Ocenění

A pátým obdobím je konec světa… (recence)

Autor | Aktuality | Středa 17 Říjen 2018 13.35

Americká autorka současné fantastiky N. K. Jemisinová nevstupuje na český trh poprvé. Už v roce 2013 představilo nakladatelství Argo překlad jejího románového debutu Sto tisíc království. Úvodní část trilogie Dědictví však i přes solidní kritický ohlas komerční ambice nenaplnila a další díly tak alespoň doposud nenásledovaly. To však neodradilo brněnské nakladatelství Host, díky jehož péči nedávno vyšel český překlad úvodního svazku opěvované série Zlomená země. Román Páté roční období, v originále vydaný v roce 2015, otevírá novou trilogii, jejíž všechny svazky posbíraly cenu Hugo. Vysoká očekávání jsou proto na místě a bez jakéhokoli napínání lze hned v úvodu prohlásit, že minimálně Páté roční období tyto přísliby naplnilo…

Pate-rocni-obdobi

Zprvu přitom nemusí být patrné, co je na tomto románu vlastně výjimečného. Text předchází obligátní mapka, na závěr najdeme rejstřík, autorka zavádí čtenáře do kvazistředověkého světa, zkrátka jako by nic nenaznačovalo, že se chystá setkání s románem dalece převyšujícím obvyklý standard epické fantasy. Stačí však pár desítek stran a hned je jasné, že Jemisinová umně spřádá příběh daleko propracovanější a zároveň věrohodnější, než je v krajině fantasy zvykem. Ani samotná koncepce jejího světa zprvu nedává tušit, že by snad patřila k výjimečným. Jde o planetu pravidelně stíhanou přírodními katastrofami, jejichž příchod předznamenávají pátá roční období. Spolu s ním se text mění v originální a skvěle, byť notně drásavě napsanou psychologickou sondu do lidské duše.

Naděje světa v rukou prokletých…

Geologické děje vedoucí nakonec k vypuknutí znovu se opakujícího konce světa jsou schopni krotit takzvaní orogénové, lidé obdaření, či možná přesněji prokletí vzácným nadáním. To jim za cenu značných obětí sice dovoluje mírnit pohyby v nitru země a jejich ničivé projevy, přinášejí však s sebou i mnohá nebezpečí. Orogenská technika je totiž natolik neovladatelná a nevyzpytatelná, že často dochází ke ztrátám nevinných životů. Orogéni, většinovou populací často lehce hanlivě označování za rogry, se tak nacházejí v dosti zvláštním postavení. Na jednu stranu jsou jedinou nadějí světa zvaného Tišina na přežití rozmarů zemského jádra, na stranu druhou jde o nebezpečné mutanty, zvrhlé proklatce, které je nutné držet co nejdál od běžných občanů. Řešením obtížné situace se stala Opora, jakési čarodějné učiliště pro orogény, které je však spíše vězením a sběrným táborem pro potenciálně nebezpečné jedince.

Jemisinová čtenáři přidělila hned tři průvodkyně svým světem a nechala je ve vyprávění víceméně pravidelně střídat. Dominantní postavení má nejspíš čtyřicátnice Essun, její příběh je vyprávěn ve druhé osobě a zpočátku jde o příběh pomsty za ztrátu jejího malého syna. Druhou vypravěčkou je Damaja, dívka s talentem na orogenii, nalezená na venkově a přivedená do Opory, kde podstupuje tradiční vzdělávání určené orogénům. Trojici pak doplňuje další orogénka Syenit, která coby dvacátnice Oporu dočasně opouští na cestě do přístavního města Allije. Postupně se všechny tři příběhy silným a překvapivým způsobem spojí do jednoho celku.

Broken-Earth-covers

O nesvobodě a blížícím se konci světa

Jedním z nosných témat románu je zcela jistě otroctví, respektive vztah většinové populace a menšiny, která je nebezpečně odlišná a zároveň nepostradatelným způsobem užitečná. Orogéni se mimo Oporu musejí neustále skrývat a často být doslova na útěku, zároveň však bez nich není možná další existence světa. Svobodu mají pouze v Opoře, ovšem jde o volnost silně relativní. Opoře vládnou tajemní Strážci, a protože myšlenka Opory pochází od orogénů, jsou Strážci důkazem toho, že si rogři vlastně nejsou schopní sami vládnout a potřebují mít nad sebou bič v podobě trestající, zároveň však laskavé ruky.

Afroameričanka Jemisinová suverénně kreslí paralelu mezi vztahem bílého pána a černého otroka, který je silnější, ale i nebezpečnější než bílá většina. Opora je také charakteristická svým šlechtitelským programem, ukázaným v příběhu Syenit. Sex je v ní pouze prostředkem k získání dalšího orogéna, o složení rodičovské dvojice rozhoduje čistě vedení Opory, nikdy aktéři sami. Ani zde není neřešitelné vystopovat cestu až k plantážím amerického jihu a podmínkám, ve kterých žili otroci v devatenáctém století.

Dalším klíčovým bodem, kolem kterého se román točí, je otázka konce světa a nového začátku. V rozpětí zhruba deseti tisíc let zažila Tišina víc než deset „období“, jakýchsi konců světa, kdy se civilizace ocitla na kolenou a bylo nutné ji znovu postupně vybudovat. Vědomí toho, že další období zcela jistě opět přijde, je jen otázkou kdy, nikoliv zda, se nad jednáním všech postav vznáší jako neměnný oblak. Po každém konci bude následovat nový začátek, vykoupený ovšem bolestí a utrpením. V autorčině světě nemá nikdo nárok na štěstí či naději, právě proto, že vždy je ve vzduchu příchod pátého období.

Broken-Earth-SP-covers

Páté roční období přináší skvěle napsanou, dospělou fantasy, obohacenou i o některé prvky z hájemství science fiction (např. tajemné létající obelisky). Je určena spíše náročnějším a snad i zkušenějším čtenářům, ale i každému, kdo má pocit, že ve fantasy došel k hranicím žánru a jeho čtenářské zážitky se už spíše opakují a recyklují. Takový prostě musí sáhnout po Jemisinové a jejím opusu. Skvěle odvyprávěný příběh Tišiny a jejích konců osvěží okoralou duši a nadchne tu zvídavou. Takhle zkrátka vypadá špička současné fantastiky, překlad dalších dvou dílů na sebe snad nenechá dlouho čekat.

N. K. Jemisinová: Páté roční období

vázaná, překlad Roman Tilcer, 432 stran, 389 Kč

Související článek:

Laskominy pro čtenáře žánru fantasy! (ukázky)

Seznamte se s Norou K. Jemisinovou… (rozhovor)

Magický svět Sta tisíc království (ukázka)

host-logo

825 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 2 »

  1. Comment by Jan Peregrin — 17.10.2018 @ 14.50

    Jsem v půlce třetího dílu a je to stále skvělé!

    K recenzi bych dodal, že paralel ke vztahům bělochů a černochů se není třeba „obávat“. Tyto paralely lze v díle najít, ale autorka nám je nevnucuje, kniha je chytřejší a „hlubší“, než nějaký povrchní afroamerický manifest.

    K poslednímu odstavci recenze bych doplnil, že „náročnost“ a myšlenkové bohatství knihy neznamená, že by byla nudná, nebo rozvleklá. Naopak, jde o knihu velmi čtivou!

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 4 Thumb down 0

  2. Comment by Roman Tilcer — 17.10.2018 @ 19.13

    Na dvojce začnu dělat tak za dva za tři týdny (jen co dokončím další román Kevina Hearnea), vyjde asi v létě nebo na podzim 2019.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 2 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.