Hornatou krajinou střední Bosny postupuje v roce 1993 jednotka Chorvatů, která zůstala odříznuta od svého velitelství a musí se probít nepřátelským územím. Pro mnohé z nich ale bylo toto území ještě donedávna jejich domovem. O padesát let dříve za druhé světové války putuje stejnými místy jednotka domobranců. I ona má své příkazy, naděje, obavy a nepřátele. Mlžnou krajinu protínají kromě kulek i občasné záře tajemných ohňů, které mizí tak náhle, jako se objevují. Hrdinové obou paralelních příběhů natrefí na podivný starý hřbitov, který není zanesen na žádné mapě. Hřbitov, na němž se potkávají živí a mrtví… Na českou scénu neobvyklý válečný román s fantastickými prvky vydalo nakladatelství Gorgona…

Josip Mlakić: Živí a mrtví

brožovaná, obálka Dominik Broniek, překlad Jan Kravčík, 200 stran, 239 Kč

Bosna, 1993: Třicetiletý Tomo bojuje na straně Chorvatů v občanské válce po rozpadu Jugoslávie. Jeho jednotka se po zničení velitelství stahuje a musí projít nepřátelským územím. Postup je ale náročný a pro Toma, který zabíjení z duše nesnáší, je opravdovým utrpením. Jak může střílet po neznámém člověku, natožpak po lidech, kteří ještě nedávno byli jeho sousedy, s nimiž se potkával v obchodě? Rozhodnutí, zda opravdu použít zbraň, bude muset záhy udělat na planině jménem Hrobové pole…

Bosna, 1943. Třicetiletý Martin patří k jednotce domobranců působící během druhé světové války v Bosně u městečka Horní Vakuf. Velení nad nimi převezme pár ustašovců, jejichž kapitán pro jeden zbytečný úkol a povzbuzení svého ega vede celé mužstvo do záhuby, vstříc partyzánům. Krvavá řež se odehraje na planině, jejíž jméno straší ve snech snad každého vojáka, Hrobové pole…

Hrdinové obou příběhů, toho z roku 1993 i toho o padesát let dříve, se během boje dostávají na neznámý hřbitov, kde je kromě hutné mlhy čeká i něco jiného než jen roztodivné náhrobní kameny všech bosenských náboženství.

Ukázka z knihy:

O autorovi:

Píše chorvatsky a žije v Bosně a Hercegovině. Diskuze o tom, zda je chorvatský či bosenskohercegovský spisovatel zásadně odmítá a tvrdí, že literaturu si nelze plést s kopanou, protože spisovatelé mohou nastupovat za vícero reprezentací. Narodil se roku 1964 v Bugojnu a vystudoval strojní fakultu v Sarajevu. Debutoval roku 1997, dnes má na kontě devět románů, pět povídkových sbírek a sbírku poezie. Píše také filmové scénáře a několik jeho knih bylo zfilmováno, včetně románu Živí a mrtví. Jeho hlavním tématem je válka, kterou v devadesátých letech zažil na vlastní kůži. Přímá válečná zkušenost, realistický styl, v němž ale nechybí lyrické popisy přírody, schopnost několika detaily charakterizovat postavu a absence levného patosu – to jsou hlavní přednosti Mlakićových próz, které mu získaly množství ocenění. V románu Živí a mrtví se Mlakić mimo jiné dotýká citlivého místa chorvatských dějin – druhé světové války, konkrétně bojů mezi ustašovci a partyzány. Jak sám říká: „Šlo mi o to ukázat válku jako brutální zlo, a ne jako nějakou hrdinskou epopej. Proto jsem sáhnul po tematickém žánru hororu.“