Město Baltimore už není takové, jaké bývalo. A stejně tak se změnilo i vše ostatní ve chvíli, kdy se lidé rozhodli přestěhovat svá vědomí do virtuálu. Byla to logická volba – virtuál ke svému provozu nepotřebuje ani zdaleka tolik zdrojů jako reálný svět a k tomu lidem jako bonus nabízí mnohem více možností, přičemž i jídlo je tam chutnější a sex zábavnější. Ovšem ne každý kouzlu virtuálního světa propadl a i v tom reálném stále pár lidí zůstává, ať už se jedná o správce serverů, či snad o ty, kterým realita na rozdíl od přelidněného virtuálu zkrátka vyhovuje. Do druhé jmenované skupiny patří i Yanton, majitel agentury pomáhající neúspěšným hráčům počítačových her, a jeden z mála těch, co ve virtuálním světě žádnou postavu nevlastní a vlastně jím i opovrhuje. Ovšem když za ním přijde pěkná žena s netradiční žádostí, tak si i on nový svět vyzkouší. A život se mu obrátí vzhůru nohama…

Fatal virtual atmosférou vědomě připomíná staré dobré a pořádně drsné detektivky. Yanton není žádné ořezávátko a na pusu si zrovna dvakrát pozor nedává. Na (vcelku vydařené) obálce knihy rozhodně chybí důrazné varování, že by se jí měli vyhnout ti, již zrovna přestávají kouřit; celý příběh je totiž vůní camelek přímo nasáklý, přesně tak, jak to ke správným oldschoolovým detektivkám patří. Přestože má kniha přes čtyři sta stran, zhltnula jsem ji jedním dechem a celou dobu jsem se výborně bavila, ač mě chvílemi rušily drobné nejasnosti. Tak třeba, jak je možné, že společnost v opravdovém Baltimoru (a potažmo na celém světě) funguje více méně se vším všudy, přestože v reálu nezbylo ani zdaleka dostatek lidí, kteří by se o všechny ty maličkosti (mezi něž patří třeba výroba nebo distribuce potravin a kuřiva) postarali? Jenže na rozdíl od mnoha jiných autorů Petr Heteša podobné dotazy dříve či později svědomitě zodpoví, což knihu činí ještě mnohem zajímavější.

Hetešův knižní svět je drsný a s nikým se nemazlí. Čekají vás v něm honičky s policajty a zločinci, brutální sexuální praktiky, krásné a občas tak trochu divoké ženy, pach krve, kouře a střelného prachu, klení, pomsta i zadostiučinění a také dlouhé výšlapy do schodišť v budovách, v nichž jsou výtahy dávnou minulostí. To vše zalité, jak jinak, hektolitry Jacka Danielse. Virtuál svým uživatelům stejně tak jako realita žádnou chybu neodpouští. A pokud se rozhodne za chyby trestat i ve světě opravdovém, začne jít opravdu do tuhého. A když už si společně s Yantonem pomyslíte, že už konečně přišel na kloub alespoň některé ze záhad, všechno se to zamotá ještě mnohem víc. Fatal virtual je jednoduše zběsilá jízda, která čtenáře vyvrhne s pusou otevřenou a touhou po nášupu. Dalších sto stran by rozhodně neuškodilo a druhý díl by také nebyl od věci. Příběh sám je však uzavřen a čtenář se rozhodně nemusí cítit o nic ochuzen a ani podveden odfláknutým zakončením. Propracovaný svět a krásně nedokonalé postavy se mi opravdu opouštět nechtělo a už teď je mi jasné, že se k nim ráda vrátím spíše dříve než později.

Petr Heteša: Fatal Virtual

brožovaná, obálka Jan Doležálek, 423 stran, 298 Kč / 150 Kč (e-book), vydal Brokilon

Související články:

Petr Heteša představuje svět jako Fatal Virtual (ukázka)