Ocenění

Nebojte se vstoupit na Tenký led… (recenze)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 22 ledna 2015 8.45

Autorská dvojice Jan Hlávka a Jana Vybíralová nám přinesla druhý díl vědeckofantastického cyklu Algor pod – vzhledem k úctyhodnému rozsahu románu – tak trochu ironicky znějícím názvem Tenký led, ovšem vstup na něj se jim více než vyplatil. První díl pojmenovaný Mráz a hry vzbudil v loňském roce zasloužený zájem, vynesl jim nominaci na cenu Akademie SFFH a samozřejmě s sebou přinesl i vysoká očekávání vůči pokračování. Na po celý rok přetřásanou otázku: Podaří se autorům nasazenou laťku udržet? zní naštěstí odpověď, že nejen to – povedlo se jim ji překonat a nasadit ještě mnohem vyšší pro chystaný třetí díl série, Pomníky zimy. A pokud by se kvalitativní vzestup opět potvrdil, kdo ví, čeho se ještě dočkáme?

Mráz a hry byl více než důstojným zahajovacím svazkem edice Evropská space opera nakladatelství Brokilon. Hlávka a Vybíralová se pustili do klasické space opery v tom nejlepším smyslu. Už v prvním dílu cyklu Algor bylo zřejmé, že jejich silnou devizou jsou postavy a vztahy mezi nimi i jednotlivými planetárními státy. Dočkali jsme se precizních dialogů, uvěřitelných politických situací i chování jednotlivých postav a skvěle načasovaného postupného rozvíjení příběhu, kdy se čtenář nikdy nenudí ani není zahlcen a má vždy zájem číst dál. Princeznu Viktorii jsme v závěru opustili po zvykání si na Algoru, kam ji přivedl vynucený sňatek s tamním císařem Andrejem Korwarianem, a po sotva přežitém atentátu; strůjce onoho atentátu plánujícího další krok k zavraždění císařovny; sestry Natalii a Nikolu Vanbergovy a pilota Darrena Iversona po zběsilém útěku před jim neznámými nepřáteli spojenými s dominantní politickou stranou na Menabaranu; viridianského krále Georga ustaraného kvůli své sestře Viktorii a ochotného udělat cokoli pro její dobro, i kdyby na to mohla doplatit jeho zem…

Ačkoli autoři pracovali s velkým množstvím postav, dokázali je vykreslit tak, aby si je čtenář zapamatoval, nepletl si je a postupně si k nim vytvořil vztah. Jedinou slabší stránkou Mrazu a her pro mě byl celkový svět, který působil až příliš klasicky, bez originálních inovací. Postavy a příběh to však bohatě vynahrazovaly. V Tenkém ledu se už rovnou pouštíme přímo doprostřed dění, román nabírá tempo okamžitě a už jej neztrácí. Zatímco v Mrazu a hrách jsme nutně museli projít delší expozicí, sice velmi dobře zvládnutou, ale přesto spíše předehrou k dalšímu dění, Tenký led už nám nemusí postavy postupně představovat a může s jejich obavami, cíli i vztahy pracovat od samého počátku. Hlávka s Vybíralovou se nebojí nechat postavy dělat chyby či mylné úsudky a platit za ně, využívají neúplnosti informací, které má každý pěšák na šachovnici, a dobře pracují s osobnostmi každé z postav. Veškeré uvažování a jednání je uvěřitelné a lidské a promítá se do osudů dalších lidí i vyšších celků. Vývoj postav i celkového příběhu je pochopitelný a přitom rozhodně ne předvídatelný. Příslovečné pušky pověšené v prvním dějství na zdi vystřelí, ale kdy a na koho – to už tak snadno neodhadnete.

Výrazného zlepšení se dočkaly akční scény – již v Mrazu a hrách byly napsané dobře, ovšem v Tenkém ledu dosáhly úrovně tajení dechu a nosu zabořeného do knihy. Svůj podíl na tom mají jak zmíněné postavy, které tu už známe do hloubky a více nám na nich záleží, tak vyšší sázky ve hře i samotné lépe napsané scény. U některých autorských dvojic poznáte, kdo psal které scény či vymýšlel které postavy a části světa; u cyklu Algor to nejde. Plynutí textu je hladké, jako by ho psal jeden člověk, a tandem Hlávky a Vybíralové působí jako jeden z těch vzácných případů, kdy se oba autoři navzájem skvěle doplňují a díky zapojení obou působí dialogy i postavy živější a děj ještě plynulejší, včetně oněch akčních scén, kde by se jinak střídání autorů mohlo výrazně projevit. Poznáme i více aspektů světa, který jako jediný v Mrazu a hrách působil trochu jednotvárně, genericky nebo spíše nepřekvapivě – až příliš podobné jsme viděli již v mnoha space operách. Tenký led tento dojem vylepšuje, dozvíme se více o katastrofě, která před několika sty lety postihla Zemi, o frakcích osídlujících vesmír, jejich vztazích i o fungování mezihvězdného cestování a dostáváme se na další obydlený svět. Každá maličkost má svůj význam a zapadá do celkového obrázku, aniž by působila účelově. Pro Pomníky zimy tak autoři zdvihli laťku do skutečně nebeských výšin; nenapadá mne nic zásadního, co bych Tenkému ledu vytkla, a chválit bych mohla ještě chvíli, ale už jste získali představu. Tenký led bezvadně pracoval s rozehranou partií a gradoval až k fantastickému závěru, a tak doufejme, že Pomníky zimy navážou v podobném stylu a nadchnou tak jako dosavadní části cyklu Algor. Máme se na co těšit…

Jan Hlávka & Jana Vybíralová: Tenký led

brožovaná, obálka Lukáš Tuma s použitím ilustrace od „drawingnightmare“, 696 stran, 398 Kč

Související články:

S blížící se zimou přichází vesmírný Mráz a hry (ukázka)

S Janem Hlávkou a Janou Vybíralovou nejen o mrazu a hrách…

Cyklus Algor se pouští na Tenký led… (ukázka)

Nevýhody společného psaní? Žádné! (rozhovor)

1 527 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 4 »

  1. Komentáře by Kim — 22.1.2015 @ 9.34

    to mne nedělejte kde na to brát a nekrást…:-D

  2. Komentáře by Ronkar — 22.1.2015 @ 10.15

    To je docela přesný 😀

  3. Komentáře by Orin — 22.1.2015 @ 11.53

    Knihu jsem uz cetl, a s recenzi naprosto souhlasim. Hlavku jsem nejdriv cetl v serii JFK, tam mne sice zaujal, ale jako supertrida mi to zas neprislo, ovsem tahle serie mne vcucla hned na prvni pokus, a netrpelive cekam na treti dil…

  4. Komentáře by Kim — 22.1.2015 @ 13.06

    Diky to jsem potřeboval.No co zahejbu s rozpočtem…:-)

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.