Ocenění

Tváře překladu 02: PETR KOTRLE

Autor Roman Tilcer | Aktuality | Středa 8 Listopad 2017 8.00

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je nový cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako druhý se nám rozhovor uvolil poskytnout Petr Kotrle (*1967), překladatel a dříve i příležitostný recenzent známý především díky překladům románů Roberta Holdstocka a Orsona Scotta Carda. Vzděláním a povoláním geodetik a kartograf, oboru zůstal dodnes věrný. První profesionální překlady publikoval na začátku 90. let a jím přeložené povídky se následně objevovaly na stránkách časopisů Exalticon, F&SF, Ikarie i XB-1. Často spolupracoval s nakladatelstvími Polaris, Návrat a Laser-books, v poslední době rovněž s Argem, Albatrosem a mnoha dalšími. Rád a často cestuje po naší zemi i v zahraničí. Žije v Rožnově pod Radhoštěm, je ženatý, má dva syny.

Kotrle_foto

Petr Kotrle u svého pracovního stolu…

Co bylo tím podnětem, který vás vedl k tomu převádět literaturu do češtiny?

Vlastně si to vyžádala doba. Od dětství jsem měl rád sci-fi, ale v překladech toho kromě dnes již klasických děl Clarka, Asimova a dalších nebylo v 80. letech k dispozici mnoho. Takže když padly hranice a otevřela se cesta k originálům, bylo to z dnešního pohledu něco skoro až nepředstavitelného. Literární hostina. A když už jsem v té záplavě titulů něco objevil, začalo mě mrzet, že to není česky. Tenkrát ještě byl čas, tak jsem si to začal překládat, pro radost, do šuplíku, aniž bych tušil, že by to v mém překladu někdy mohlo vyjít. Zásluhou několika lidí vyšlo. A pak už jsem do toho spadl.

Prozradíte nám, na čem právě pracujete?

Aktuální otázka. Asi by to nejdřív chtělo malé ohlédnutí, neboť jsem se právě dnes „zbavil“ špalíku, se kterým jsem trávil skoro celý tento rok, třetího dílu veleslavné Martinovy Písně ledu a ohně, kterou chystá v nových překladech Argo. Ještě jsme spolu neskončili, ale hrubá práce je hotová.  A zároveň už mám rozpracované dva další překlady, do nichž se teď budu moci zakousnout s plnou vervou – Hamiltonovy Pandořiny hvězdy, protože dobrých space oper není nikdy dost, a nové knihy mého oblíbeného autora literatury young adult Neala Shustermana, která se asi bude jmenovat Smrtka (Scythe) a umně rozvíjí další z jeho naprosto šílených premis.

Kotrle_Ender

„Jestli má enderovský cyklus vyjít celý znovu, zaslouží si sladit nejen obálkami…“

Často se mluví o tom, že překládání literatury je v mnoha ohledech náročné, a honoráře přitom nebývají vysoké. Dokážete se překládáním uživit?

Netajím se tím, že se překládáním neživím. Ne, že bych neměl odvahu to zkusit, ale povoláním jsem zeměměřič a ta práce mě zatím pořád baví. Navíc by nebylo zdravé pořád jenom sedět u počítače, neboť i to je jeden z náročných aspektů překladatelské práce. Vyhovuje mi kombinovat obojí a přes den se těšit, až večer zasednu k překladu a přenesu se někam do jiných světů.

Pokud byste dostal možnost přeložit si jakoukoli knihu, která by to byla?

Těžko vybrat jen jednu. Knihy Octavie E. Butlerové. Něco od Chrise Barzaka. Povídkovou sbírku skvělého britského vypravěče Garryho Kilwortha, kterou bych si sám sestavil. Ale ze všeho nejraději bych si určitě přeložil další knihu z Ryhopského lesa, kterou už Rob Holdstock bohužel nikdy nenapíše.

Překladatelé při práci řeší nejrozmanitější problémy, obzvlášť při překládání fantastiky. V čem spočíval poslední zajímavý oříšek, se kterým jste se potýkal?

Určitě snaha naroubovat nějak na češtinu Rádčský vesmír americké autorky Ann Leckieové, která si vzala do hlavy, že v něm neutrálním, nebo možná lépe řečeno „generickým“ rodem nebude ten mužský, jak je zvykem ve většině pozemských jazyků, nýbrž ženský. Čehož se dá v angličtině dosáhnout záměnou několika zájmen, ale v češtině je to přece jen o cosi komplikovanější a otevírá to celou řadu nepříjemných dilemat a pastí. Ale je pravda, že na podobné situace si každý překladatel fantastiky musí zvyknout.

Kotrle_knihovna

V překladatelské pracovně nesmí chybět knihovna, ta Petrova se povedla…

Předloni vyšel ve vašem překladu román Jeffa VanderMeera Anihilace. Na příští rok se chystá filmové zpracování, kniha jistě získá na popularitě. Myslíte, že se to nějak dotkne i vás? A je tu nějaká šance, že budete přizván ke spolupráci na českém znění filmu?

Že by mi nějak zvýšila popularitu? To samozřejmě nečekám, ale celý projekt sleduji od počátku s velkým zájmem. Jednak proto, že mám tu knihu rád, koneckonců jsem si ji sám vybral, a jednak proto, že za filmem stojí hodně zajímaví lidé – ať už Alex Garland, jehož film Ex Machina se mi moc líbil, tak hvězdná Natalie Portman a její parťačky z mise do neznáma. Po zhlédnutí nedávno uvolněného traileru se nemůžu dočkat únorové premiéry. Pokud jde o spolupráci na českém znění, ani tady žádná velká očekávání nemám. V předchozích podobných případech, jimiž byla Enderova hra a sága Labyrint, se na mě nanejvýš obrátil František Fuka, který často dělá titulky ke sci-fi filmům, a já jsem poskytl texty a nějaké konzultace, dokonce jsem si snad i vysloužil zmínku v závěrečných českých titulcích. Ale Anihilace asi není ten případ, kde by bylo mnoho neologismů a tudíž nutnost velkého vysvětlování. Přesto – každá taková spolupráce je zajímavá zkušenost.

Mezi vašimi překlady je i zásadní série Zeměmoří od Ursuly K. Le Guinové. Kolují zvěsti, že bychom se snad mohli dočkat nového vydání všech knih v jednom svazku. Můžete nám k tomu říct víc?

Vždycky mě mrzelo, že ty knihy jsou tak trochu roztroušené, zasloužily by si sevřenější tvar. Dokonce jsem svého času doporučoval vydat to vázaně ve dvou svazcích. Před rokem a něco se pak objevila zpráva, že se v USA chystá souborné vydání doplněné o nějaké nové texty, navíc s ilustracemi úžasného Charlese Vesse. Pokud vím, mělo by to být směřováno na Vánoce 2018, takže ještě je relativně dost času, ale už se bavíme o harmonogramu revizí jednotlivých částí. Původně jsem totiž všechny romány ze Zeměmoří nepřekládal já, i když jsem některé později upravoval… ale to by byla dlouhá historie. Každopádně, jestli se to povede, budu moc rád, protože podle mě si Zeměmoří takové reprezentativní zpracování zaslouží.

Ve vašem překladu má brzy vyjít román Neala Stephensona Zmatení, druhý díl Barokního cyklu. První díl jménem Rtuť je přitom nechvalně proslulý nezdařeným překladem Hany a Martina Sichingerových a ozývají se názory, že nemá smysl začínat uprostřed trilogie. Vidíte nějakou naději, že by se Rtuť mohla dočkat nového překladu, a byl byste případně ochoten se ho zhostit?

Toto je věc, kterou si musí rozhodnout český nakladatel. O peripetiích kolem českého překladu Rtuti samozřejmě něco vím, ale taky mi přijde o něco rozumnější napřed tu trilogii dodělat a pak se případně k tomu nešťastnému prvnímu dílu vrátit a zájemcům nabídnout důkladně zrevidovaný nebo nový překlad. A jestli bych ho dělal já? Logiku by to mělo, potíž je v tom, že všechny ty knihy jsou dosti objemné a moje překladatelské kapacity nejsou nafukovací.

Kotrle_Holdstock

„Robert by byl nadšený, kdyby to mohl vidět…“

Do češtiny jste převedl také většinu Enderovy ságy z pera Orsona Scotta Carda. Teď byste měl přeložit i Enderovu hru, první svazek, který původně vyšel v překladu Františka Nešpora. Můžete nám objasnit důvody k tomuto kroku? Jedná se o vaši vlastní iniciativu, nebo popud přišel ze strany nakladatele? Dodám, že v překladu Františka Nešpora vyšla Enderova hra už šestkrát.

Ne, moje iniciativa to není. A důvody? Jestli má enderovský cyklus vyjít celý znovu, zaslouží si sladit nejen obálkami, ale i „obsahově“. Asi bych měl zmínit, že už v roce 2001 jsem pro Laser dělal poměrně důkladnou revizi původního textu Enderovy hry, takže jsem v těch posledních vydáních zanechal svou stopu. A upřímně řečeno, zatím ani dost dobře nevím, jak k tomu novému překladu přistoupit, žádné srovnání jsem si ještě nedělal. Obecně nedělám rád nové překlady věcí, které už tu vyšly, je přece tolik jiných zajímavých titulů, které by člověk mohl zprostředkovat. A vidíte – dokončil jsem Bouři mečů, měl bych dělat něco ze Zeměmoří, Enderovu hru, někteří by po mně chtěli Rtuť… není to nic, co by mě dvakrát lákalo. Přiznávám, že i v případě Endera bych se raději věnoval ještě nevydaným románům, válce s termiťany, aktuálním Dětem flotily… ale snad se na všechno časem dostane.

Nakladatelství Argo začalo ve vašem překladu vydávat Roberta Holdstocka, konkrétně sérii Les mytág, kterou jste původně přeložil pro nakladatelství Polaris. Nové a staré vydání prvního dílu dělí jednadvacet let, u dalších svazků je tomu podobně. Vracel jste se k textům, prováděl jste na nich nějaké úpravy? A jak takové návraty ke starším překladům hodnotíte, ať už u vás, nebo u kolegů?

Ani se nechce věřit, že je to tak dávno. I tady jsem za ta nová vydání, vázaná a s jedinečnými obálkami Geoffa Taylora, velice vděčný. Robert by byl nadšený, kdyby to mohl vidět. Určitě má smysl staré překlady procházet znovu, vždycky zůstanou nějaké překlepy, nepozornosti, často i chyby jiného druhu. Řekl bych, že důkladnější revizi si zaslouží hlavně překlady z doby předgooglové, z doby vytáčeného připojení internetu, jestli ještě někdo ví, co to je. Dnešní možnosti dohledávání reálií a frází jsou úplně jiné než v polovině 90. let minulého století. Ale zrovna s Robertem Holdstockem se dalo i příjemně dopisovat nebo telefonovat, takže jsme řadu nejasností takto vyladili už tenkrát. A aby čtenáři přece jen v tom novém vydání dostali něco navíc, jsem moc rád, že se podařilo domluvit obohacení těch útlejších svazků, jako třeba chystaný Les kostí, o některé Holdstockovy básně ze sbírky Poems, Peoms & Other Atrocities, které jeho osobnost a vidění světa podle mého názoru zajímavě dokreslují.

Související články:

Tváře překladu 01: JAKUB NĚMEČEK

tvare-prekladu-logo

908 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 2 »

  1. Comment by Mica — 13.11.2017 @ 19.15

    Pro mě nejoblíbenější překladatel. Jak kvalitou, tak výběrem knih, které překládá. Za to, že se ujal překladů Stephensona mu moc děkuji. A kdoví jestli by po Rtuťi vůbec ještě nějaké byly, nebýt jeho.
    Tváře překladu jsou výborný nápad, díky.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  2. Comment by Martin Sust — 13.11.2017 @ 20.51

    Nevím, zda by „po Rtuti“ byly přeloženy další díly Barokního cyklu bez Petra Kotrleho, jisté ale je, že další překlad Stephensona se připravuje nehledě na vydání Zmatení.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.