Vědeckofantastické příběhy Karla Čapka měly, a stále mají, obrovský potenciál, což dokládá bezpočet jejich adaptací. A mezi nejoblíbenější Čapkovy romány patří rozhodně Válka s mloky. I tato antiutopie se dočkala několika zajímavých zpracování. Jedním z těch, které stojí za zmínku, je rozhlasová hra z roku 1958, v níž vystupovaly hvězdy české divadelní a filmové scény v čele s Karlem Högerem. Režisér Jiří Horčička v ní přišel s inovačními postupy, které se svou dramatizací blížily filmovému pojetí. Nejslavnějším divadelním převodem pak byla hra z repertoáru pražského Divadla na Zábradlí v roce 1963. Opět s vynikajícím hereckým obsazením a také se zajímavými nápady, které zachovávaly žurnalistickou notu původní knihy. A konečně se k nám blíží i filmové zpracování.

Válku s mloky připravuje producent Tomáš Krejčí přes deset let. V roce 2009 se už mělo začít točit, ale shánění peněz na projekt se protáhlo, a tak byl na nějakou dobu uložen k ledu. Nepříjemné situace ale Krejčí využil jinak a vrhnul se do práce na své fantasy Poslední z Aporveru, která by se měla dokončit co nevidět. Vloni se na něj usmálo štěstí a díky krátkému traileru se mu podařilo oslovit i zahraniční producenty a získat finanční podporu od německých a polských filmových společností (a podle posledních zpráv by do hry měla vstoupit i televizní stanice HBO).

Na režisérskou židli usedla Agnieszka Hollandová. Je jednou z mála evropských režisérek známých i mimo starý kontinent a zároveň osobností s uznávaným uměleckým renomé. Válku s mloky chtěla už před lety adaptovat pro polskou televizi jako seriál, vrací se tedy k projektu, na který se kdysi připravovala. Pokud se však kriticky podíváme na její poslední tvorbu, výsledky jsou poněkud nevyvážené. Zatímco příběh o slovenské legendě Jánošíkovi nepřijali dobře ani diváci, ani kritika (obzvlášť kvůli chatrnému scénáři), snímek z roku 2011 V temnotě je zase úplně jiné kafe a dokonce byl nominován na „Oscara“ za nejlepší neanglicky mluvený film.

Původní scénář filmového zpracování Války s mloky napsala Jana Ozoráková, ale dá se čekat, že do něj zasahovaly hlasy ze strany zahraniční produkce, a tak se výsledek může od prvotních záměrů dost lišit. Výtvarných návrhů na podobu mloků se sešlo několik, ale zvítězil mezi nimi ten od Ladislava Rejkuby, který vychází z podoby velemloka čínského, což je největší mlok na světě a potvora dlouhá až 180 cm. Jejich trikové zpracování by mělo mít na starosti německé studio Trickster, jehož zaměstnanci už dělali na nejednom hollywoodském velkofilmu.

Od přání uskutečnit Válku s mloky jako ryze český projekt musel Krejčí postupně ustoupit. Jak se do něj zapojily zahraniční filmové společnosti, nabral snímek nový směr. Čapek tak nezůstane v domáckém hávu, ale je dost možné, že mu punc světovosti (jako by to potřeboval…) dodají – na přání hlavně německých producentů – známí herci v hlavních rolích. Bude taková sestava schopná nasát a zprostředkovat původní atmosféru knihy? Kvality Čapkova díla jdou samozřejmě podstatně dál za pouhý dramatický děj a kdo by necítil jisté rozpaky, když se producenti dohadují o jménech z akčních trháků jako jsou Milla Jojovichová a Clive Owen?

To ovšem jen dokazuje, jak složitý a nepředvídatelný může být proces od počáteční vize projektu k jeho uskutečnění. V současné době se už sice točí, ale výsledná podoba filmu bude souborem kompromisů mezi všemi zainteresovanými. Přejme filmu (a sami sobě), aby dostál očekávání, která se do něj vkládají, a stal se důstojnou adaptací Čapkovy klasiky.

Stránky filmu: http://www.valkasmloky.cz.

Autorem přiložených výtvarných návrhů je Daniel Špaček.