Ocenění

Kdo se bojí hříchů svých rodičů? (recenze)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 11 Duben 2019 12.55

Americko-nigerijská autorka Nnedi Okoraforová není ve fantastickém žánru úplným nováčkem, podílí se na scénářích pro Marvel Comics a na svém kontě má i literární ceny Hugo a Nebula (za novelu Binti), Locus (za young adult román Akata Warrior) i World Fantasy Award za svou poslední knihu, román Kdo se bojí smrti, jejž v češtině vydalo v loňském roce nakladatelství Host. Společnost HBO od roku 2017 připravuje televizní adaptaci románu, přičemž producentem seriálu není nikdo menší než sám G. R. R. Martin. To je víc než dostatečný důvod očekávat od jejího prvního českého románu pouze to nejlepší…

Kdo-se-boji-smrti

Onyesonwu je ewu, míšenka, dítě vzešlé ze znásilnění nesoucí si nezaměnitelné fyzické znaky svého původu. Její světlejší pleť i vlasy náležejí Nuruům, dle Velké knihy etnicky nadřazené rase, které mají mírumilovní, tmavší Okekové sloužit jako otroci. Děti vzešlé z tohoto spojení jsou nečisté a opovrhované, nepatří k žádné rase a okolnosti jejich početí dle kmenových tradic naznačují, že budou násilné a zlé. Onyesonwu ovšem od otce do vínku nedostala jen specifický vzhled a nesmazatelnou hanbu uvrženou na sebe i všechny ve svém okolí, ale i magické schopnosti, které ji předurčují stát se tou, která zastaví probíhající genocidu. Hnána touhou po pomstě za zločin spáchaný na své matce i za předsudky, kterým musí dennodenně čelit, se mladá žena vydává na cestu, jejímž cílem nakonec není ani tak zpochybnitelné proroctví, nebo snad napravení křivd, jako spíš nalezení sebe sama a svého místa na světě.

Román Kdo se bojí smrti se odehrává v postapokalyptické Africe blíže neurčené budoucnosti. Mezi místními kmeny stále zůstávají relikty starých technologií, ačkoli většina strojů se dávno rozpadla, nebo je na pokraji zhroucení. Tam, kde technologie selhávají, ovšem nastupuje magie. Lidé se mohou přeměnit ve zvířata a vyvolat elementární síly, ovšem veškeré nadpřirozeno vychází především z jejich vlastní kmenové kultury a africké mytologie. Je to magie odražená ve spirituálních zážitcích a rituálech podávaná čtenáři v malých dávkách s určitou pochybností a lehkým odstupem. Onyesonwu svým schopnostem a podivným zážitkům nerozumí o nic více než čtenář, její hledání mentora a rádce je odrazem čtenářova tápání v tom, co je skutečné a kde leží hranice mezi realitou, halucinacemi a magií. Je to právě tato neurčitost a obtížná uchopitelnost, úzké propojení pověr, kmenových rituálů, neochvějné víry a kouzel, z čeho Nnedi Okoraforová upletla text, jenž v mnohém vyčnívá nad běžnou fantasy literaturou. Trik je v tom, že tuto křehkou kombinaci aplikovala na místa, kde brutalita a nesmyslné násilí zcela přirozeně asistují předsudkům, nenávisti a zradě.

Kdo se bojí smrti se sugestivně vyjadřuje k řadě sociálních témat týkajících se současné Afriky. Vyvražďování celých vesnic, organizované znásilňování vedoucí k ponížení jednotlivce i celé komunity, kastovnictví, kamenování i ženská obřízka, Onyesonwu, její matka i další si vše zakusí na vlastní kůži. To, co z Kdo se bojí smrti nečiní „jen“ román zalitý krví, krutostí a nespravedlností světa, je právě onen všudypřítomný magický realismus, který často i těm nejbrutálnějším scénám propůjčuje křehký nádech čehosi kouzelného. Onyesonwu je hrdinka, k níž čtenář velmi snadno přilne, a byť její jednání v mnohých chvílích vychází z pro nás cizího kulturního základu, jedná se o postavu uvěřitelnou, živou a přes veškeré magické schopnosti skutečně lidskou. Čím román ovšem trpí (zejména při zpětném ohlédnutí) je zbytečně černobílé dělení mužských a ženských postav. Ženy jsou středobodem dobra, jsou morálnější, chápavější a obecně silnější, zatímco muži jsou determinováni k násilníkům, slabochům a těm, kdo se nevyhnutelně setkají se špatnými konci.

Kdo se bojí smrti je silný příběh o osobní zodpovědnosti, rodině a hledání sebe sama. Jakkoli sledujeme Onyesonwu od prvních krůčků a přes celé její dospívání, jedná se bezpochyby o knihu určenou dospělému čtenáři. Přes své překvapivě jemné a magické podání je to román o brutalitě a bezútěšnosti světa, jehož kostru tvoří sociální témata natolik působivá, že se především v první třetině může zdát, jako by ona fantastická linka byla v románu přítomna pouze jako trocha koření tady a támhle. A přestože u nás vychází v době, kdy je genderová tématika souslovím hraničícím s pejorativem a kampaň MeToo budí řadu rozporuplných emocí, jen sotva lze Okoraforovou v tomto směru obvinit z bezúčelnosti nebo laciného zneužití společensky třaskavých témat (v originálu román vyšel už v roce 2010). Jistě, otázka postavení žen ve společnosti, v níž pro ně neexistuje zastání, románem silně rezonuje, nicméně k feministické agitce má text daleko a v konečném důsledku se mu daří dobře vyvážit zajímavou fantastickou zápletku vystavěnou na pro nás neotřelém kulturním základu se sociální tematikou, z níž čtenáře zaručeně zamrazí.

Kdo se bojí smrti?

brožovaná, překlad Adéla Bartlová, obálka Markus Gann, 396 stran, 349 Kč

Související odkaz:

Afrika po jaderné katastrofě… (ukázka)

host-logo

538 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.