Většina upírské tematiky v literatuře je vyčpělá a mainstreamová, pořád se v ní dokola omílají stejné motivy, stejné zápletky, stejná schémata. Což naštěstí neplatí, když se jí ujme autor tak zkušený a precizní jako je Tim Powers. V knize, která vyšla v roce 1989 pod názvem The Stress of Her Regard, již po několikáté zúročil své znalosti a porozumění historii 19. století. Opět zručně pracoval se svou metodou, která je založena na tom, že se drží (a nikdy nemění) historických dat a faktů, ale do mezer mezi ně vkládá fiktivní příběh. Vysloužil si za to mimo jiné druhé místo v anketě o cenu Locus (hned za Cardovým Učedníkem Alvinem, jenž vyšel ve stejné knižní řadě o něco dříve). Není tedy náhodou, že jde již o jeho čtvrtou knihu zařazenou do Mistrovských děl fantasy nakladatelství Laser-books.

Michael Crawford, mladý a nadějný anglický lékař, se právě chystá ke svatbě a tráví poslední večer před uzavřením svazku se svými přáteli v opileckém bujarém veselí. Do slavnostní nálady však místy prosakují nepříjemné vzpomínky, podivná znamení a plíživé nebezpečí. Zlom nastává vzápětí, když se po svatební noci probouzí Michael vedle mrtvé manželky a je nucen dát se na útěk. Podivné cesty osudu ho zavedou do společnosti slavných romantických básníků Lorda Byrona, Percy Bysshe Shellyho a Johna Keatse, díky kterým postupně odhalí, že se stal obětí lásky prastaré bytosti lamie.

Skutečné osudy básníků byly poměrně tragické, jak Keats, tak Shelley zemřeli velice mladí a smrti neunikla ani celá řada jejich dětí a příbuzných. Také kniha je velkou kronikou nevratných ztrát. Hlavní postavy mají daleko k heroickým a nezlomným hrdinům, naopak. Podléhají svým slabostem a ambicím, krutá realita je nutí skrývat se v zastrčených útočištích – ať to jsou slova básní, erotická dobrodružství nebo alkoholová opojení. V průběhu několika let, kdy se děj odehrává, utrží nejednu ránu, klesnou na dno fyzické i psychické bolesti, nadpozemské síly s nimi smýkají a otloukají do bezvědomí. Jejich zoufalý boj se sebou samými tváří v tvář smrti a věčnému prokletí často eskaluje tragickými rozhodnutími, když musí volit mezi osobním prospěchem a životy svých blízkých.

V angličtině se román od roku 1989 dočkal jen několika vydání…

Děj se posouvá dopředu kolísavým tempem, které narušují retrospektivy, změny místa a času. Akční scény se střídají s dlouhými rozhovory. Právě v nich je čtenář bombardován informacemi o hrdinech samých i o upírských protihráčích… a někdy je jich až příliš. Pak ale působí jako spojnice mezi dobrodružnými, napínavě vystavěnými částmi příběhu. Kniha má dvě hlavní úskalí. Za prvé je to komplikovanost. Powers míchá nepřeberné množství prvků a detailů. Zahrnuje čtenáře nejistotou a dalšími a dalšími postupy, událostmi, myšlenkami, a ten se ocitne v polovině knihy a pořád má pocit, že řadě věcí nerozumí a neví, proč se vůbec dějí. Tou druhou je nutnost přistoupit na hru, kterou se čtenáři Powers hraje, tedy akceptovat promíchání reálných postav a událostí s fantastickými. Je to samozřejmě typický a jeden z hlavních nosných pilířů jeho knih, takže čtenář, kterému podobné fikce nejsou po chuti, na nich snad ani zrakem nespočine. Ale přece jen, zkuste si představit takového Karla Hynka Máchu zapleteného s upíry, potomky bájné Lilith a celou řadou postav z klasické řecké mytologie… Kdo si tedy troufá na trochu historického výkladu a místy zdlouhavé vysvětlující pasáže bude odměněn neschematickými postavami, nečekanými dějovými zlomy, propracovaným alternativním pohledem na minulost a dramatickým závěrem.

Kniha vyšla poprvé ve speciálním vázaném vydání s ilustracemi Tima Powerse.

Ne všechno bylo v závěru knihy dopovězeno a kdo se chce dozvědět, jak to bylo dál se skrz na skrz nepříjemným Polidorim a do čeho se zapletl Michaelův syn, nechť sáhne po čerstvém volném pokračování Hide Me Among the Graves vydaném v originále právě letos v březnu. A pokud k tomu nemáte dostatečné jazykové znalosti, počkejte si na vydání v českém jazyce, snad k němu dojde už brzy.