Ocenění

Třicet let neznámé filmové fantastiky, díl sedmnáctý

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Středa 22 Únor 2012 8.15

Zombie se staly mainstreamovým filmovým tématem. Tento fakt lze těžko vyvrátit, když si vzpomeneme třeba na aktuálně běžící americký seriál The Walking Dead, který posbíral hromadu ocenění a veskrze pozitivní ohlasy, nebo s povzdechem akceptujeme první pokusy natočit romatický příběh (kdo má odvahu, ať si najde chystanou novinku s názvem Warm Bodies). Tito nemrtví se klasicky objevují ve schématu podle Georga A. Romera: kdo poslouží jako svačina, proměňuje se v zombie sám. Princip, který byl už nesčetněkrát použit, však není jediný možný. Pak tu máme odrůdy jako jsou různé techno-zombie nebo zombie, které vznikají působením neznámého viru (ve stopách nesmrtelného díla Já, legenda) či jiného živého organismu. Případně díky záškodnickým hypnotizérům.

Trancers (Tranceři) (1985)

Seznamte se s Jackem Dethem, lovcem hlav a policistou ve stylu Ricka Deckarta. Před lety dostal hledaného zločince, který svými hypnotickými a psychickými dovednostmi dokázal získat kontrolu nad lidmi a ovládat je. Jak se však zdá, padouch zdaleka není tak mrtvý, jak by všichni doufali. Naopak, našel způsob, jak odcestovat a schovat se v minulosti. Hrdinovi nezbývá nic jiného, než se vydat za ním.

Je pravdou, že motiv zombie, tedy ovládaných lidí, kteří ztratili svoji vůli a tím ve své podstatě již zemřeli, hraje ve filmu druhé housle. Mnohem zajímavější je cestování v čase, založené na DNA konkrétní osoby. Funguje tak, že je možné vrátit se do minulosti pouze po rodinné linii, tedy vtělit se do některého předka. Filmu se nevyhnulo srovnávání s dějem prvního Terminátora, který je jen o rok starší. Vzhledem k omezenému rozpočtu se tu však klade důraz na zábavnou stránku snímku a některé nápady jsou naprosto originální. Snímek navíc netrpí žádnými dějovými nesrovnalostmi, a i když by si člověk možná přál, aby měl hlavní záporňák víc prostoru, hlavní dvojice je dostatečně charismatická. Tim Thomerson je tváří celé série Trancerů (první film následovalo dalších pět snímků) a postava Helen Huntové má vše, co hrdinova milá má mít – roztomilost, kuráž i romatický zápal. K tomu, aby se vymanil z kategorie B-filmů, mu chybělo velmi málo.

Night of the Creeps (Noc husí kůže) (1986)

Máme tu klasickou sestavu protagonistů. Dvojici kamarádů – outsiderů. Krásnou a hodnou dívku, jejíž přítel je blbec a vůdce bandy místních frajírků. Bezejmennou masu studentů. Zabijáka, který je s milou systematičností likviduje. A jednoho z nejsympatičtějších detektivů všech dob (alespoň, co se podobných vyvražďovaček týče).

Film má mnohem víc sci-fi aspektů, než by se mohlo od podobného snímku očekávat. Původ zombie má naprosto jasné vysvětlení – jeden protivný mimozemšťan vyhodí do kosmu výplod ošklivého experimentu a ten čirou náhodou přistane na Zemi, dokonce v lese nedaleko univerzitního kampusu. Úspěšný a infikovaný nálezce je následně odměněn uvržením do kryonického spánku.

O tom, že byl snímek natočen s hlubokou láskou k fantastickému žánru, svědčí detaily, které do něj režisér schoval. Starou paní zastihne smrt z rukou oživlé mrtvoly zrovna, když v televizi sleduje klasiku od Eda Wooda. Příjmení hlavní postavy je Romero, další hrdinové se jmenují Cronenberg, Raimi, Landis. Režisér Fred Dekker se s radostí trefuje sám do sebe a plní film parodickými i praštěnými hláškami, dávno před známým Vřískotem. Narozdíl od velkého množství podobných komedií, tato nemusí s ostudou stavět na příšerných hereckých výkonech mladých amatérů. Navíc pro Toma Atkinse jako detektiva Camerona to byla další z policejních rolí, které mu režiséři s oblibou svěřují. Prokázal sympatický nadhled a strčil do kapsy zbytek týmu. Pro ty, kteří film už viděli, lze jen doporučit, aby si zkusili i režisérův alternativní konec. Epický konec.

 

115 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.