Pod pojmem prach si většina z nás vybaví něco malého, nepatrného, co se dá lehce odstranit a člověk o tom dál nepřemýšlí. Částečky čehosi, které, když se vám dostanou do úst, odporně chutnají a pokud polechtají chřípí, kýchnete. Do prašné bouře se nikdo z nás jen tak nedostane... Velmistr vědeckofantastického žánru Arthur C. Clarke ovšem není žádný troškař a hrdiny svého románu vystavil substanci, která je stejně záhadná jako potenciálně smrtící – měsíčním prachem. Clarke je hned od začátku spravedlivý a rozděluje děj stejnou měrou mezi útroby Seléné a to, co se děje nad a kolem ní. Samotný člun přitom vybavil nadmíru pestrými charaktery, které jsou stejně zajímavé, jako zábavné...

V budoucnosti se lidstvo kromě vesmírných cest a vcelku přátelských svazků s mimozemšťany věnuje i zušlechťování vlastního genofondu. Existují tak buď původní lidé alias naturálové, nebo speciálové, kterým byly určité vlastnosti potlačeny a jiné naopak zesíleny. Takovým speciálem je i Alex, mistr-pilot, disponující talentem ovládat vesmírnou loď, jenž je oproti tomu ochuzen o jedinečnou esenci, která by mu však z praktických důvodů při výkonu služby překážela – schopností milovat. Alex Romanov se po vážné nehodě a takřka bez financí zotavuje na nepříliš atraktivní planetě Rtuťný Donec, kde potkává Kim Ocharovou, jež se se právě nachází v nejchoulostivějším období – před proměnou...

Sergej Lukjaněnko se proslavil fantasy cyklem o Hlídkách, magických jednotkách v ulicích Moskvy. Nejen tím je ale živ, a tak čas od času zabrousí i do hájemství science fiction. Jako prozatím poslední do sbírky českých překladů jeho děl přibyla dvojice space oper Tance na sněhu a Genom. Dnes se budeme věnovat první jmenované, v níž si třináctiletý Tikkirej z celého srdce přeje opustit svou rodnou planetu Kariéra, protože jsou na ní podmínky k žití více než obtížné a po plánovaném úmrtí rodičů ho zde nic nedrží. Nechá se proto najmout do posádky vesmírné lodi Klajzma a jeho sen dostat se do vesmíru se mu tak záhy splní. Po pouhých dvou skocích zůstane na planetě Nový Kuvajt, a to v době, kdy se zde schyluje k dramatickým změnám...

Joseph Michael Straczynski je u nás léta oblíbeným autorem, ať už díky superhrdinským Vycházejícím hvězdám, nezapomenutelnému zásahu do fiktivního života marvelovského Spidermana nebo díky svým scenáristickým majstrštykům jakým byl seriál Babylon 5 či je nedávno odvysílaný Sense8. Ostatně i Krajina půlnočních stínů u nás vyšla letos po šestileté pauze znovu a jedná se o už třetí vydání, což na poměrně bohatém komiksovém českém trhu není často k vidění. Pokud nemáte zrovně v oblibě superhrdinské komiksy a hledáte mnohovrstevnaté dílo, které vám v mysli uvízne ne na pár hodin, ale minimálně na pár dní, pak je pro vás opus pana Straczynského skutečně dobrou volbou...

Dnes je ten den. Středa 21. října 2015. Dnes se má Marty McFly s doktorem Emmettem Brownem vrátit k nám, do budoucnosti. Jenže ta je o mnoho rozdílnější, než si tvůrci v čele s režisérem Robertem Zemeckisem představovali. Což je na jednu stranu škoda, na druhou jsme však v mnohém předčili i filmařskou fantazii. Ovšem spoustu věcí, které ve filmu Návrat do budoucnosti II tvůrci zobrazují, neumíme ještě ani dnes. Které z nich to jsou, vám přiblížíme v následujícím článku… Samozřejmě máme spoustu úžasných věcí, kterou tvůrci nepředpokládali, jako elektroniku doslova do kapsy, aktivní internetový život, tunu interaktivní zábavy, filmy a seriály na dosah ruky...

Edice Evropská space opera nakladatelství Brokilon prozatím staví především na románových cyklech, které mají od tří do více dílů, ať už jde o Algor od Hlávky s Vybíralovou, Hvězdoměnce Julie Novákové či chystanou trilogii Atalaya Jagy Rydzewské. Letos se ale mezi ně po knize Pavla Obluka vměstnal druhý samostatný román, tentokrát Světlo pulsaru od Aleše Pitzmose, odehrávající se ve třiadvacátém století, kdy uplynulo deset let od kruté války mezi Extrasolárním společenstvím a starostlivou Vesmírnou asociací, které bezmezně věří hlavní hrdina příběhu. Otázkou je, zda nejde tak trochu o slepou závislost pokojné nevědomosti, přičemž skutečnost je poněkud odlišnější?

Steampunk je v kurzu – vedle poměrně aktivního tuzemského hnutí pořádajícího různá setkání už byly vydány dvě antologie původních příběhů Mrtvý v parovodu a Excelsior, gentlemani!, které se setkaly se slušnou čtenářskou odezvou. Ovšem na steampunkový román českého autora se dosud čekalo. Příznivci neobvyklých parních strojů a záhadné magie se tak dosud mohli těšit pouze překladovou literaturou zejména angloamerického původu. Čekání však letos skončilo v okamžiku, kdy u nakladatelství Brokilon vyšel Démon z East Endu Petry Slovákové. Ta u nás už sice publikovala sbírku básní a na Slovensku dokonce dvě knihy – sbírku Železonoc a jiné podivnosti a novelu Cvrček v krabičce...

Jurský park je pasé, na bíločervené džípy sedá prach a původní červenožlutočerné logo je dobré tak akorát na podpal. Na zašlých zbytcích Hammondova snu vyrostl rovnou celý svět. Jurský svět. Postavte před turistu v zábavním parku nějakou atrakci, a jakmile si ji ozkouší, chce větší a úžasnější. Tohle ví i manažerka Claire v podání Bryce Dallas Howardové a tak jí není proti srsti nechat v laboratoři vypěstovat ultimátního křížence, který má být to nejskvělejší a nejúžasnější, co bude v Jurském světě k vidění. Jenže jak už to tak bývá, lidé podcení mnoho faktorů a kříženec Indominus Rex je najednou na svobodě. A jelikož je to pěkně chytrá potvora, musí být ten, kdo ji chce porazit, mnohem chytřejší…

Pátým svazkem doposud nevysoké, ale dnes už po zásluze stabilní pozornosti se těšící edice Evropská space opera se stala antologie Capricorn 70, čítající povídky od devíti českých a jednoho slovenského autora. Přispěvateli se staly stálice současné space opery i autoři sci-fi prozatím dlouho nepíšící, či se tohoto subžánru dotýkající jen sporadicky. Editorského žezla se chopil sám nakladatel Robert Pilch a jeho přísným sítem prošli jen ti, kteří si to zasloužili. Robert Pilch je srdcař tělem i duší a tak i při výběru povídek do antologie použil jednoduchou rovnici – snažil se vyhledat texty, či autory, jejichž styl mu sedí a má ho rád, jak vysvětluje v předmluvě. A jelikož je příběhů deset, řekněme si pár slov o jednom každém z nich.

Julie Nováková patří bezesporu mezi nejprogresivnější mladé tváře české fantastiky, ať už díky několika samostatně vydaným románům, cennému a především nijak ojedinělému publikování v zahraničí, anebo kvůli často sbíraným vavřínům za její povídkovou tvorbu. Nemluvě o její publicistické činnosti či o připravované antologii, kterou si chystá vydobýt své místo v ostré tuzemské konkurenci. Bylo tak snad jen otázkou času, kdy si i ona najde cestu do slibně rozjeté edice Evropská space opera, kterou má pro letošek jako základní stavební kámen v edičním plánu nakladatelství Brokilon. Podařilo se však autorce dostát v úvodním svazku její románové série vysokému očekávání?