Jsou lidé, kteří po sobě zanechají nesmazatelnou stopu. Nemusí se přímo zapsat do té „velké“ historie. Stačí, když se zapíšou do srdcí tisíců. Čtenáři potrhlých a sarkastických příhod ze Zeměplochy, dobrodružných výprav barbara Conana za bohatstvím a ženami, početných bitek ďábelského Hellboye se zlem a mnoha dalších příběhů jistě nezapomenou na mistra překladatele Jana Kantůrka (4. května 1948 – 22. března 2018). Sály početných conů už nikdy neuslyší zběsilé salvy smíchu, které doprovázely jen a pouze jeho čtenářské kreace nad díly Terryho Pratchetta. Pokud Zeměplochu milujete jako jednu z nejzdařilejších děl humoristické literatury, vynásobte si její schopnost probouzet úsměvy a smích tisíckrát a budete mít stěží mlhavou představu o tom, jaké to bylo, když z ní neopakovatelným způsobem předčítal její český překladatel.

Foto Richard Klíčník.

V soukromí byl Jan Kantůrek přes všechnu bolest a trápení, které ve svém osobním životě zažíval, báječným společníkem, se kterým jste si mohli promluvit o čemkoli. Velmi rád mluvil o své vášni pro čtenářská dobrodružství v literatuře i komiksu. Byl horlivým sběratelem skvělých příběhů a rád se o své čtenářské objevy dělil s ostatními. Tak se také stal překladatelem, když se v Klubu Julese Vernea pokoušel nejprve pro úzký okruh zájemců a později pro zástupy čtenářů co nejlépe překládat barbarská dobrodružství nezkrotného Conana do českého jazyka. A dokázal to báječným způsobem. Vždy skromný a pokorný, s raráškovskou jiskrou v oku, bude nám všem chybět a přejeme mu na jeho cestě se Smrťem lehký krok a úsměv na rtech…

Upřímnou soustrast Janově rodině a všem,

kdo tohoto báječného člověka znali.

♦