Anketa 2014 – Část první: Jaký je čtenář XB-1?
Poslední anketa časopisu XB-1 běžela na našem webu od začátku srpna 2013 až po konec března 2014, tedy celých osm měsíců, což jistě dalo šanci všem čtenářům ochotným nám pomoci s bezesporu potřebným průzkumem. V první části ankety jsme se už tradičně soustředili na bližší poznání našich čtenářů. Výsledky vám přinášíme v prvním anketním výstupu, následovat bude část věnovaná našemu časopisu a snad i následným změnám a ve finále se budeme věnovat diskusi nad vašimi nápady a požadavky či průzkumu vašich oblíbených a naopak neoblíbených povídek. V blízké budoucnosti bychom pak chtěli vyhlásit anketu věnovanou také našemu webu a přemýšlíme rovněž o snaze oslovit potencionální nové čtenáře…
Bezesporu zajímavý údaj. Ačkoli autorek v našem časopisu přibývá, čtenáři jsou stále většinově mužského pohlaví (v porovnání s rokem 2011 se naopak počet mužů procentuálně zvýšil, ovšem minulé ankety se ani zdaleka nezúčastnilo tolik respondentů). Přesto doufáme, že se nám v budoucnu podaří nalákat do našich řad více žen, zde se totiž při pohledu na knižní trh skrývá značný potenciál. Ovšem nemusíte se bát, že bychom snad pokukovali po romantických paranormálních fantasy…
Jak je vidět, u dospívajících není o xbéčko takřka žádný zájem, což nás při pohledu na naši hustokrutodémonickypřísnou konkurenci sázející především na vizuální tvář s cool obsahem nijak zvlášť nepřekvapuje… Naopak nás ale těší, že se přibývajícím věkem se křivka dramaticky zvedá, dokud člověka nesemelou rodinné a pracovní povinnosti natolik, že už nemá chuť na nic jiného, než na poklidný večer u otupující televize. Otázka je, zda je s poklesem počtu čtenářů mezi dospělými budoucnost našeho časopisu udržitelná… Přesto však nehodláme polevit ve snaze přinášet fantastiku rovněž dospělým čtenářům schopným ocenit především dobrou povídku a snad i kvalitní publicistický obsah.
Nemyslíme si, že bychom snad byli časopis pro intelektuály, ovšem těší nás, že si nás kupují především čtenáři s širokým rozhledem, což svědčí o tom, že snad nepatříme do šedé zóny periodik sázejících především na palcové titulky, neustále se snižující počet písmenek v poměru s obrázky a pokud možno nijak složitý, intelektuálně náročný či snad dokonce stresující obsah (aby nedošlo k omylu, tato slova patří především bulvárním periodikům všeho druhu, nikoli snad našemu fantastickému souputníku, do toho jsme se spíše přátelsky trefovali o odstavec výše a nehodláme se opakovat).
Většinové zastoupení velkých a středních měst je pravděpodobně spojeno s problémy s distribucí časopisu do menších měst a vesnic. V tomto ohledu nám snad pomáhá web, jenž naše čtenáře informuje nejen o samotné existenci časopisu (a to i přes jeho dříve ohlášený konec), ale i o možných způsobech jeho získávání. Lze to rovněž vykládat jako podpůrný argument pro rozšířené elektronické vydání časopisu v běžně používaných formátech…
Je zřejmé, že naše naléhání mělo svůj význam a většina z vás nyní alespoň podle výsledků ankety vlastní předplatné, což nás samozřejmě velmi těší. Nejen, že tak zpravidla odpadají problémy s distribucí, ale především se zvyšuje i náš zisk z každého čísla. Přesto je jasné, že nelze podceňovat snahy o zlepšení distribuce na novinové stánky a snad poroste také prodej elektronické verze, ačkoli chápeme, že to závisí především na možném rozšíření nabízených formátů.
Mohlo by se zdát, že nám jde především o to, aby si každý náš čtenář časopis koupil, ale ve skutečnosti nás naopak těší, pokud je o časopis takový zájem, že si ho v rámci rodiny či přátel přečte víc lidí, zvláště když se tak zvyšuje šance, že se vám příště nebude chtít čekat, až vám někdo výtisk půjčí… Takže neváhejte časopis půjčovat či ho čas od času někomu koupit jako dárek, vzhledem k tomu, že o penězích na inzerci si víceméně můžeme jenom nechat zdát, je tohle ta nejlepší možná propagace…
Související články:
Výsledky internetové ankety čtenářů XB-1 2011
1 340 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Chápu to správně tak, že se ankety účastnilo cca 360 lidí?
Ano, 357.
Já nejsem žádný moc velký kamarád s elektronickýma verzema, ale když tak koukám na tu anketu, kdy že je v plánu udělat tu pořádnou, která bude ne jen pro iPad. Já nerýpu kvůli sobě, ale vidím v tom celkem potenciál k oslovení většího množství lidí 🙂
Když to vezmu za sebe:
– poměr mužů a žen mě překvapil. Říkala jsem si, že to bude spíš hodně podobné.
– počet čtenářů pod 25 (tedy ve věku, kdy jsem k Ikarii/XB-1 přišla já), mně vyděsil. Nová generace čtenářů a autorů podle toho nejspíš nehrozí.
– ke vzdělání se nevyjadřuji. Ti se zatím minimálně nestředoškolským furt mohou studovat. Nebo je to prostě jejich volba :).
– třem čtenářům bydlícím na samotě závidím :). Jinak vcelku normální zjištění.
– 136 lidem kupujícím u stánků by se vyplatilo předplatné :).
– a poslední koláček mi připadá přijatelný.
Jana: „Pevně věřím, že sebevzdělávání je jediný druh vzdělávání, který existuje.“
—- Hádej kdo:)
Jinak znám pár lidí se základkou, co jsou chytřejší a dotáhli to dál, než mnoho vysokoškoláků 🙂
Aleri: Já jen narážela na to, že anketa zahrnovala i lidi ve věku, kdy se ještě může chodit do školy :). Žádné narážky za tím nebyly.
Také znám lidi naučené životem, kteří mnohé rádoby vzdělance strčí do kapsy :).
Já třeba díky neochotě učit se matiku propadla v maturitním ročníku. Neměla jsem navíc kam propadnout. Pod námi byl vynechaný ročník, protože můj obor se tehdy neotevíral. Odmítla jsem dělat i opravky s tím, že si rok počkám, půjdu do práce a pak se do školy vrátím. A stalo se tak, jak jsem plánovala. Nelituji toho, získala jsem za ten rok čekání dost zkušeností, odpočinula si a pak to zmákla levou zadní. Sice bylo doma hodně dusno, ale já to brala jako věc vzdoru a vlastní volby.
Klidně na sebe prásknu, že jsem byla flákač :). Asi jsem tušila, jak pekelně se budu muset nadřít, abych si třeba koupila byt. Je fakt, že si vážím peněz, lidí pracujících rukama a vzájemné úcty pramenící ze zkušeností (to se třeba nenosí dnes, kdy je běžnou praxí, že se zaměstnavatelé zbavují lidí před důchodem). To mě neskutečně…
Ono vzhledem k věkovému rozložení (6 % lidí pod 25 let) těch studujících nebude zase až tak moc. 🙂
Že čte XB tak málo mladých lidí mě docela zarazilo. Já se dostal k Ikarii asi v 15, ale nekupoval pravidelně (ono tenkrát moc nebylo za co). Dneska asi víc jede ten internet 😀
Každopádně jsem pyšná, že vyčnívám! Žena, vzdělání nechci uvést, tak se ještě odstěhovat na samotu a koupit si iPad abych mohla číst elektronickou verzi a budu největší hipster! 🙂 (Jo, a ještě by to chtělo o pár let omládnout:)
Ale stejně je mi to divné, že by XB-1 četlo o tolik méně žen.. Vždyť jsme tu jasně v přesile:)
Asi se jim nechtělo hlasovat. Nebo nechodí na web 🙂
Říkám si, že by bylo v příštím šetření dobré nějak dosáhnout na statistiku „iniciační zkušenosti s XB-1“ vůči věkové skupině a lokalitě čtenáře.
Pokládám si celou dobu otázku – kolik čtenářů přešlo z Ikarie? Kolik čtenářů přešlo z Pevnosti? Kolik čtenářů učinilo zkušenost nejprve v knihovně? Kolik jich dalo na doporučení přátel?
A hlavně – kolik jim tehdy bylo a kdy se tak stalo?
Protože pokud by nebyla čtenářská obec XB-1 doplňována alespoň částí čtenářské obce Pevnosti, když tato dospěje a začne vyhledávat jiný typ textů, skutečně bych měl o budoucnost XB-1 obavy.
Škoda, že není možné pracovat s delší časovou řadou věku čtenářů, ten přerod Ikarie v XB-1 to dost ovlivňuje, si myslím. Pokud by věkové rozložení zůstávalo konstantní, dalo by se odhadovat, že je právě doplňováno odrůstajícími čtenáři z Pevnosti. Budu-li za výchozí věk považovat 15 let, tak kategorie 35 a víc jsou vlastně lidé odkojení Ikarií, 25-34 pak lidé vyrůstající již ve světě Ikarie/XB-1 vs Pevnost (pokud si dobře pamatuji z debat na FP, tak 15-25 odpovídá zhruba cílové skupině Pevnosti). Pak by pětadvacetiletí čtenáři XB-1 mohli spadat právě do skupiny, jež začala před deseti lety Pevností a v určitém okamžiku přešly (třeba z části) na XB-1.
Ale to všechno jsou, bohužel, jen odhady, protože analýza sebraných dat nejspíš to porovnání „od jakého věku XB-1“ a „Co bylo před XB-1“ a „Proč zrovna XB-1“ moc neumožňuje. Výše vzdělání spíš než o „intelektualitě“ bude vypovídat o ochotě číst (rozsáhlejší, složitější) texty. Tam ta souvislost s dosaženým vzděláním úzce souvisí (byť nemusí být příčinná – na některých typech škol je prostě se čtením člověk konfrontován více). Zda existuje nějaká vazba mezi věkem/vzděláním a rezistencí vůči „coolovosti“ se dá v souvislosti s žánrovým časopisem jen těžko odhadovat (reklama ale ví, že ano ;-))