alespoň) poprsím, mužných hrdinů, kteří trpí traumaty a triky, které nápadně připomínají jedinečný opus Plan 9 from Outer Space. Ačkoliv by se tedy mohlo zdát, že snímek Nestvůra z hlubin (The Thing Below, 2004) nebude pro diváka ničím překvapivým, opak je pravdou. Pokud jste dosud nic z dílny tohoto režiséra neviděli, rozhodně se máte na co těšit. Příslibem mohou být starší počiny, jejichž názvy jsou všeříkající – Astrální faktor – Znovu předvolba 976 (976 – Evil II, 1992), Svůdkyně (Sorceress, 1995), Vampirella (1996), Čarodějky z Breastwicku (The Witches of Breastwick, 2005), Breastfordské paničky (The Breastford Wives, 2007)…

Jak už bylo zmíněno výše, pokud nejste seznámeni s jinými snímky, čeká vás rozhodně překvapení. Režisér vás donutí mlčet v tichém úžasu, listovat programem, zda máte naladěný správný kanál, hlasitě se smát a dokonce i sedět v šoku s hlavou v dlaních. Nestvůra z hlubin je totiž filmem, který sám o sobě obsahuje několik dalších filmů. Ale začněme od začátku. Trvá opravdu dlouho než si zvyknete na to, co se na obrazovce děje. V úvodních minutách toho sledujete tolik, že ztrácíte přehled, kdo pluje na moři kam a proč. Všechno se totiž halí do extrémně silné bouře, s níž bojují nejen ostřílení námořníci, ale i vědci v bílých pláštích objímající nádobu s nebezpečným obsahem (rozuměj příšerou) a kymácející se v lodní laboratoři sem a tam.

Je tedy hned jasné, jak to dopadne. Jenže děj se neodehrává na lodi, ale na ropné plošině, která je vlastně tajnou základnou Pentagonu. Začínáte se ztrácet? To je ještě potřeba zmínit, že na plošinu míří další loď, která za sebou z nějakého důvodu vleče vor a jejíž posádka je vlastně plná skvěle vycvičených mužů a žen. Smršť informací je opravdu smrtící. V zásadě se ale jen jedná o intro, které má objasnit, proč na zrezivělé ropné plošině pobíhá banda se zbraní, co má divnej pocit, a hledá chapadlo. Vraťme se ale k překvapivému prvku tohoto opusu, a tím jsou filmy ve filmu. Zmíněné mimozemské chapadlo, které k nám dopravil meteorit, má zajímavou obsesi zhmotnit tajná přání i traumata všech hrdinů. Sice by bylo jednodušší bafnout za rohem, ale uznejte, že takhle je to větší zábava. Můžete se tedy těšit na erotický kraťas, miniwestern či snímeček o železničním neštěstí.

Ale nejen tato vsunutá dílka vás dokáží udržet ve stavu neustálého úžasu. Rozhodně pobaví i skvělé hlášky hrdinů „je potřeba vytvořit nový perimetr…“, „jít ven ve vašem emocionálním stavu je potenciální sebevražda…“ či prosté „zvedněte zadky“… Konec sám o sobě vlastně prozradit nejde. Je totiž natolik podivný, že ho musíte vidět a pokusit se vstřebat sami. Jisté je to, že příšera se rozhovoří a také že nastane nějaký výbuch…

Hodnocení uživatelů ČSFD: 7%

Doporučené menu:

Mořské plody se sice zdají být dobrou volbou, ovšem vzhledem k podivnému chapadlu, které se svíjí v polovině filmu, bude vhodnější volit ke konzumaci prosté jednohubky se suchozemskou oblohou. Pití protentokrát raději nepodávejte, hrozí riziko utonutí.