Preapolalyptická detektivní škola (recenze)
Konec světa je téma vděčné, oblíbené a v poslední době i možná poněkud vytěžené. Povětšinou jde o příběhy o lidech, kteří nálet mimozemšťanů, výbuch atomové bomby, povstání zombies nebo naštvaných pidimužíků z alternativní dimenze přežijí a svými malebnými životními příběhy okouzlují dobu postapokalyptickou. Knih a filmů situovaných jako postapo najdeme kvanta, a pokud se k žánru přihodí i dystopické romance, které se na téhle vlně popularitě rádi svezou, dá to v knihkupectví hodně práce se probojovat k něčemu jinému, novému, svěžímu. Od lesa na to jde americký spisovatel Ben H. Winters se svým Posledním policajtem. Svůj svět i životy svých postav postavil do doby před neodvratně se blížící apokalypsou…
Asteroid Maia je dosud vzdálený světelné roky od povrchu naší malé planety, ale sdělovací prostředky či snad tajné služby udělaly chybičku a vypustily informaci, že během jisté doby jistojistě narazí do Země a lidskou civilizaci promění v prach. Je zajímavé pohlédnout na situaci Wintersovou optikou a sledovat, jak lidi přestávají chodit do práce, přibývá sebevražd (či vražd?), anebo jak se někteří snaživci vstříc jisté smrti hodlají obohatit na těch posledních, co zůstávají při smyslech. V tomto zřídle chaosu a zmatku, které autor dokáže opravdu živě vykreslit, se nedávno povýšený policista Henry Palace pokouší vysledovat, zda je oběšený úředníček z toalet McDonaldu opravdu jedním z mnoha sebevrahů, anebo za tím vším stojí někdo jiný.
Stejně jako premisa románu je i celý děj přímočarý a v jádru jde o klasickou detektivku odehrávající se ve světě na prahu svého konce. Najde se i pár neduhů, zvlášť pokud nepatříte mezi fanoušky pomalých detektivních pátrání bodrého hrdiny a jeho méně schopných či lehce natvrdlých kolegů. Rozjezd příběhu je opravdu hodně pozvolný, a docela dlouho trvá, než se vůbec rozkoukáme po polozničeném světě, nebo se dozvíme něco podstatného o životě našeho reka. Zaráží také Palaceova touha vyřešit případ stůj co stůj, stejně jako fakt, že si s koncem světa vůbec nedělá těžkou hlavu, což jsou logické hříčky ponechané na rozřešení čtenáři. Přesto jde o kvalitní detektivku, jen je třeba smířit se s pomalejším tempem vyprávění a neztratit důvěru. A jelikož se jedná o první díl trilogie, nezbývá nám než si počkat, co Winters přichystá do dalších pokračování a tajně doufat, aby přidal na šťavnatosti.
Ben H. Winters: Poslední policajt
brožovaná, překlad Miroslava Polová, obálka Milan Malík, 272 stran, 229 Kč
Související články:
Poslední policajt čelí zkáze Země (ukázka)
1 455 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Mě se líbí námět, ale recenze mě tedy ke koupi nepřesvědčila.
„Asteroid Maia je dosud vzdálený světelné roky od povrchu naší malé planety.“
Zachycení asteroidu na světelné roky daleko? Slušná detekční kapacita.
Zajímalo by mě, jestli o světelných letech píše sám autor, nebo se to jen vloudilo do recenze. Aby ohrozil Zemi v horizontu jediného lidského života, musel by se navíc tak vzdálený asteroid pohybovat šílenou rychlostí.
Ne že by to vůbec v principu nešlo; jen mě to v recenzi zarazilo, a jelikož jsem se ke knize ještě nedostala, nevím, jak to autor pro příběh zařídil.
No jo, to bude hooodně rychlej asteroid. Holt, Mája, Mája, Mája zas míří mezi nás…
za mne palec nahoru kniha dobrá.
To Julianne: Omlouvám se za mystifikaci, mělo to znít poetičtěji – podle autora je fakticky asteroid od Země vzdálený na začátku knihy dvě stě osmdesát miliónů mil (s.25)…