Ocenění

Vnitřní záležitosti bourají hranice mezi možným a nemožným

Autor Markéta Gajdošová | Aktuality | Neděle 1 Září 2013 7.30

Vnitřní záležitosti jsou nadmíru zajímavou sbírkou jedenácti povídek u nás stále ještě nepříliš známé americké spisovatelky Connie Willisové, která v zahraničí sbírá už desítky let jedno prestižní žánrové ocenění za druhým. Nakladatelství Triton se v ní po třech výrazných románech chvályhodně rozhodlo představit Willisovou i milovníkům kratších prací. Soubor sestavil čtenářům časopisu XB-1 dobře známý Martin Šust a nenajde se v ní ani jedna povídka, která by nevyhrála alespoň jednu z trojlístku cen Hugo, Nebula a Locus; naopak je těžké najít takovou, která by z těchto cen obdržela pouze jednu. Kniha je tak reprezentativním průřezem autorčinou tvorbou od roku 1982 až do roku 2007 a vaší pozornosti by určitě neměla uniknout.

Hned úvodní povídka s názvem Požární hlídka nás zavede do budoucnosti i minulosti zároveň, což nebude nic nového pro čtenáře Knihy soudného dne. Jde o příběh studenta historie na oxfordské univerzitě v druhé polovině jednadvacátého století, jenž je na zkoušku vyslán do kostela svatého Pavla v Londýně v čase druhé světové války. Student musí vyřešit úkol, jehož zadání nezná, v době, o které toho moc neví. Použitý motiv cestování časem se tentokrát nezabývá problémy tzv. motýlího efektu, místo toho autorka dle svého naturelu vypráví o lidech a o podstatě historie samotné. Povídka mě příjemně překvapila svou atmosférou a je na ní znát, že se Willisová v tom, o čem píše, opravdu vyzná. A zdaleka nepíše pouze o historii.

I v následujících pracích se odráží její znalosti literatury a mnoha dalších témat a i ty nejhumornější příběhy mají silnou atmosféru, která i v těch nejlínějších čtenářích (jako jsem třeba já), vyvolá chuť u čtení přemýšlet a po dočtení si o motivech, kterými se autorka zabývá, vyhledat první poslední, což je neklamnou známkou kvalitního řemesla. Je to možná i tím, že Willisová nepíše dnes tak typické science fiction o vzdálených koutech vesmíru a cizích realitách, které s tou naší nemají téměř pranic společného, ale naopak využívá znalostí našeho světa a ve své tvorbě často odpovídá na otázky typu: Co by se asi stalo, kdyby na Zemi přistáli tak trochu jiní mimozemšťané? A co kdyby si ženy mohly zvolit nepodstupovat každý měsíc nepříjemnosti spojené s menstruací? A jak by to v Americe vypadalo, kdyby přišla o všechny své psy i obytné vozy? V jejích příbězích se dokonale mísí humor s fakty, a ačkoli se z velké části věnuje kupříkladu kvantové fyzice, nebude vás nudit, i když toho o tématu víte třeba tolik co já (což znamená takřka nic).

Vybírat ze sbírky zavalené prestižními cenami to nejlepší by byl hodně složitý úkol, ale kdybych si vybrat musela, zvolila bych asi tu, podle které je kniha pojmenována, tedy Vnitřní záležitosti. Jde o předposlední povídku sbírky, a tak už jsem od ní nijak přehnaná očekávání neměla. Byla jsem si téměř jistá, že předchozí příběhy už nemůže nic překonat, ale to jsem se pěkně mýlila. Autorka zde odpovídá na otázku: Co kdyby se největší skeptik a bořič mýtů, který zemřel v roce 1956, setkal s jedním největších skeptiků a bořičů mýtů současnosti, a navíc by v tom byla zapletená zatraceně hezká ženská?, přičemž její odpověď je nejen vtipná a zábavná, ale rovněž plná zajímavých faktů o amerických šarlatánech ze začátku dvacátého století. A nechybí tu ani romantická zápletka, což je v celé sbírce spíše výjimkou než pravidlem.

Jedinou povídkou z celé sbírky, kterou bych si už znovu nepřečetla, jsou Větry na stanici Marble Arch. Po technické stránce se jí nedá vůbec nic vytknout, ba naopak. Stejně jako v Požární hlídce tu lze snadno rozeznat autorčin silný zájem o historii Londýna, což jen podtrhuje téměř hmatatelnou atmosféru. Zvolené téma je však opravdu ponuré, možná až trochu hororové, což není nic pro mě. I když se mi tak příběh četl špatně a chvílemi jsem měla chuť knihu dokonce odložit, jsem ráda, že jsem to neudělala. Stejně jako v ostatních pracích, i zde bylo rozuzlení zajímavé a hodné zamyšlení. Celkově se pak výběr povídek do sbírky Vnitřní záležitosti skutečně povedl a je jisté, že se k nim budu často a ráda vracet.

Connie Willisová: Vnitřní záležitosti

vázaná, překlad Jana Rečková a Stanislav Švachouček, obálka Renata Brtnická, 392 stran, vydalo nakladatelství Triton

332 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 2 »

  1. Comment by metalmaus — 2.9.2013 @ 9.31

    škoda, nikde jsem ji nenašel v eformě

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  2. Comment by arwenu — 2.9.2013 @ 15.00

    Docela by mne zajímalo, jestli ten „obličej“ na obálce je záměr. Ukázka skvělá.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.